Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Poděkování 2018

Vážená paní, vážený pane, vážení dárci, drazí dobrovolníci, milí přátelé a kamarádi, přinášíme stručný přehled toho, co se nám povedlo v roce 2018

 Velmi stručně:

  • Podařilo se zachránit provoz Záchranné stanice i po roce 2018
  • Významným způsobem jsme napomohli snaze o záchranu Zátoky nosatých opic na Borneu
  • Postupně jsme navrátili prvních 15 divokých koní do Východních Čech
  • Aktivně jsme letos udržovali více než 100 cenných přírodních lokalit po celé ČR
  • Připravili jsme velkou mezinárodní konferenci Ochrana přírody v praxi v Nitře
  • Pomohli zorganizovat nultý ročník Ekofestivalu na Slovensku
  • Projekt Pražské pastviny, kterému jsme před pár lety vdechli život, dosáhl skvělých výsledků
  • Podařilo se nám obnovit první populace nejohroženějších druhů denních motýlů ČR
  • Podnikli jsme důležité kroky k lepší ochraně Moravské Amazonie
  • Našim kolegům z Koalice proti palmovému oleji jsme pomohli zbudovat Ekokaravan
  • Bojovali jsme proti dalšímu nesmyslnému odvodňování naší krajiny
  • Napomohli jsme zastavit záměr likvidace hnízdiště lelků a nejbohatší české populace celoevropsky ohroženého modráska černoskvrnného v bývalém vojenském prostoru Ralsko
  • Zajistili za 230 tisíc korun výkup části přírodní rezervace Zbytka, kde nyní spouštíme obnovu jednoho z mála aktivních středních lesů v ČR
  • Vysadili historicky první Zoostromy svobody a zbudovali první pomníček vyhynulé rostlině v ČR


Nyní podrobněji:

Jedno z mnoha mláďat veverek zdárně navrácených do volné přírody v roce 2018.

V loňském roce jsme v našem tradičním novoročním bilancování psali, že našim největším úspěchem byla stabilizace našeho hlavní týmu dostatečným počtem kvalitních pracovníků. Za největší brzdu jsme pak označili nedostatek financí pro naši práci, což nás donutilo alespoň mírně upozadit ochranu přírody a více se zaměřit na ekonomiku naší organizace. Tento problém nás provázel po celý rok 2018 s tím, že situace se v některých oblastech dokonce začala ještě více zhoršovat, než aby tomu bylo obráceně.

Zejména financování naší Záchranné stanice pro zraněné živočichy v Jaroměři vlivem snížení finanční podpory ze strany krajského úřadu začal být zcela fatální problém. Námi přetěžce budovaný základní tým se tak z ekonomických důvodů začal opět drolit, protože na rozdíl od některých jiných aktivit nemůže provoz záchranné stanice stát pouze na dobrovolnících, kteří někdy přijdou, jindy ne. V aktivitách týkajících se péče o zvířata je nutné, aby zde fungoval dostatečně silný a odborně zdatný tým profesionálních pracovníků, kteří budou k dispozici 24 hodin denně. Tohle však zadarmo nebo téměř zadarmo dlouhodobě nevydrží téměř nikdo. Odchod jednoho či dvou schopných profesionálů následně znamená ještě větší zátěž pro ty, kteří zůstávají, včetně našich dobrovolníků, přičemž se pak tato zátěž stává neúnosnou a vše se záhy začne hroutit jako domeček z karet.

Podařilo se zachránit provoz Záchranné stanice i po roce 2018

Mezi zajímavé letošní pacienty Záchranné stanice v Jaroměři patřilo i mládě pštrosa nandu. Nakonec si jej za nějaký čas vyzvedl jeho šťastný majitel, kterému uprchl.

