ZO ČSOP JARO Jaroměř

Flóra

Sotva první jarní paprsky ohřejí krtiny a mraveniště pyšnící se nad polehlými stébly trav, začnou se v přírodě dít věci. Příroda každoročně ve stejném sledu rozvinuje hýřící koberce s fantastickými vzory, které vytváří květy rostlin. První Peršan je sírově žlutý, to totiž na teplomilné Ještěrčí stráni rozkvétají stovky „petrklíčů“.

Ale ani okolní listnaté lesy na prudkých suťových svazích se rozhodně nedají zahanbit. Nebesky modré jsou koberce jaterníků podléšek. Název rostliny je odvozen od toho, že listy nápadně připomínají játra s jejich laloky (proto se i dříve mylně používal k léčbě jater). Sněhově bílé jsou běhouny, které vytváří porosty sasanek hajních, kanárkově žlutý je zase koberec tvořený orsejí jarní a křivatcem žlutým.

V půlce dubna příroda vyzdobí asi nejkrásnější defilé. Do zdejších hájů slavnostně napochodují tisíce vojáčků, vyšňořených kalně červenými, fialovými i bílými přilbicemi a chocholy rozkvétají grandiózní dymnivky. Po odkvětu dymnivek se zatáhne opona, neboť na stromech vyraší listy. Pódium v luzích a hájích příroda uklidí a nakonec i nejdéle přetrvávající vybělené koberečky ptačince velkokvětého zahalí zelený baldachýn.

To už se ale rozehrává jiné přírodní divadlo na loukách a pastvinách.Až do podzimu rozkvétá luční býlí jako jsou známé kopretiny, modré zvonky, chrastavce a rozrazily, nebo žluté luční hrachory a kozí brady.

Kromě pestrobarevných koberců zde však můžeme vidět i řadu jiných vzácných přírodnin. Místní pýchou je růže keltská. Jedná se o velice krásnou, nízkou růži s nápadným květem. Pro svůj půvab byla v dávné minulosti také hojně pěstována v evropských zahradách. Jedná se o nejdéle pěstovanou planou růži vůbec. Některý její výskyt ve volné krajině Evropy se nápadně shoduje s dřívějším keltským osídlením.

===================================================================

Na této lokalitě roste hořeček brvitý (Gentianella ciliata), jetel alpínský (Trifolium alpestre), česnek hranatý (Allium angulosum), křivatec rolní (Gagea villosa), křivatec nejmenší (Gagea minima), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), jaterník podléška (Hepatica nobilis), chrpa parukářka (Jacea phrygia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka jarní (Primula veris), růže keltská (Rosa gallica), violka divotvárná (Viola mirabilis), rozrazil ožankový (Veronica teucrium). Historická lokalita pro vítod nahořklý (Polygala amarella), kozí bradu pochybnou (Tragopogon dubius), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria),…

hořeček brvitý

česnek hranatý

prvosenka jarní

dymnivka dutá

křivatec rolní

jaterník podléška

růže galská

chrpa parukářka

lilie zlatohlávek

ptačinec velkokvětý

jetel horský

vítod chocholatý

pcháč bezlodyžný

rozrazil ožankový