ZO ČSOP JARO Jaroměř

Invaze v naší přírodě

Invazní (nepůvodní, cizí, zavlečené, „vetřelecké“) druhy jsou na daném území nepůvodní (jak neúmyslně zavlečené, tak záměrně dovezené člověkem). Snadno se rozmnožují, rychle se šíří, osidlují všechna příhodná stanoviště a vytlačují původní rostlinné druhy. Mění přírodní stanoviště a negativně ovlivňují biologickou rozmanitost. Mnohé invazní druhy nezřídka způsobují i značné hospodářské škody (agresivní „plevele“ či „škůdci“), znehodnocují krajinu (monotónní společenstva), mohou způsobovat i zbytečné zdravotní potíže (pylové alergie, dotykové reakce).

Celosvětově se odhaduje, že invazní druhy způsobují globální ekonomice roční ztráty ve výši 1,4 bilionu USD (což představuje 5% HDP planety). Dle odhadů stály např. do roku 1993 nepůvodní druhy americkou ekonomiku 96,94 miliard USD. Vzpomeňme i notoricky známý problém s králíky v Austrálii.

Mezi nejznámější invazní druhy u nás patří z rostlin např. bolševník velkolepý, křídlatky či netýkavky žlaznaté. Ze živočichů pak např. plzák španělský či norek americký. Bránění šíření (vysazování, úniky) či potírání nejproblematičtějších druhů může zabránit zbytečným problémům v budoucnosti. Bohužel u řady druhů byla navždy promarněna šance na zastavení invazí a s jejich negativním vlivem patrně bude nutno potýkat se napořád.

Seznam problematických rostlin

Druhy nejvyšší priority:
(s nutnými zásahy i v případě plošných porostů)

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Kolotočník ozdobný (Telekia speciosa)
Křídlatky (Reynoutria sp.)
Šťovík alpský (Rumex alpinus)
Borovice vejmutovka (Pinus strobus) – ve skalních městech
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) – zejména na horních částech vodních toků

Druhy zvláštního zřetele:
(prevence zamezení šíření do přírody a likvidace vznikajících lokálních ohnisek)

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima)
Rukevník východní (Bunias orientalis)
Štětinec laločnatý (Echinocystis lobata)
Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus)
Trnovník akát (Robinia pseudacacia)
Třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata)
Vlčí bob mnoholistý, lupina (Lupinus polyphyllus)
Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (S. gigantea)

Mlíkovský, Stýblo (2006) jako hlavní nebezpečné druhy uvádí (str. 32-33):
(vyobrazení viz Atlas invazních druhů rostlin ČR společnosti Centaurea)

Acer negundo (javor jasanolistý)
Ailanthus altissima (pajasan žláznatý)
Ambrosia artemisifolia (ambrózie peřenolistá)
Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený)
Aster lanceolatus et sp.div. (hvězdnice – americké druhy)
Conyza canadensis (turanka kanadská)
Elodea canadensis (vodní mor kanadský)
Epilobium ciliatum (vrbovka žláznatá)
Helianthus tuberosus (slunečnice topinambur)
Heracleum mantegazzianum (bolševník velkolepý)
Impatiens glandulifera (netýkavka žláznatá)
Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá)
Lupinus polyphyllus (vlčí bob mnoholistý)
Lycium barbarum (kustovnice cizí)
Mahonia aquifolium (mahonie cesmínolistá)
Padus serotina (střecha pozdní)
Pinus strobus (borovice vejmutovka)
Populus x canadensis (topol kanadský)
Quercus rubra (dub červený)
Reynoutria japonica (křídlatka japonská)
Reynoutria sachalinensis (křídlatka sachalinská)
Reynoutria x bohemica (křídlatka česká)
Robinia pseudaccacia (trnovník akát)
Rudbeckia laciniata (třapatka dřípatá)
Rumex alpinus (šťovík alpský)
Sarothamnus scoparius (janovec metlatý)
Solidago canadensis(zlatobýl kanadský)
Solidago gigantea (celík obrovský)
Telekia speciosa (kolotočník ozdobný)
Veronica filiformis (rozrazil nitkovitý)

Invazní živočichové

Seznam problematických živočichů

Krevnatka úhoří (Anguillicola crassus)

Parazit rodu úhoř (Anguilla) pocházející z Japonska a Číny.
K zavlečení druhu do Evropy došlo v důsledku dovozu úhoře japonského. V ČR se tento parazit značně rozšířil a způsobuje hromadné úhyny našeho původního úhoře říčního, situace je natolik závažná že v rámci Evropy je úhoř říční krevnatkou vážně ohrožen na své existenci.

Odkaz na BioLib

Plzák španělský (Arion lusitanicus)

Druh ze severní části Pyrenejského poloostrova, který byl do ČR patrně zavlečen s rostlinami. Obávaný „škůdce“ zahrádek, lokálně působí škody i v zemědělství. Invazi tohoto druhu již není možné zastavit, druh nadále bezděčně rozšiřuje člověk transportem rostlin a zeminy, nyní se již však v přírodě šíří i na člověku nezávisle.

Odkaz na BioLib

Rak bahenní (Astacus leptodactylus)

Rak bahenní (původně z jihovýchodní části Evropy) byl v ČR záměrně vysazován jako náhrada za našeho původního raka říčního, jehož stavy zdecimoval račí mor. Jedná se však o potravního konkurenta raka říčního, kterého tento druh vytlačuje. Jeho další rozšiřování je proto nežádoucí a legislativně je zakázáno (nutný souhlas orgánů ochrany přírody).