Hlavní sezóna roku 2018 na záchranné stanici byla proto neskutečně hektická. Postupně odpadli někteří dobrovolníci a pracovníci a zaučovali jsme dobrovolníky nové, avšak tento stav byl už vážně neúnosný. Proto jsme došli k názoru, že pokud se něco zásadně nezmění, tak další podobný rok už nezvládneme a naši záchrannou stanici po 20 letech provozu k 1. 1. 2019 uzavřeme. Předchozích 18 let jsme spíše neúspěšně jednali s naším krajským úřadem o zvýšení podpory pro důstojnější zajištění provozu Záchranné stanice. Tyto snahy jsme poslední rok ještě více zintenzivnili. Nakonec jediný dosažený výsledek jednání bylo snížení příspěvku o 50 % na 150 tisíc ročně v roce 2018.

Zánik záchranné stanice v roce 2019 se tak zdál už neodvratný. Zároveň jsme se ale všichni dohodli, že před definitivním uzavřením stanice učiníme ještě jeden poslední zoufalý pokus a dáme vědět zejména obcím a městům v naší spádové oblasti, že situace je již opravdu nadále neúnosná. Spustili jsme proto výzvu k záchraně záchranné stanice.

Výzva ZDE, druhý den po výzvě jsme spustili i petici ZDE a zveřejnili prezentaci o naší předchozí dvacetileté činnosti ZDE …a pak se najednou začaly dít věci!

Mladý sameček sokola stěhovaného nalezený s poraněným křídlem na Královéhradecku – podezření na úraz elektrickým křídlem se nakonec naštěstí nepotvrdilo a sokol by mohl být zdárně navrácen do volné přírody v roce 2019 – zatím pilně rehabilituje v rehabilitační komoře.

Tak obrovskou vlnu podpory ze strany několika tisíc lidí jsme opravdu nečekali a doslova nám vyrazila dech a věříme, že nejen nám. Čtyři tisíce podpisů za jeden jediný den, spolu s podporou ze strany mnoha starostů, strážníků, veterinářů, lékařů, učitelů i třeba ornitologů, následně obří zájem všemožných sdělovacích prostředků…

Vzápětí záchrannou stanici osobně navštívil hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán. Poté jsme mohli i vystoupit na jednání zastupitelů Královéhradeckého kraje a jednání zastupitelstva města Jaroměř.

Krajští zastupitelé odhlasovali navýšení příspěvku pro provoz stanice na rok 2018 o 200 tisíc korun více než v roce 2017. Spolu s hejtmanem přislíbili dořešení nedostatečného financování i v roce 2019. Zastupitelé Jaroměře zcela spontánně rozhodli a jednohlasně odhlasovali o navýšení dokonce o 300 tisíc korun pro přelom roku 2018/2019 a rovněž přislíbili pomoc i do dalších let. Současně pomohli i drobní dárci a prodej benefičních kalendářů, který pro nás zdarma nafotila Jana Pechlátová s herečkou Kairou Hrachovcovou a modely a modelkami, který pro nás zdarma vytiskla firma Moraviatisk. Spolu s klíčovou podporou našich dosavadních partnerů – zejména generálního partnera firmy Nutrin s.r.o. se tak díky všem výše uvedeným krokům podařilo nakonec přece jen zdánlivě neodvratný konec záchranné stanice odvrátit a ta proto řádně funguje dodnes.

Nyní máme na Krajském úřadě podaný nový projekt, který by měl alespoň částečně pokrýt náklady na celoroční provoz Záchranné stanice pro zraněné živočichy v Jaroměři na tři roky dopředu. Pokud přetrvají i všechny ostatní finanční pilíře, tak by se snad měla konečně po dvaceti letech situace Záchranné stanice pro zraněné živočichy v Jaroměři stabilizovat a začít „normálně“ fungovat.

V roce 2018 jsme přijali na záchranné stanici v Jaroměři 706 živočichů v nouzi (zejména čápy, drobné pěvce, krkavcovité, dravce, sovy, ježky, netopýry, veverky, šelmy). Zhruba polovinu z nich se nám podařilo po vyléčení zdárně navrátit do volné přírody. Uhynulých a utracených 308, vypuštěných 306, v léčení s předpokladem pozdějšího návratu do přírody 49, k expozičním účelům převedeno 42 pacientů.

