Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Aktuality 2007

V článku naleznete archiv našich aktualit z roku 2007.

Rok 2007

6.prosince 2007

Primátor odmítl mluvit s labutí

Možná jste zaznamenali z médií, že primátor Hradce Králové Otakar Divíšek odmítl rozhovor s labutí (viz reportáž např.  Večeník z Čech (23.11.2007; 2:25-4:12). Jak se situace vyvíjí nyní? Podle očekávání – navzdory značné ostudě – radní Hradce Králové nejsou ochotni přiznat chybu a začít s námi jednat o zabezpečení trolejí. Pokouší se najít někoho jiného, kdo by troleje nějakým způsobem zabezpečil, hlavně však abychom to nebyli my. Předesíláme, že žádané peníze (38.000,- Kč) nebyly určené pro nás, ale na zabezpečení trolejí. Nezískání peněz nás nijak nepoškozuje, z čistě ekonomického hlediska je tomu právě naopak – o starost méně, mj. by se část prostředků dokonce vrátila i Magistrátu zpět, neboť pronájem plošiny bychom zaplatili Dopravnímu podniku vlastněným Magistrátem. Takže zatímco Magistrát s uraženou ješitností hledá jiná řešení, vodní ptáci jsou nadále vystaveni nebezpečí nezajištěných trolejí. Takhle to bohužel v našem krajském městě funguje i v jiných záležitostech, které se týkají přírody. Asi bude muset znovu nějaká labuť zavítat na Magistrát, tentokráte dopředu ohlášena – co myslíte, bude přijata k audienci? Uvidíme.

„Ekoteroristi“ měli pravdu

U Magistrátu Hradce Králové ještě chvíli zůstaneme. Již jsme Vás informovali o kauze ohledně nadměrného odčerpávání podzemních vod z prameniště Litá – Mokré, které negativně ovlivňuje evropsky významnou lokalitu a přírodní rezervaci Zbytka. To je mimo jiné také jeden z hlavních důvodů, proč Magistrát nepodpořil zajištění trolejového vedení. A to přesto, že jsme firmě Veolia a radním Hradce Králové posloužili před veřejností jako ti, na které bylo svaleno již dlouhodobě naplánované zdražení vody („žába na prameni“ může při nejčernějších představách fakticky zdražit jeden m3 vody max. o 1,- Kč, voda se má však zdražovat o 10,- Kč za m3).

Magistrát se odvolal proti rozhodnutí Krajského úřadu, který rozhodl omezit odčerpávání podzemních vod z EVL a PR Zbytka (na základě odborných podkladů, nikoli pouze na základě našeho nátlaku, jak někdy média prezentovala). Ministerstvo ŽP již odvolání vyřídilo a potvrdilo, že rozhodnutí Krajského úřadu bylo správné, takže Zbytka jsou alespoň prozatím částečně zachráněna. Nyní je však nutné přinutit státní orgány, aby se co nejrychleji vrhly na realizaci revitalizace toku Litá, který celou oblast do dnešních dnů nekompromisně odvodňuje a bere vodu zvířatům, rostlinám i lidem.

Boj o záchranu přírody Mělčan pokračuje

Povodí Labe podalo žádost na Krajský úřad a Správu CHKO Orlické Hory o udělení výjimky k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů organismů nelézající se v místě plánované vodní nádrže Mělčany u Dobrušky. Jak již před více než půl rokem předpověděl Martin Hanousek, žádost se vztahuje pouze na variantu výstavbu nádrže a nikoli tedy na žádnou z alternativních variant – např. suchý poldr s mokřadem u paty hráze doplněný dalšími kompenzačními opatřeními. Navíc je žádost o udělení výjimky neúplná a zcela záměrně zamlčuje další zvláště chráněné druhy, které zde žijí a u kterých Povodí potřebuje k zásahu do jejich biotopu rovněž výjimku ze zákona na ochranu přírody a krajiny. Evidentně je tedy zcela zřejmé, že Povodí Labe počítá s tím, že obě žádosti budou státní ochranou přírody zamítnuty a s největší pravděpodobností se následně pokusí označit ochranu přírody jako hlavního viníka brzdícího protipovodňovou ochranu Dobrušky, který tak dává všanc životy, zdraví a majetek osob. Ve skutečnosti je to však právě naopak. Pokud by si totiž Povodí Labe podalo zároveň žádost o udělení výjimky pro alternativní řešení, bude jim orgány ochrany přírody udělena a protipovodňové ochraně by neleželo nic v cestě (jenže chce se přehrada a plísnit ochránce).

Takto se však bude celá záležitost táhnout ještě dlouho a budeme to zase jenom my, na koho se bude vina svalovat. Je to boj nerovný, věříme však, že stále ještě ne úplně beznadějný. Pomozte nám prosím rozšířit tuto tiskovou zprávu http://jarojaromer.cz/denicek/071130.doc

Potkali jste letos nějakou hadici, nebo zakletou princeznu? Dejte vědět!

Letošní rok je pomalu u konce, a tak se na Vás obracíme s malou prosbou. Abychom mohli přírodu co nejúčinněji chránit, potřebujeme nejprve co nejlépe znát, jak na tom její jednotlivé složky jsou. Protože se dlouhodobě snažíme soustředit na ochranu obojživelníků, plazů, motýlů, ptáků, vážek i rostlin, vytváříme za tímto účelem digitální databázi, kde jsou veškerá data zanesena a následně využívána k praktické ochraně. Setkali jste se letos někde např. s užovkou obojkovou, ještěrkou živorodou, ropuchou zelenou, bělopáskem dvouřadým nebo jakýmkoli jiným plazem, obojživelníkem, vážkou atd? Kontaktujte nás prosím! Zašleme Vám vzor tabulek, kam je možné tyto údaje vyplnit.