Odkaz na BioLib

Rak pruhovaný (Orconectes limosus)

Severoamerický druh záměrně dovezen a vysazen v Evropě. I nadále je rozšiřován rybáři nebo amatérskými potápěči, šíří se však již i nezávisle na člověku. Přenašeč račího moru, vůči kterému je sám na rozdíl od našeho původního raka říčního téměř imunní. Záměrné rozšiřování by mělo být pod pokutou zakázáno.

Odkaz na BioLib

Rak signální (Pacifastacus leniusculus)

Do Evropy dovezen ze Severní Ameriky. Přenašeč račího moru, který decimuje populace našeho původního raka říčního po celé Evropě. Přesto je však nadále některými rybáři záměrně rozšiřován. Manipulace s tímto druhem a jeho další záměrné šíření by mělo být pod pokutou zakázáno.

Odkaz na BioLib

Kleštík zhoubný (Varroa destructor)

Drobný roztoč z Dálného východu napadající včelstva, kde vyvolává tzv. varroázu. Převozem včelstev byl zavlečen téměř po celém světě, v ČR se vyskytuje skoro celoplošně. Díky prevenci a tlumení se množství včelstev nakažených varroázou postupně snižuje, bohužel však již byly zaznamenány populace kleštíka rezistentní vůči některým přípravkům, což může do budoucna představovat další velkou hrozbu pro naše včelstva.

Odkaz na BioLib

Mnohonožka Cylindroiulus caeruleocinctus

Druh původem ze Západní Evropy k nám byl zavlečen obchodem s rostlinami a lodní dopravou. Vytlačuje naše původní druhy mnohonožek. Další šíření druhu lze pozastavit omezením introdukce nepůvodních dřevin a transferů zeminy.

Odkaz na BioLib

Karas stříbřitý (Carassius gibelio)

Ryba původem z Východní Asie. Je vážnou hrozbou pro naše původní druhy ryb, kterým potravně i prostorově konkuruje, rovněž je možné, že se začne s některými našimi druhy křížit a tím znehodnotí jejich genofond. V některých lokalitách způsobují přemnožené populace karasa stříbřitého pokles produkce kapra.
Je žádoucí druh nadále nerozšiřovat a naopak ho začít likvidovat aktivní selektivní odlov, pečlivé třídění násad apod.).

Odkaz na BioLib

Střevlička východní (Pseudorasbora parva)

Východoasijská rybka zavlečena do ČR s plůdkem nepůvodního amura a tolstolobika. Nadále se šíří s importy plůdků hospodářských ryb, nyní již žije na většině míst v ČR. Konkuruje původním druhům ryb, způsobuje silný prefační tlak na vodní plže. Na lokalitách, kde se střevlička východní přemnožila,došlo k snížení početnosti ostatních druhů ryb.
Je třeba usilovat o snížení počtu populací v ČR (pečlivé třídění násad, zvýšená obsádka dravých druhů ryb), úplné vyhlazení druhu na území ČR je však již bohužel nereálné.

Odkaz na BioLib

Jelen sika (Cervus nippon)

Záměrně vysazený druh jelena, původem z východní a jihovýchodní Asie, který má výrazný negativní vliv na populace našeho původního jelena lesního, se kterým se kříží. V ČR se vyskytuje na cca jedné pětině území. Populace ve volné přírodě je třeba zcela utlumit, nebo alespoň výrazně omezit a to intenzivním lovem.

Odkaz na BioLib

Norek americký (Mustela vison)

Lasicovitá šelma ze Severní Ameriky, záměrně (vypuštěním) i neúmyslně (únikem ze zajetí) rozšířena na mnoha místech v Euroasii. Výrazný potravní konkurent naší původní vydry a hranostaje, jeho výskyt ve volné přírodě má katastrofické důsledky (vedoucí až k úplné likvidaci) na přežívající populace našich raků, obojživelníků i plazů. Existence tohoto druhu v Evropě navíc zabraňuje návratu původního norka evropského, který byl na mnoha místech (včetně ČR) vyhuben člověkem.

Odkaz na BioLib

Nutrie (Myocastor coypus)

Větší druh hlodavce z Jižní Ameriky, který se do naší přírody dostal únikem ze zajetí. Populace u nás v přírodě narůstají. Je zde reálné riziko, že by se časem mohlo jednat o potravního konkurenta původního bobra, navíc může způsobovat hospodářské škody. Není důvod k tomu, aby došlo k dalšímu šíření druhu a je vhodné proto tento druh v naší přírodě utlumit.

Odkaz na BioLib

Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)

Zavalitější psovitá šelma z Dálného východu, záměrně vysazována v evropské části Ruska a Pobaltí. Další jedinci se do volné přírody dostávali i únikem z kožešinových farem. Psík mývalovitý dnes již obývá celé území ČR. Ačkoli jsou možná jeho negativní vlivy na naší přírodu přeceňovány, přesto se nejedná o živočicha, který by byl v naší přírodě žádoucí. Je proto třeba urychleně řešit jeho legislativní postavení, aby mohla být zahájena jeho regulace ve volné přírodě.

Odkaz na BioLib

Mýval severní (Procyon lotor)

Středně velká šelma původem ze Severní Ameriky, postupně se k nám šíří převážně z Rakouska. Vytvoření stabilní populace v naší přírodě je nežádoucí.

Odkaz na BioLib

Muflon (Ovis musimon)

Kopytník původem z Korsiky, který je nyní rozšířen na větší části ČR. Početní stavy výrazněji stoupají, což má na mnohých místech destrukční vliv na původní biotopy (zamezení přirozeného
zmlazení stromového patra, nadměrné spásání vegetace, konkurence našich původních druhů kopytníků apod. Optimálním řešením je alespoň částečná redukce početních stavů.

Odkaz na BioLib