Další stovky (min. 2000 ex.) pacientů se podařilo zachránit i díky naší zvířecí telefonické poradně.

Mezi letošní nejexotičtější pacienty patřilo jednoznačně mládě pštrosa nandu pampového. Po pár dnech v naší stanici se jej podařilo zdárně navrátit původním majitelům, kterým utekl.  K nejvzácnějším pacientům patřil sokol stěhovaný (zatím stále v léčení, ale s předpokladem zdárného navrácení do volné přírody), bukáček malý (zdárně  navrácen do přírody), kalous pustovka (zatím stále zůstává v léčení), luňák červený (bohužel uhynul), žluna šedá (zůstává v léčení), kukačka obecná (bohužel nepřežila), 2x potápka roháč (obě zdárně navráceny do přírody), ledňáček říční (bohužel uhynul), vydra říční (předána do jiné záchranné stanice),  netopýr vousatý (navrácen do přírody), netopýr černý (bohužel uhynul), tři kuňky ohnivé (navráceny do přírody), několik včelojedů lesních, čejek chocholatých, výrů velkých, čápů bílých apod.

Kompletně jsme zrekonstruovali obě vchodové voliéry a vyrobily voliéry pro drobné pěvce a drobné sovy a nechali opravit část střechy hlavního objektu.

Čápata, která se narodila trvale hendikepovaným rodičům na naší záchranné stanici, se podařilo zdárně adaptovat do přírody.

Postupně jsme navrátili prvních 15 divokých koní do Východních Čech

Pozitivní dopady pastvy divokých koní z Exmooru na ptáky, motýly i rostliny zcela předčily naše očekávání, které však  přitom nebyly vůbec malé.  

Dne 20. 1. 2018 jsme do přírodní památky Na Plachtě a do ptačího parku Josefovské louky přivezli z rezervace velkých kopytníků v Milovicích prvních devět divokých koní z Exmooru, ke kterým pak přibyli ještě koně další. (fotogalerie z prvního půlroku pastvy ZDE). Celá řada reportáží v médiích ZDE. Dosavadní fantastické výsledky, ze kterých jsme skutečně nadšení jsou popsány v tomto článku nebo této TV reportáži

Aktivně jsme letos udržovali více než 100 cenných přírodních lokalit po celé ČR  

Každoročně přibíráme do péče další a další místa, která jsou domovem tisíců kusů obratlovců a nepočítaně bezobratlých, stovek druhů živočichů a rostlin. Již přes 25 let takto pečujeme postupně o více jak 200 lokalit na území několika států. Staráme se tak o mnohdy nejcennější lokality České republiky, počínaje na severozápadě Čech národními přírodními rezervacemi Oblík a Raná, přes národní přírodní rezervace Cikánka I, Karlštejn v Českém krasu, až po národní přírodní rezervaci Praděd na vrcholech Jeseníků na severovýchodě Moravy, nebo o národní přírodní rezervace Na Adamcích a Mohelenská hadcová step na jihu a jihovýchodu Moravy. A krom výše jmenovaných „hraničních“ lokalit jsou to desítky dalších ploch ať už územně chráněných, nebo „jen“ s výskytem zvláště chráněných druhů.

Významným způsobem jsme napomohli snaze o záchranu Zátoky nosatých opic na Borneu

Záchrannou stanici se tedy zejména díky vám všem – našim příznivcům snad zachránit podaří. Podaří se nám teď nakonec zachránit i 450 km čtverečných přírodovědně nejbohatšího deštného pralesa Asie s navazujícím pobřežím, kde žijí miliardy savců od šelem a opic po kytovce, ptáků od dravců po endemické bažanty, plazů, obojživelníků i ryb, o hmyzu ani nemluvě? Už jste slyšeli o zázraku, který nám nalil novou naději do žil, že zdánlivě už definitivně prohraný boj o celou Zátoku nosatých opic můžeme snad ještě nakonec přece jen vyhrát? Zejména když nám s tím začal pomáhat i europoslanec RNDr. Pavel Poc? Podrobnosti ZDE!