18.října 2007

Kauza Zbytka – další vývoj

Účastnili jsme se jednání mezi Vodovody a kanalizacemi Hradec Králové, Veolií a městem Hradec Králové na straně jedné a ochranou přírody na straně druhé. Bohužel jsme však za ochranu přírody byli jedinými zástupci, státní ochrana přírody (Krajský úřad, Správa CHKO Broumovsko) se omluvila a zaslala jen písemná stanoviska. Ačkoli sice je tento postup možný a státní ochrana přírody má na něj právo, přece jen si myslíme, že by bylo lépe, kdyby se v alespoň takto mediálně vyhrocených kauzách všechny znešvařené strany sešly a vyjasnily si své názory. Možná by bylo překvapením pro všechny, na kolika společných (a přitom zdánlivě odlišných) tématech se můžeme shodnout. Co tedy bylo výsledkem jednání?

Podařilo se nám všechny zúčastněné přesvědčit, že situace s bilancí vody v PR Zbytka je již skutečně vážná a je nutné ji co nejrychleji řešit. Dohodli jsme se i na tom, že ze všeho nejdůležitější je nejprve zrevitalizovat tok vodoteče Litá, která v současné době odvodňuje celé zájmové území a má na tak na místní vodní režim patrně zcela největší vliv. Sice s výhradami, ale dovolujeme si tvrdit, že nyní již s daleko větším pochopením byl pak přijat i náš návrh k zachování hladiny podzemní vody na velké louce (jihozápadní část rezervace) na min. kótě 258,50(st. 28, plán péče o PR), přičemž tento požadavek může v budoucnu negativně ovlivnit množství odčerpávaných podzemních vod.

Na druhou stranu jsme však dali zúčastněným zapravdu, že některé požadavky státní ochrany přírody jsou neoprávněné a je třeba tyto záležitosti ještě dořešit.

Pozor omyl, nechtěná záměna, aneb hořké hořečky dohořely

V posledních aktualitách jsme Vám přinesli zprávu, že Honza Ježek objevil novou lokalitu hořečku brvitého na Olešence v Orlických horách. Ve skutečnosti se však Honzovi podařil objev ještě fantastičtější, neboť se ve skutečnosti jednalo o kriticky ohrožený hořeček mnohotvarný český!!! (omlouváme se tímto Honzovi za matení veřejnosti). Tato rostlina je endemit České republiky, bavorské části Šumavy, severního Rakouska a jižního Polska. (kromě ČR roste již jen na 6 lokalitách v Bavorsku, cca na 11 lokalitách v Rakousku a tak trochu díky naší zásluze i na jedné lokalitě v Polsku – viz dále). Ve východních Čechách se nalézají pouhé dvě populace v Krkonoších, jedna na Broumovsku (zde však v důsledku nezájmu správy CHKO Broumovsko rostlina vyhynula) a donedávna pak na dvou lokalitách v Orlických horách (kde se mu naopak z důvodu příkladného zájmu správy CHKO Orlické hory daří dobře). Před pár lety se nám podařilo objevit v Orlických horách třetí lokalitu, a to když jsme šli s účastníky tábora Olešenka navštívit polská rašeliniště. Nález byl o to fantastičtější, neboť se jednalo již o polskou stranu Orlických hor, přičemž v Polsku byla do té doby tato rostlina nezvěstná! Náš nález byl Polákům s CHKO Orlické hory nahlášen, následně pak polská státní ochrana přírody zajistila lokalitě územní ochranu (Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000). Po letošním roce jsou tedy v Orlických horách již lokality čtyři.

Aby těch úspěchů s hořečky nebylo málo, tak se nám podařilo objevit další novou lokalitu hořečku brvitého, tentokráte však přímo na „naší“ pastvině v Brodě nad Labem. V letošním roce zde sice vykvetl pouhý jediný exemplář, ovšem protože se zde po letech díky naší zásluze opět pase a hořečky pastvu zbožňují, jsme přesvědčeni, že jich časem bude daleko více!

 

22.září 2007

Hoří i hořečky, my jsme však zahořeli také (ale radostí)!

Už jste letos vyrazili na hořečky? Pokud ne, tak utíkejte. Vypadá, že je na ně dobrý rok!

Podařilo se nám totiž objevit další lokality. JAROpamětníci jistě pamatují akci „Záchrana Šípkové Růženky“, kdy jsme se jednoho únorového dne sešli v Josefově, abychom se s využitím mečů, mačet, křovinořezu i motorové pily probili přes neprostupnou hradbu šípkových a trnkových trnů a pokusili se najít a probudit Šípkovou Růženku, spící kdesi na Severních stráních nad Poklasným mlýnem (popis lokality je na http://jarojaromer.cz/spolek/21.htm ). A již tenkrát jsem všem, kteří přišli bojovat s trny sliboval, že jednou určitě Růženku najdeme a probudíme. A taky že jóó! Dokonce jsme jich probudili hned několik, jen nejsou růžové, ale modré!!! O té první Růžence jsme Vás informovali na jaře, byla jí úžasná modrá princezna, půvabná cibulovina zvaná modřenec chocholatý. V létě se zde objevil princ jménem modrásek očkovaný (účastníci táborů Olešenka jistě vzpomenou na příbuzného modráska bahenního, modrásek očkovaný je ten ještě vzácnější než bahenní). Měli jsme z něj taky velikou radost.

Další urození šlechtici si pospali až do podzimu, už se ale probudili a jeden je krásnější než druhý. Navíc je jich alespoň padesát. Jsou to úchvatné rostlinky hořečku brvitého, které se krčí těsně nad námi opět odlesněnými lesostepními společenstvy. Zkrátka a dobře nám Josefov zcela jasně ukazuje, že naděje na návrat vyhubených či dlouhodobě nezvěstných druhů umírá vážně až poslední.

Jak je to s hořečky jinde?

Ve Velkém Vřešťově na námi udržované lokalitě (http://jarojaromer.cz/spolek/25.htm ) kvetou hořečky nahořklé jako obvykle. Letos se však nově podařilo objevit Alici Janečkové jeden exemplář i na stráni, která se nalézá cca 200 m od té zmiňované. Je to tedy také další velmi potěšitelná zpráva.

To však není ještě všechno!

Honzovi Ježkovi se před pár dny podařilo objevit hořečky brvité i nedaleko našeho „letního ochranářského hnízda“ na Olešence!

