Návrat divokých koní do východních Čech

Minimální stres koní byl pro nás maximální prioritou. Autor fotografie: Jan Šmída

Po několika měsících příprav hned několika nejvýznamnějších organizací – zejména Česká krajinaČSOP JARO JaroměřČeská společnost ornitologická  a Koalice proti palmovému oleji se povedlo umístit dvě stáda koní do Východních Čech!

Celá akce byla logisticky mimořádně náročná, protože se na ní podílelo více jak dvacet organizací. 

Bohužel však relativně poklidné přípravy celé akce v předchozích měsících velmi vážně zkomplikoval stavební úřad v Hradci Králové, který nám nebyl ani na základě našich (nejprve proseb, později „stížností“) schopen vystavit papír, že na stavbu elektrického ohradníku nepotřebujeme papír (více zde). Což vzápětí způsobilo řetězovou reakci, kdy se následně veškeré přípravy zhroutily jako domino a doteď se potýkáme s neblahými důsledky.

Fotografie z vypouštění koní na Plachtě (20. 1. 2018)


AKTUÁLNĚ SHÁNÍME STRÁŽ DIVOKÝCH KONÍ 

Pokud se chcete zapojit, kontaktujte nás prosím na email jarojaromer@seznam.cz nebo na tel. 603 847 189. Více informací zde. Děkujeme za každou pomoc.


Některé reportáže, články: 

Divoké koně na Plachtě Autor fotografie: Jan Šmída

Na evropském kontinentu byl divoký kůň člověkem bohužel vyhuben, díky izolaci Britských ostrovů však v drsném prostředí Exmooru přežili divoce žijící koně, kteří původním divokým koním Evropy odpovídají nejen vzhledem, ale i řadou genetických znaků. Především se u nich zachovaly všechny „divoké“ vlastnosti nutné pro život bez lidské péče.

Právě kombinace unikátních vlastností, nenáročnosti, autentického vzhledu a schopnosti celoroční venkovní pastvy bez potřeby přikrmování a jiné péče, činí z divokých koní Exmooru nejvhodnější zvíře pro nejekologičtější péči o přírodovědně cenná území. 

Přírodní památka Na Plachtě a Ptačí park Josefovské louky právem patří mezi jedny z nejhodnotnějších přírodních území východních Čech. Spojení unikátních zvířat s unikátní přírodou je proto obrovským svátkem všech milovníků zvířat a přírody a zároveň obrovským úspěchem i výkladní skříní východočeské ochrany přírody.


Východočeši divoké koně přivítali s otevřenou náručí – návštěvníci jsou zatím zcela vzorní a koním se díky tomu daří.

Leden 2018, Hradec Králové – V sobotu 20. 1.2018 se díky spolupráci celé řady nevládních organizací z Koalice proti palmovému oleji, ale různých firem a institucí (viz zde) podařilo po několika tisíciletích navrátit do východních Čech nejpříbuznější potomky původních, dnes už vyhubených divokých evropských koní – tzv. divoké koně z Exmooru. Koně svým spásáním agresivní vegetace i samotným pohybem či trusem budou tím nejšetrnějším a nejekologičtějším způsobem chránit přírodu ve dvou jedinečných východočeských lokalitách – v Ptačím parku Josefovské louky a v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové.  

Největší obavy jsme měli z toho jak se budou někteří lidé ke koním chovat – zejména z toho, že se je budou snažit krmit, což však tato zvířata může zabít – stačí jeden rohlík a malér může být na světě,“ vysvětluje David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř, hlavní realizátor myšlenky návratu divokých koní na okraj Hradce Králové. Právě těsná blízkost krajského města totiž pro divoké koně představuje největší riziko. „Plachta je nejen krásná přírodní lokalita, ale Hradečáky i velmi oblíbená – v některé dny na ni zavítá i několik set lidí denně. V den, kdy jsme divoké koně přivezli, se na nové zvířecí obyvatele Plachty přišlo během víkendu podívat nejméně 1 500 lidí. Chování návštěvníků tak může velmi zásadně ovlivňovat zdraví a pohodu koní,” upozorňuje David Číp.

Protože rizika, že lidé koně překrmí nebo k nim budou pouštět volně pobíhající psy, jsou vysoká, organizátoři akce předem zdůrazňovali, že pokud se chtějí obyvatelé města kochat krásnými divokými koňmi napořád, musejí pomáhat hlídat nezodpovědné návštěvníky. V případě problémů by bylo nutné koně odvézt na jinou, méně exponovanou východočeskou lokalitu. Zatím to ale funguje dobře a velmi důležitou roli v osvětě sehrály sdělovací prostředky. “Lidé se nám teď sami hlásí, že budou pomáhat s dozorem, takže už dáváme dohromady neformální dobrovolnickou skupinu „Strážci divokých koní Plachty“, zapojila se také městská policie, koně hlídá navíc kamerový systém společnosti HKFree i členové místní kynologické organizace Nový Hradec Králové. Zatím jsme zaznamenali pouze jediný a navíc zmařený pokus o nabízení pamlsku a jeden jediný případ, kdy pes v okolí ohrady nebyl na vodítku – k čemuž ale došlo pouze v den příjezdu koní, od té doby je vše v pořádku.

Právě doba, kdy jsou divocí koně v aklimatizačním výběhu z elektrického ohradníku, je nejcitlivější. Dlouholetá „koňařka“, zooložka a etoložka Alice Janečková, která na aklimatizaci obou stád divokých koní ve Východních Čechách odborně dohlíží, vysvětluje: „Ačkoli je aklimatizační ohrada velká více jak půl hektaru a pro první čtyři zvířata v prvních týdnech zcela dostatečná, je pořád ještě malá v případě komplikací. Pokud by do ohrady vběhl větší pes, který by začal koně prohánět, mohl by to být zásadní problém. Tito koně se sice díky svým přirozeným reflexům dokáží útoku šelem účinně bránit, ale potřebují k tomu mít větší prostor, a to zatím půl hektarový výběh není.”    

Podobné dojmy po vypuštění koní hlásí i členové České společnosti ornitologické, kteří bedlivě střeží divoké koně v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. „Naše stádo je na rozdíl od toho hradeckého daleko izolovanější. Aklimatizační výběh ze dvou stran svírají břehy řeky Metuje, navíc je nyní celý ptačí park vlivem nor od bobrů a nutrií velmi podmáčený. Jedno z mála míst, kde není tolik vody, je právě hlavně aklimatizační výběh. Díky tomu máme koně vlastně za jakýmisi vodními příkopy,“ vysvětluje správce nestátní ptačí rezervace, ekolog a ornitolog Břeněk Michálek, hlavní realizátor myšlenky na návrat divokých koní na tuto ornitologicky vyhlášenou lokalitu. Ani tyto vodní překážky však mnohé milovníky koní neodradily a i v ptačím parku proto návštěvnost zůstává vysoká, byť pochopitelně nikoli tak jako na okraji Hradce Králové. I zde si ornitologové pochvalují vzorné chování návštěvníků.

Díky tomu, že se návštěvníci chovají výborně, jsou obě stáda v klidu a pohodě. Spokojeně se popásají a nezaznamenali jsme u nich zatím žádné projevy stresu nebo neklidu. Doufejme, že tomu tak bude napořád a tato krásná zvířata se stanou trvalou a nedílnou součástí těchto jedinečných území ku prospěchu rostlin, zvířat i lidí,“ uzavírá zooložka Alice Janečková.