Projekt Pražské pastviny, kterému jsme před pár lety vdechli život, dosáhl skvělých výsledků

Přímo fantastické výsledky nyní máme z Prahy a Českého krasu. Když jsme předloni v červnu vezli do Prahy z Ještěrčího ráje devět koz a ovcí na zkoušku, rozhodně by nás nenapadlo, že se za pouhý jeden rok (!!!)  podaří našim kolegům z Pražské pastviny počet pastevních zvířat rozšířit na dnešních cca 160 kusů a budou díky tomu šetrně pást na cca sedmi různých lokalitách v okolí Prahy a Českého krasu!  Jenže do situace nyní zasáhlo to velké sucho a zvířat bylo najednou moc a hrozilo, že pro ně nebude na zimu dostatek krmiva. Část pražských zvířat se proto vrátila zase na Ještěrčí ráj i „s úroky“, část do Ptačího parku Josefovské louky, kde je právě díky zadržování vody trávy pořád dost. A pro část se nám podařilo sehnat ideální využití – zachraňují jednu z entomologicky nejcennějších lokalit Slovenska! Přes 8 ha zarostlé džungle, která se stala z někdejších vyhlášených motýlích a broučích strání. Vše je o to symboličtější, že na Slovensko odjely skoro všechny zakladatelky Pražské pastviny, aby zde založily podobný projekt! Prostě značka ideál ;).  

Více o Pražské pastvině v reportáži České televize ZDE

Zorganizovali jsme v Nitře velkou mezinárodní konferenci Ochrana přírody v praxi

Mezinárodní konference Ochrana přírody v praxi, kterou jsme zorganizovali v Nitře, běžela ve dvou sálech současně.

Na mezinárodní ochranářskou konferenci, kterou jsme jako součást Ekofestivalu organizovali, dorazilo cca 150 odborníků z několika států. Ohlasy byly skvělé, jakkoli podmínky pro celý počin byly více než bojové a termín závratně šibeniční. Hlavní však je, že se podařilo správným směrem rozpumpovat nejprogresivnější křídlo slovenské ochrany přírody, propojit různé vědce a nevládky i dobrovolníky k mezinárodní spolupráci, které se intenzivně rozvíjí i po konferenci. Podařilo se nám přesně to, co jsme si přáli! Navíc jsme přímo na akci založili Evropskou mezinárodní vědeckou společnost pro ochranu přírody, která by se nyní měla stát důležitým progresivním hráčem na mezinárodním poli ochrany přírody. Ale aby se tak opravdu stalo, čeká nás ještě hodně práce. Fotografie z konference ZDE

Pomohli jsme zorganizovat i nultý ročník Ekofestvalu na Slovensku

Na vícedenní Ekofestival v Nitře dorazilo cca 1 200 návštěvníků a akce byla velmi zdařilá a je nyní připravován už navazující ročník pro rok 2019. Fotografie z festivalu  ZDE

Podařilo se nám obnovit první populace nejohroženějších druhů denních motýlů ČR

Péče o biotop okáče skalního na kopci Oblík, v pozadí Raná.

Po obřím loňském úspěchu s okáčem skalním, kdy se nám v těsné spolupráci s CHKO České středohoří podařilo jeho poslední populaci v ČR zvednout z posledních 15 – 30 ex. na loňských více jak 400 ex. (viz zde ), se nám podařil další mistrovský kousek. Úspěšně jsme ve středohoří připravili podmínky a následně založili zcela novou populaci tohoto druhu čítající cca 200–300 ex. Motýl se díky tomu začal postupně šířit po celé oblasti a obnovovat původní, nyní několik let zhroucenou metapopulaci, protože se od letoška začíná postupně objevovat i na dalších lokalitách v Lounském středohoří! Všichni odborníci jsou z toho úplně vedle, protože tohle čekal (krom nás) opravdu málokdo. Řada dalších podrobností v reportáži České televize ZDE

Na Rakouské lokalitě v naší péči je také min. 100% nárůst početnosti tohoto druhu. Je to skvělé, protože jsme se obávali, že zde tento druh může vyhynout i navzdory snaze o jeho záchranu. Protože zdejší okáči dnes žijí z valné většiny přesně na těch místech, která jsme jim v minulosti připravili a následně tuto péči naučili i místní rakouské ochranáře, je dost možné, že jsme na této lokalitě zachránili okáče skalního doslova za vteřinu dvanáct!