Také v příkopu silnice z Kocléřova na Choťevice hořečky dosud přežívají (první vykvetl již téměř před měsícem). Posekání této lokality je již více než žádoucí, nechce se někomu udělat dobrý skutek?

Na Nebesích u Červené Třemešné jsme ještě sčítat nebyli (nebo tam někdo od nás už byl, pokud ano – ozvěte se!), no a konečně co se týče Vysokova, tak tam to asi letos nebude nic moc. Luboš Čepa hlásí 0 kusů, tak snad zase za rok, přece jen se jedná o rostliny dvouleté.

Žába na prameni, aneb zdravíme všechny ekoteroristy!

Pokud někdo z Vás ještě nezaznamenal aféru, během které jsme obviňováni z ekoterorismu a málem snad i záměru nechat všechny obyvatele Hradce Králové pomřít žízní, doporučujeme navštívit naše stanovisko k této kauze, které naleznete na http://jarojaromer.cz/denicek/070907_.doc či spolu s kratší verzí, přehledem zpráv, vysílaných příspěvků a dalších kauz na http://jarojaromer.cz/?page_id=41

13.září 2007

Jaká byla Olešenka 2007

Prostě jedním slovem – bezvadná!!! Čemu za to vděčíme?

Za a) počasí- navzdory zdánlivě nepřekonatelné tradici předešlých ročníků bylo počasí téměř na jedničku. Když jsme kosili, tak nebyly pařáky, když jsme sušili – nepršelo.

Za b) získání grantu od Krajského úřadu – mohli jsme si ekonomicky dovolit zakoupit nářadí a další věci nutné pro chod tábora, díky vějičce (plně zasloužené) finanční odměny se nám podařilo ke spokojenosti snad všech účastníků tábora zlákat do polních podmínek luční kuchyně team poněkud svérázných kuchařek, ulovit odborné lektory i předpřipravit tábor ještě před příjezdem prvních účastníků.

Za c) hlavní organizátor Přéma Papík vzal organizaci tábora pevně do svých rukou a po celou dobu se bezvadně staral o zajištění bezproblémového chodu tábora, bývalí hlavní organizátoři si tak mohli alespoň v tomto směru konečně oddychnout a kochali se pak pohledem, jak nové koště dobře zametá.

Za d) bylo nás více na organizaci a zajištění nejen celého tábora, ale i na zajištění chodu zbytku našich aktivit (např. záchranná stanice musí fungovat i v průběhu tábora)

Za e) bohatý program – stihli jsme toho docela dost:

  • pokosili a uklidili (!) jsme všechny louky, které jsme si letos předsevzali řádně zmanagementovat
  • kromě pracovně likvidačního (zaměřen na hubení invazních druhů rostlin)  výletu do Pekla jsme zvládli navštívit i skalku v Sedloňově, tvrz Skutinu, jeskyni. Slyšeli a viděli jsme zajímavé přednášky o netopýrech (Pepa Hotový pro nás ulovil krásného netopýra vodního), nočním hmyzu (Mirek Mikát ulovil také spoustu nočních motýlů a dalších breber), ptácích (Vojtovi Volfovi při lovu bohužel štěstí příliš nepřálo, ale to se tak někdy stává) a o zbytku přírodnin (navzájem jsme si jich ukázali také hodně a ledacos jsme se od dalších odborníků spoustu nového naučili). Kromě tradičních vzácnějších rostlin na loukách (např. oblíbená vachta, zábělník, prstnatec, rosnatka, čertkus, lilie o těch běžných ani nemluvě) a tradičních živočichů (modrásek bahenní, přástevník medvědí, čáp černý, včelojed, ořešník, skokan hnědý, .) jsme pozorovali i některé méně tradiční (např. cvrčilka zelená, strumičník zlatooký, ledňáček říční,.).
  • Některé poněkud neplánované body programu měly poněkud dramatičtější průběh (během nakládky sena jsme odřeli linkový autobus a dodávku, roztavili pneumatiku na vleku, který jsme nakonec i přeložený senem úspěšně převrátili apod.). Nechyběly ani táboráky se zpěvem a hraním na hudební nástroje, povečeření dvou výborně opečených biokozlíků, schovávaná, horský fotbal, zasloužený odpočinek.
  • Snad jediné, co mě tak napadá že letos chybělo, byla přítomnost nějakého vyloženého exota (sice nikdo úplně „normální“ na podobné akce nejezdí, ale král exotů prostě letos chyběl)

Fotografie z akce jsou v našem fotoalbu , některé audiovizuální záznamy v projektu audioviz. tvorby a kdo nás poctí návštěvou akce „Vánoce pro zvířátka“, patrně bude mít možnost získat již i film (dílna Romana Kalouse) a množství fotografií, videí a audiozáznamů na CD či DVD.

Účastníci tábora Olešenka 2007


Andres Miloš

Bajer Jaroslav

Bartoníček Honza

Čepa Luboš

Číp David

Daněk Ondřej

Dobošová Iveta

Drašnarová Alena

Eliáš Jiří

Friedrischek Adam

Friedrischek Otakar

Friedrischková Nikola

Friedrischková Marie

Hanousek Martin

Havelková Šárka

Hokynová Helena

Holeček Jakub

Horáková Radka

Horová Lucka

Hošková Cinda

Hotový Josef

Hrachová Soňa

Jakl Jiří

Jakubíková Lada

Janečková Alice

Janečková Monika

Ježek Jan

Ježková Bára

Kalous Roman

Koubská Berenika

Koubská Soňa

Kubečková Martina

Köppl Štěpán

Laštovic Filip

Marková Jarka

Marková Mirka

Mensa Jakub

Mikát Mirek

Mojžíš Pavel

Nečasová Lucka

Papík Přemek

Papík Vojta

Pokorný Eman

Rudolfová Karolina

Schejbalová Anna

Stejskal Jakub

Stejskal Radek

Šimůnek Jiří

Špaček Pavel

Špačková Blanka

Špačková Kristýna

Štekerová Nela

Štěpán Ladislav

Štěpán Martin

Vališka Dáda

Vašina Patrik

Vávra Filip

Volf Vojtěch

Vorel Pavel

Zbružová Žanda

 

Paseme, sečeme, uklízíme a jezdíme s V3S.

Nezapomínáme však ani na praktickou péči o přírodu. Již se nám podařilo provést údržby téměř všech lokalit, které jsme v letošním roce udržovat chtěli. Kosili a odklízeli jsme trávu a likvidovali nálety na těchto lokalitách:

* Brod nad Labem – Ještěrčí stráň, teplomilná společenstva (33% + 33% ošetřujeme pastvou – ovce nám čas od času utečou, ale zatím jsou kupodivu stále všechny)

* Ferdinandov, kamenolom (80 %)

* Jaroměř – Jakubské předměstí, písník a teplomilná společenstva (100 %)

* Josefov, teplomilná společenstva na severních svazích (100 %)

* Libřice – Violky v biocentrum Kartouz, mokřadní louka (80% zájmové plochy),

* Lukavec – Soví doly, mokřadní louka (80% zájmové plochy)

* Nové Město nad Metují, Luštinec, lesní louka (100% zájmové plochy)

* Peklo u Nového Města nad Metují, luční mozaiky (50% zájmové plochy)

* Polšť, mokřadní louka (100% zájmové plochy)

* Rzy – údolí Olešenky, mokřadní louky Malá Vachta (30 %), Pod Polomkou (100 %), U Andršů (100 %), Velká Vachta (100 %), Máje (80 %), Nad vilami (100 %)

* Trubějov – mokřadní louka Trubějovská Vachta (50%)

* Vidonice – Klebš (Borovnička), rašeliniště (100 %)

* Velichovky, teplomilná stráň (50 %)

* Velký Vřešťov – Hořečky, teplomilné stráně (60 %)

* Záboří, teplomilná mez (80%)

*Dále spolupracujeme i s obecním úřadem Konecchlumí na údržbě mokřadní louky a teplomilných strání (60% zájmové plochy)

*Do konce roku  se chystáme dokončit managementy na lokalitách Dobrošov – rašeliniště, Ferdinandov, kamenolom, Libřice – Violky v biocentrum Kartouz, Lukavec – Soví doly, Velichovky, teplomilná stráň, Velký Vřešťov – Hořečky, Záboří, teplomilná mez.

Více informací o lokalitách naleznete na stránkách Velkojaroměřského pozemkového spolku jarojaromer.cz/spolek

Jako perličku na závěr pak máme informaci, že jsme poprvé vyjeli na pomoc při ošetřování luk s naším terénním nákladním autem V3S. Bohužel jsme pro technickou závadu navzdory očekáváním do cíle nakonec nedojeli, (respektive jsme dojeli do cíle vlivem poruchy se třídenním zpožděním, kdy jsme nebohou vejtřasku ponechali napospas osudu stát osamoceně u lesa na louce).

Na údržbě výše uvedených lokalit se nejvíce podíleli: Lukáš Kadava, David Číp, Alice Janečková, Přemek a Vojta Papíkovi, Adam Friedrischek, Jiří Šimůnek, Miloš Andres, Šárka Havelková, Filip Vávra, Luboš Čepa, Martin Štěpán, Monika Janečková, Martin Hanousek, Filip Laštovic, Věra Čípová a všichni účastníci pracovně vzdělávacího tábora Olešenka 2007 (viz výše)

Zastavme invaze

Celkem dosti úspěšně se nám podařilo rozjet projekt na zastavení (či alespoň) zpomalení postupu invazních (vetřeleckých) druhů v Královéhradeckém kraji. Díky předprázdninové realizaci setkání neziskových ekologických organizací v Krňovicích se nám do celé problematiky podařilo navíc i úspěšně zapojit celou řadu dalších organizací. Vytvořili jsme samostatný web předurčený jako nástroj k řešení problematiky invazí v české přírodě (adresa jarojaromer.cz/invaze ), následně připravili a rozeslali výzvu starostům a zastupitelům všech pověřených obcí i obcí s pověřeným obecním úřadem a na území Královéhradeckého kraje. Podobný dopis pak od nás dostal i Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Ve výzvě apelujeme, aby zastupitelé a odbory životního prostředí věnovali problému šíření invazních druhů více pozornosti a koncepčně jej začali řešit (podrobněji viz ekoneziskovky.cz). Nakonec jsme celou záležitost medializovali za pomoci jedné reportáže odvysílané Českou televizí i jednoho článku pro MF Dnes. Jistý příspěvek se vyvíjí i ve spolupráci se sdružením Asperula a kabelovou televizí Mladé Buky a čeká nás v tomto ohledu ještě mnoho mediální práce i presentace mezi odborníky a spolupráce s nimi (včetně nezbytné komunikace s odborníky např. z oboru okrasného zahradnictví či lesnictví).

Neměli bychom ani zapomínat na to, že se nám díky letošnímu vydařenému průběhu tábora Olešenka 2007 podařilo výrazně zastavit invazi netýkavky žláznaté na řece Olešence, a to od hranic CHKO Orlické Hory až po soutok s Metují, tedy více jak 15 km. Zároveň jsme i tento úsek zmapovali z hlediska výskytu dalších invazních druhů, přičemž výsledky mapováni budou v nebližších dnech předány Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje. Následně na to pak Správa CHKO OH přikročila již v letošním roce i k likvidaci tohoto druhu od pramene po hranice CHKO. Netýkavku žláznatou jsme dále likvidovali i v Sovích dolech, Polomu a na dalších místech, v Josefově jsme pak likvidovali i bělotrny a celík kanadský, ve Ferdinandově i vlčí bob mnoholistý, připravuje se likvidace křídlatky v Červeném Kostelci a další akce.

Na této aktivitě se nejvíce podíleli: Jiří Jakl, David Číp, Luboš Čepa, Martin Štěpán, Alice Janečková, Jaroslav Bajer (GALÁCIE), Věra Čípová, Lukáš Kadava + účastníci tábora Olešenka 2007

Cyklotrasy nebo betonové lobby?