Záchranný výzkum nejohroženějšího motýla Moravy – modráska ligrusového.

Zkoušíme navracet i další nedávno vymizelé nejvzácnější druhy (např. modrásky komonicové a východní, hnědásky osikové – na jedné středočeské lokalitě letos ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody naši kolegové vysadili tisíce housenek hnědáska osikového, do návratu hnědáska květelového jsme už dokonce zatáhli i ředitele Zoo Praha – viz jeho příspěvek o tom, jak vysazoval housenky čajovou lžičkou zde). Na výsledky je ještě brzy, vše jsou pokusy, které nemusí vyjít, protože se nám třeba nepodařilo lokality navrátit do takového stavu, aby to motýlům vyhovovalo natolik, že po vysazení zde opět nevyhynou. Klíčová je např. kvalita naší pastvy i práce s technikou a dobrovolníky.

Jediné, co se nám zatím ještě nedaří, je stabilizace populací jihomoravských modrásků ligrusových, kteří navzdory všem našim snahám stále balancují na hraně přežití.  Dále potom získání dostatku motýlů pro obnovu populace okáče skalního v Německu a na Slovensku. My to však nevzdáváme a bojujeme s nedostatkem času a prostoru pro naši práci dál.

Našim kolegům z Koalice proti palmovému oleji jsme pomohli zbudovat Ekokaravan

https://www.facebook.com/ekokaravan

Bojovali jsme proti dalšímu nesmyslnému odvodňování naší krajiny

Vše popsáno v reportážích České televize níže:

Napomohli jsme zastavit záměr likvidace hnízdiště lelků a nejbohatší české populace celoevropsky ohroženého modráska černoskvrnného v bývalém vojenském prostoru Ralsko

Developer po našem protitlaku (viz reportáž ČT ZDE) zatím (dočasně?) vyklidil pole, a tak je unikátní příroda před tímto smrtícím záměrem uchráněna. Tak teď ještě zvládnout zajistit rozsáhlou údržbu tak, aby se jeho hodnoty zachovaly. Na tom také pravidelně pracujeme. Navíc se nám v roce 2018 podařilo zajistit podrobnější monitoring zdejšího nejvzácnějšího motýla – modráska černoskvrnného. A výsledky jsou přímo fantastické – letošní odhad velikosti populace je několik set kusů = největší populace tohoto druhu v celých Čechách! Populační explozi však díky nám na této lokalitě zažívá i orchidej vstavač kukačka. Z původních 102 kusů v roce 2010 se nám je podařilo zmátožit na letošních prokazatelných 449 kusů s tím, že celkový odhad velikosti populace je cca 600 kusů! Tedy z toho máme patrně nejbohatší středočeskou populaci…

Podnikli jsme důležité kroky k lepší ochraně Moravské Amazonie

Snímek z natáčení dokumentu České televize o vážném ohrožení Moravské Amazonie.

Boj o nejohroženější nejcennější lokalitu ČR nevzdáváme, ale vyhráno zatím bohužel ještě zdaleka nemáme. Více v reportáži České televize ZDE, případně pokud raději někdo preferuje bulvární plátky tak ZDE

Zajistili jsme za 230 tisíc korun výkup části přírodní rezervace Zbytka, kde nyní spouštíme obnovu jednoho z mála středních lesů v ČR

Bude mít smutný příběh jedné cenné přírodní rezervace přece jen šťastnější konec? Komplex nejzachovalejších slatinných luk v severovýchodních Čechách, tedy botanicky proslulá přírodní rezervace Zbytka, byla v minulosti ostudně poškozena necitlivými zásahy. O přeměně někdejších orchidejových luk na kukuřičné pole, které bylo vytvořeno přesně v místech, na kterých před barbarskou likvidací rostly vzácné tučnice a dnes v celých Východních Čechách vymizelá kohátka kalíškatá, je možné se dočíst mj. např. bohatou fotodokumentací doplněném článku ZDE.