Přírodní park Orlice je ohrožen gigantickým projektem na výstavbu cyklostezek, které jsou dimenzovány tak, že po nich mohou jezdit i nákladní vozy! Naštěstí však máme Martina Hanouska, který tuto zdrcující zprávu zjistil a zahájil protiútok na obranu zachovalé a z biologického hlediska velmi hodnotné nivy dosud ještě stále krásné řeky. Spolu s Romanem Kalousem se snaží celou záležitost nejprve řádně medializovat (blíže např. ekolist.cz ) a následně se pokusí zastavit, co se dá. Dokonce se mu již podařilo získat patrně nejdůležitějšího spojence ze všech, totiž samotné cyklisty, kterým se megalomanský projekt na zaasfaltování přírody také vůbec nezamlouvá! V souvislosti s Martinem je třeba ještě vyzdvihnout jeho další neméně důležitou aktivitu ve věci připomínkování Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe, což je další neméně důležitá věc. Více informací naleznete na ekoneziskovky.cz

Špatná zpráva z terénu

Pokus o zvýšení populace hvozdíku pyšného v Lískovickém lese nedaleko Hořic v Podkrkonoší bohužel zatím nevyšel, z desítek trsů, které jsme zde vysadili za účelem posílení zdejší populace, se bohužel neujal ani jediný. Podobně fatálně vypadá prozatím i pokus s dosevem semen. Tento případ jen důkazem toho, že není nad to, když se ohrožené druhy podaří rozmnožit jen za pomoci vhodně provedených managementových zásahů nebo jiných vhodných ochranářských opatření a že nestačí jen něco napěstovat na záhoně a pak to jen tak někam vysadit.

Dobrá zpráva z terénu

Během ověřování pokusu o posílení populace hvozdíku pyšného se Michalu Ducháčkovi podařilo objevit další dvě nové mikropopulace (první tvoří jeden trs, druhou pak trsů čtyřicet). Na stejné lokalitě pak objevil i příbuzný a dnes již také ne úplně běžný hvozdík svazčitý a jetel jahodnatý. Další dobrou zprávou je, že se podařilo provést nutné managementové zásahy na lokalitě vstavače bledého, takže doufáme, že jich za rok bude alespoň tolik co letos.

11.září 2007

Setkání ekoneziskovek se vydařilo

V úzké spolupráci s organizací Tetřívek o.p.s. jsme 23.června uspořádali setkání všech ekologických organizací Královéhradeckého kraje. V útulném prostředí Krňovického skanzenu se nakonec sešli zástupci z celkem šestnácti organizací. Dohodli jsme se na spolupráci při řešení nejpalčivějších problémů ochrany přírody, které v Královéhradeckém kraji máme (více informací na www.ekoneziskovky.cz) a na těch ze všech nejdůležitějších již nyní i aktivně pracujeme.

 

Fantastický nárůst populace ohrožených modřenců

Díky vhodně provedenému zásahu, který jsme v učinili v roce 2005 na lokalitě Velichovky stráň (viz Pozemkový spolek http://jarojaromer.cz/spolek/) se zde v roce 2006 objevilo několik exemplářů ohroženého druhu modřence chocholatého. Tato velmi půvabná rostlina byla v Královéhradeckém kraji dlouhodobě nezvěstná, a to do doby než Luboš Čepa před lety objevil lokalitu u Vysokova. V loňském roce tedy přibyla po Vysokově lokalita další a my z ní měli velkou radost.

Letos jsme byli zvědaví, kolik (a zda vůbec) modřenců ve Velichovkách pokvete. Nejprve to vypadalo že žádný, poté že jeden, a nakonec jsme jich tam objevili desítky až stovky! Navíc jsme letos ještě opodál našli (díky uvíznutí našeho průzkumného žigulíka na polní cestě) zcela novou lokalitu. Aby toho nebylo málo, tak se nám také jeden krásný exemplář modřence chocholatého letos objevil i v Josefově na severních svazích, jako důsledek námi provedeného zásahu v roce 2006, tedy další obnovující se populace je patrně na světě!

Ovečky přivedeny na Velkojaroměřsko!

Tak už je to tady! Na teplomilné Ještěrčí stráni v Brodě nad Labem (viz Pozemkový spolek http://jarojaromer.cz/spolek/) se nám už prohání první stádo, které jsme zde umístili za účelem záchrany dlouhodobě neudržované lokality. Na prvním oploceném hektaru paseme šest oveček a šest koz. Dokonce nám zatím ještě ani nezdrhly… a paseme a máme už větší stádo než KRNAP!

28 připomínek k Lesnímu hospodářskému plánu pro Lesní správu Hořice

Pro Lesní správu Hořice se připravuje nový lesní hospodářský plán. AOPK ČR jsme proto předali 28 připomínek, které, doufejme, budou zapracovány do tohoto dokumentu. Připomínky se týkaly převážně lokalit vzácných rostlin, ale obsahovaly i současná hnízdiště vzácnějších druhů ptáků, nebo lokalit důležitých pro ohrožené druhy hmyzu. Zároveň jsme navrhli i režim, který by měl být v lesnickém hospodaření na těchto lokalitách dodržován.

PR Zbytka v ohrožení

Unikátní Evropsky významná lokalita Zbytka u Českého Meziříčí jsou již delší dobu poškozována nadměrným odběrem podzemní vody. Navíc je zde ještě aktuální riziko, že se bude množství odebírané vody ještě zvyšovat. Aktivně se proto účastníme správních řízení a snažíme se o to, aby se naopak množství odebírané vody začalo spíše snižovat.

Ledňáčci na postupu

Zdá se, že s ledňáčky se blízká na lepší časy. Vlivem tvrdé zimy v roce 2005/2006 stavy těchto ptáků snad po celé Evropě dramaticky poklesly. Letos však opět začali přibývat a hnízdí jako zběsilí, aby ztráty dohnali. Pokud víte o některých hnízdištích tak nám dejte vědět, pokud ne tak vyrazte na řeky a hledejte!

Nové objevy na Velkém Jaroměřsku

Podařilo se nám objevit nebo alespoň po letech znovuobjevit další zajímavé druhy rostlin a živočichů. Za zmínku stojí např. objevení nové lokality šídla červeného, perleťovce prostředního, čolka velkého, blatnice skvrnité, jeleního jazyku celolistého, okrotic bílých, sveřepu stoklasy, či znovuobjevení lokality prstnatce pleťového atp.

17.dubna 2007

Miliarda stromů – pojďte sázet stromy a podiskutovat s ministry v trávě

Dne 19. dubna budeme v České Čermné vedle přírodní památky (sraz u hřbitova) vysazovat od 10:00 hodin stromy. Akci spoluorganizujeme s Náchodským Gymnáziem, které v rámci akce Týden pro Zemi vysílá hordu nažhavených jinochů a jinošek s akčním Ježkem na zteči. Sázet budeme zapěstované vysokokmeny jabloní a hrušní, na které budou později naroubovány krajové odrůdy ovocných dřevin. Je to jakési rozehřívací kolo (vysadíme „jen“ cca 37 kusů) před akcí „Miliarda stromů pro planetu Zemi“ v Jaroměři, kde bychom jich měli zasadit více (alespoň o miliardu).

Je více než potěšitelné, že se město Jaroměř jako první v republice oficiálně přihlásilo k výzvě OSN a myšlence hnutí Zelený pás.

Proto nezapomeňte v sobotu dne 21.dubna přijet do Jaroměře. Ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík s ministryní školství Mgr. Danou Kuchtovou přijali pozvání a přijedou do Jaroměře sázet také, v jedenáct hodin pak bude možnost položit jim několik otázek na neformální diskusi v trávě (viz pozvánka). Odpoledne pak oba ministři navštíví mimo jiné i naší záchrannou stanici v Jaroměři.

Zakleté princezny čekají na déšť

Tah obojživelníků stále pokračuje, už odtáhli skokani hnědí a skokani štíhlí, nyní lezou převážně ropuchy, čolci, ale objevily se i první rosničky a kuňky. Nicméně migrace probíhá dosti pomalu a vláčně – pokud ale více sprchne tak to bude ráz na ráz. Děkujeme všem, kteří jste se podíleli na výpomoci s výstavbou bariér, nebo pomáháte se zajištěním vlastního transferu!

Bublina v rozletu, křečci na dlažbě

Rozletovací voliéra je po rozsáhlejší rekonstrukci již opět plně funkční. K přípravě na vypuštění do volné přírody ji už využívá výr velký jménem „Bublina“. Děkujeme všem, kteří jste nám dobrovolně pomohli s provedením rekonstrukce, jmenovitě děkujeme zejména Přemkovi Papíkovi, Dádovi Vališkovi a Romanu Kalousovi.

Křečci, morčata, včelojed a vrána v těchto dnech oceňují novou dlažbu, kterou jim pokládáme v chovatelské místnosti.

 

Přiveď ovečku na Velkojaroměřsko

Po vzoru Valaškoklobucké Kosenky zahajujeme podobný projekt pro Velkojaroměřsko. V letošním roce konečně nastane dlouho očekávaný záměr, kdy spustíme pastvu na některých z námi udržovaných cenných Velkojaroměřských lokalit. Než tomu tak bude, potřebujeme nejprve postavit pevné ohrady (materiál už máme domluven – musíme ho však ještě řádně „natěžit“) a poté sehnat první óvečky (případně kózenky). Zatím máme k dispozici jednu ovci a berana, potřebovali bychom však nejlépe další dvě ovečky, abychom měli základ chovného stáda. Nevíte o nějakých? Zn. levně.

Lesostepi v Konecchlumí nekončí

Podařilo se nám navázat velice slibnou spolupráci s obecním úřadem v Konecchlumí. Díky tomu budou zachráněny tamní cenné lesostepní stráně i mokřina s prstnatci májovými! Moc nás to těší – jsou to další lokality, které jsme zachránili a důkaz toho, že naše aktivity mají smysl! Podobně slibná spolupráce se nyní rozjíždí i s obecním úřadem Kramolna (záchrana lokality Trubějovská Vachta) a OU Černilov (lokality Violky Černilov).

Biopotraviny – záblesk na lepší časy?

Biopotraviny byly až do těchto dnů k téměř výlučně jen v prodejnách se zdravou výživovou, nebo v hypermarketech velkých měst. Diskontní prodejna PLUS však nyní razí marketingovou strategii „Biopotraviny pro všechny“ (akce BIOBIO). Ačkoli hlavním motivem je patrně spíše než ušlechtilá myšlenka ekozemědělství hlavně zvýšení zisku a boj o zákazníka, jedná se přece jen svým způsobem o revoluční průlom. Biopotraviny teď totiž budou daleko dostupnější už i v menších městech. Navíc na sebe patrně konkurence nenechá dlouho čekat a bude se snažit zařadit biopotraviny do svého sortimentu. To ještě více zvýší poptávku po bioproduktech, která už tak dost prudce stoupá. Silná poptávka podpoří vznik nových ekofarem. Čím více ekofarem, tím méně chemikálií v přírodě  a naopak daleko lepší podmínky pro divokou přírodu, šťastnější hospodářská zvířata i šťastnější ekology. Neváhejte a pomozte svým nákupem zvýšit poptávku po biopotravinách. Pokud ve Vás navíc někde dříme myšlenka na založení ekofarmy, tak právě teď je ta nejlepší chvíle, situace zatím nikdy nebyla příznivější – tak s chutí do toho!

Hledejte erbovního ptáka

Znáte toho ptáka, kterého má naše organizace ve svém logu? Je to čejka chocholatá, ohrožený ptačí druh, který dramaticky z naší přírody vymizel. Pokoušíme se tento problém napravit, nyní i v úzké spolupráci s Východočeskou pobočkou České společnosti ornitologické (právě v těchto dnech byly oficiálně spuštěny webové stránky na adrese www.vcpcso.cz). Abychom však mohli čejkám pomáhat, potřebujeme nejprve co nejpřesněji znát, kolik čejek nám v krajině ještě vůbec zůstalo a které faktory je nejvíce ohrožují. Proto prosíme, pokud někde zjistíte čejky, poznamenejte si prosím následující údaje a vyplňte je nejlépe přímo do této tabulky.

17.března 2007

Novoměstský potlach

Na akci Novoměstský potlach se sešlo přes dvacet lidí. Vše tentokráte zcela nečekaně proběhlo podle plánu a bez komplikací. Prohlédli jsme si výstavu Člověk a krajiny – stezky k soužití, shlédli film ČSO „Oblasti ptačí a lidské aneb Natura paradoxa?“, stihli i členskou schůzi, kde jsme prodiskutovali záměr uspořádat setkání nevládních organizací Královéhradeckého kraje. Na botanicko-ornitologické vycházce jsme obdivovali zejména avízované tisíce divokých sněženek, pokochali se i árony, skalníkem celokrajným i třeba již prvními dymnivkami. Z ptáků byla asi nejvíce obdivována akrobacie šoupálka dlouhoprstého. Akci jsme nakonec zakončili managementovým zásahem na podporu kruštíku polabského.

Výstavba záchranné stanice zase pokračuje

Díky výtěžku hudební akce Animalfest, které na podporu naší Jaroměřské záchranné stanice uspořádalo ekocentrum Paleta Pardubice, si můžeme dovolit za získané prostředky opět pokračovat v dokončování výstavby stanice. Proto jsme již opravili střechu, vybetonovali další podlahy na které nyní pokládáme dlažbu, rovněž dokončujeme práce na sociálním zařízení (WC, umývárna).

Dále jsme se pustili do rekonstrukce dosluhujících částí rozletovací voliéry (sundali jsme rozpraskanou a potrhanou stropní síť, nyní měníme část prohnilých střešních trámků a prken). rovněž jsme objednali stropní síť na zastřešení nové plánované voliéry.

 

15.února 2007

 Zhasli jsme festival!

1. února připravilo Ekocentrum Paleta v Pardubicích benefiční akci Animalfest, přičemž výtěžek je určen naší Záchranné stanici v Jaroměři (více informací naleznete na http://www.paleta.cz/ ). Protože se ten večer konala akce „Zhasněte světla“, o které jsme Vás informovali v předchozích aktualitách, rozhodli jsme se zhasnout celý festival. Za pět minut osm se v sále nacházelo cca 600 lidí, tak jsme tedy zhasli..

Nechali jsme v provozu jen mikrofony, takže do tmy jsem měl krásnou příležitost k zúčastněným povídat tom, jak naše každodenní potřeby mohou ovlivňovat změny klimatu a co může každý z nás učinit proto, abychom se riziku změny klimatu co nejvíce vyhnuli.

V průběhu festivalu jsme pak po opětovném rozsvícení světel promítali prezentaci o příčinách poranění volně žijících živočichů a odpovídali zájemcům na různé dotazy z problematiky ochrany přírody. Protože na akci nakonec přišlo přes 1000 lidí, bylo dotazů nakonec i docela hodně. Zkrátka Animalfest se podle nás velice vydařil. Byl dosti ekovýchovný a navíc za získané peníze opravíme na stanici střechu a voliéry, postavíme voliéry nové, položíme dlažbu v přípravě krmiva, na ošetřovně i v dalších místnostech a pacientů koupíme spoustu zvířecích dobrot. Děkujeme touto cestou Ekocentru Paleta, všem kapelám, které na festivalu hrály bez nároku na honorář a hlavně všem těm, kteří si přišli poslechnout dobrou muziku a zároveň podpořit dobrou věc!

 

Příprava výstavy aneb zpropadený žigulík

Mnoho času nám sebrala příprava putovní výstavy Člověk a příroda – stezky k soužití. Protože jsme nestíhali (jak už je vzhledem k všemožnému množství našich aktivit téměř pravidlem), tak cca 5 hodin před oficiálním zahájením byla výstava tak trochu ještě v poloviční fáze vývoje. Zbývalo nám nainstalovat ještě některé exponáty, připevnit infopanely, ořezat a uchytit desky, doladit koutek o živé zahradě apod. Takže jsem moc žigulíka nešetřil a s vrchovatým vlekem jsme uháněli směr Nové Město nad Metují. Jenže v obci Nahořany náhle koukáme, jak vedle auta jakési kolo utíká! Naráží do plotů a odráží se od baráků. To však již slyšíme drhnutí jakého si kovu o asfalt… Zkrátka kolo od vleku nás opustilo.

Vzhledem k tomu, že jsme byli v Novém Městě dosti netrpělivě očekáváni, vlek byl nepojízdný, kolo neznámo kde – nebylo nám pravda mnoho do smíchu. Při prohlídce nápravy vleku jsme zjistili, že se „jen“ povolily šrouby a kolo prostě upadlo. To nám dávalo naději, že by možná závada šla opravit. Tak jsme ztracené kolečko započali hledati..

“Hledáte kolo? (!)“ táže se nás odkudsi hlas ženy, která tragikomickou situaci zdáli sledovala.

„Ano, vy víte, kde je?“

„Jó, máte ho támhle v rybníce.“

Pravdu měla, naše kolo se jako bachratá kačenka pohupovalo po vodní hladině návesní požární nádrže, pochopitelně dost daleko od břehu na to, aby šlo vyndat. Rezervu obvykle s sebou nevozíme (na co taky), ale tentokráte jsme ji spíše náhodou měli. Problém s heverem, který jsme na vlek neměli vyřešili naše muzejní exponáty, které jsme si sebou vezli na vleku. Alice s Lukášem nadzvedávali přes páku vlek, já přidělával kolo. Poztrácené šrouby jsme uzmuli ze žigulíka. Jen jsme stáli zrovna dost nešikovně v nepřehledné zatáčce, kterou jsme páčícími procesy úplně celou úspěšně blokovali např. i k nelibosti právě projíždějícího a do tlampače něco z auta vyřvávajícího saniťáka. Nicméně po cca čtvrthodince zápolení jsme kolo alespoň provizorně nasadili a mohli odjet. Ačkoli menší komplikace pak vznikly ještě přímo v Novém Městě, zdárně jsme s pomocí Filipa Laštovice a Jirky „Granule“ vše úplně na poslední chvíli zvládli. Takže až někde na Velkém Jaroměřsku natrefíte na naší putovní výstavu, zajděte se na ní podívat a vzpomeňte, že nic není jen tak.

 

Mělčany

Díky organizačním schopnostem Martina Hanouska jsme se spolu s Jardou Bajerem a Blankou Mikátovou neformálně sešli s Martinem Bursíkem, coby úřadujícím ministrem, abychom ho upozornili na problém s přehradou v Mělčanech. Pan Bursík přislíbil, že se na to podívá, pokud mohu mluvit alespoň za moji osobu, tak u mne sklidil za své názory i celkové vystupování nemalé sympatie a držím mu palce (a Mělčanům taky).

Jarda Bajer zařídil, že 8. března by se měli sejít ochránci přírody (zatím ještě není úplně jasné kdo tam nakonec půjde) se zástupci strany prosazující vznik přehrady v Mělčanech v Českém rozhlase Hradec Králové, aby zde veřejně u kulatého stolu porovnali výhody a nevýhody námi navrhovaného suchého (či spíše polosuchého) poldru a protistranou podporované přehrady.

 

Stanice

Nyní se věnujeme převážně nechutnému papírování a tlučení do klávesnice. Díky tomu se však budete moci mimo jiné podívat na zaktualizované stránky našeho Velkojaroměřského pozemkového spolku, kde hlavně najdete spoustu nových fotografií i doplněných informací o všech více jak 30 lokalitách v naší péči. Časem vám zprostředkujeme i výsledky první etapy Záchranného programu břehule říční pro Královéhradecký kraj.

Na záchranné stanici máme nyní nainstalované rozvody vody a nyní betonujeme podlahy, aby se na ně mohla položit dlažba. Za nejzajímavějšího čerstvého pacienta považujeme jednoznačně pávici, která se kde se vzala, tu se vzala v centru Trutnova. Tak se náš páv z centra Hradce Králové konečně dočkal a už se nebude muset dvořit ani volavce, ani pochopům.Volavka po půl roce snad už konečně žere sama.

Zcela aktuálně máme i krotkou kavku, která atakovala byt pana Divíška – přímo samotného primátora Hradce Králové.

Akce

Pro příznivce přírodní památky Na Plachtě připravujeme nový server, který by měl snad v budoucnu pomoci zabránit tomu, aby na tomto unikátním území vyrostlo další hradecké sídliště. Správní příznivci Plachty se již těší na 22. duben, kdy se u příležitosti Dne Země setkáme se všemi, kterým Plachta a příroda vůbec není rozhodně lhostejná. Jako ostatně každý rok se bude snažit udělat v terénu něco málo proto, aby přírodní hodnoty této unikátní lokality zůstali zachovány i do budoucna. Snažíme se, aby bylo letos daleko více nářadí než v předchozích letech, aby ta naše pomoc mohla být nyní daleko účinnější.

Den před tím, než se sejdeme Na Plachtě, bychom se však měli ještě sejít v Jaroměři u příležitosti akce Miliarda stromů, kterou organizuje odbor životního prostředí města Jaroměř-Josefov. Sláva to bude veliká, budou se sázet stromy (když nás bude víc jak pět, tak tu miliardu stromů bychom do tmy asi měli zvládnout vysadit ?) a aby nás bylo co nejvíc, přijede nám se sázením pomoci i mistr Bursík a ministryně Kuchtová.

Aby se nesázeli jen samé tůjky a škumpy, dodáme také naše podnože pro krajové odrůdy ovocných dřevin. Ty ostatně také budeme sázet pár dní před touto akcí v České Čermné, spolu s bezvadnými náchodskými gymnazisty vedenými ještě bezvadnějším gymnazijním učitelem Honzou Ježkem. „Buď přitom – vezmi rýč a zasaď strom“ bude součástí již tradiční celotýdenní akce náchodského gymnázia nesoucí název Týden pro Zemi, kterou tímto všem všemi deseti  doporučujeme.

Práce s rýčem a lopatou by nám už měla jít dobře, protože cca čtrnáct dní před sázením bychom měli natahovat bariéry pro obojživelníky na rizikových úsecích silnic. Až se správně oteplí (což letos tedy bude docela oříšek, protože je teplo pořád a například mloci místo toho aby způsobně chrněli řádným zimním spánkem, si vesele aktivují přesně jako by se nechumelilo) tak se nám prosím ozvěte, abychom mohli co nejrychleji bariéry nainstalovat a tím i zachránit co nejvíce zakletých princezem před nezáviděníhodným údělem mastného výlisku na asfaltu.

Kdy se budou princezny zachraňovat, bychom však měli probrat na Novoměstském potlachu, který proběhne 10. března v Novém Městě nad Metují. Kromě hromadného shlédnutí výstavy, promítnutí unikátního filmu České společnosti ornitologické „Oblasti ptačí a lidské – aneb Natura paradoxa?“ (ti, co ho chtěli vidět o vánocích a neviděli, ho už vážně uvidí – technické problémy jsou vyřešeny, pro ty, co už ho viděli pak připravíme alternativní program) a krátké neformální veřejné členské schůze, bychom rádi celou akci zakončili brigádou na pomoc přírodě. Mělo by se jednat o pracovně dosti nenáročné prostříhání a vyřezání mladých náletů na lokalitě tuze vzácné orchideje – kruštíku polabského v lese Luštinec na okraji Nového Města. Rádi bychom aby celá nemusela proběhnout „ynkonginto“ (viz. Zdeněk Izer), proto nyní žádáme o souhlas samotného hrabě Bartoně – Dobenína o povolení celé akce na jeho výsostných pozemcích. Protože pan Bartoň je pověstný svojí nenávistí k ochráncům přírody, jsme docela zvědaví, jak to nakonec dopadne.

Pokud by se někdo chtěl trénovat ve spolkové činnosti, může s námi vyrazit ve dne 3 – 4. března na neformální setkání neziskových organizací působících na území CHKO Orlické hory.

Vše další k výše uvedeným akcím by jste měli nalézt na našich stránkách v seznamu akcí.

Napsat komentář