V roce 2007 začal letitý boj, kdy se ochránci přírody snažili omezit přílišné odběry vody a tím zachránit alespoň poslední zbytky zdejších unikátních slatin na Zbytkách. Mnoho let se botanickému výzkumu této rezervace věnoval RNDr. Aleš Hájek. S kompletní revitalizací bohužel neuspěl, kvůli problematickým vlastnickým vztahům. Nyní se však naskytla jedinečná příležitost, jak tento záměr zrealizovat v původním rozsahu, a to odkoupit toto území za velmi příznivou cenu 12 Kč/m. Více ZDE

Poprvé v historii se proto spojili vědci z České botanické společnosti a České společnosti entomologické s lidmi z Českého svazu ochránců přírody, aby společně vykoupili z prostředků veřejné sbírky Místo pro přírodu dva hektary lesa v přírodní rezervaci Zbytka. Nikoli proto, aby les převedli do bezzásahové režimu, ale naopak právě proto, aby ho místy i dost radikálně prosvětlili a obnovili tím tak zvaný střední les. Vyřizování všech potřebných povolení k tomuto kroku trvalo téměř celý rok, ale před několika týdny se podařilo získat poslední úřední razítka a obnova středního lesa přírodní rezervaci Zbytka mohla proto začít. S realizací prací pomáhají i studenti z gymnázia Náchod, kteří se tak nenásilnou formou pod vedením odborníků učí moderním způsobům ochrany přírody. Důvody proč to tak činíme, jsou rozvedeny ZDE.

Vysadili jsme historicky první Zoostromy svobody a zbudovali první pomníček vyhynulé rostlině v ČR

Když už jsme u těch historických milníků, tak první český pomník vyhynulé rostlině se nám podařilo odhalit více než důstojně a za účasti novinářů i veřejnosti. Podrobnosti ZDE. Fotky z celé akce včetně zatím našeho nejkrásnějšího TOP exklusive hmyzího hotelu, který jsme nakonec pokřtili spolu s pomníkem kozím biomlékem, jsou na facebooku ČSOP ZDE.

Tzv. zoostromy vytváříme a udržujeme už řadu let, ale teprve od roku 2018 jsme je začali i vysazovat. Doporučujeme příběh o vzniku zoostromů ZDE a další doplňující informace pak ZDE. Reportáž České televize o zoostromech ZDE (minuta 17:30)

Po mnohaleté válce jsme v roce 2018 na symbolickém místě přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové slavnostně před zraky necelé stovky pobavených diváků i reportéra Českého rozhlasu společně s ředitelem Městských lesů Milanem Zerzánem zakopali válečné sekery. A od té doby spolu naopak velmi intenzivně vzájemně spolupracujeme ku prospěchu přírody i Městských lesů a občanů Hradce Králové. I když jsou zatím sekery zakopány raději velmi mělce, všichni si přejeme, aby zůstaly zakopány už na věky. A nejlépe, aby k nim přibyly zakopané i sekery další, ať už jde zejména o Ministerstvo zemědělství, Lesy ČR, náš krajský úřad, někteří politici,… Bohužel zde chtě nechtě musíme ještě válčit, neboť dokud bude příroda bezohledně ničena, nic jiného než válčení nám už nezbývá.


To jsou v kostce nejstěžejnější aktivity, kterým jsme se v roce 2018 věnovali – výběr několika nejzajímavějších fotek (s popisky) z roku 2018 ZDE. Ještě jednou děkujeme všem za přízeň, podporu a nezřídka i přiložení ruku k dílu přímo v terénu. Bez toho bychom toho tolik pro ochranu stále ohroženější přírody rozhodně nedokázali vykonat.

Za celou akční ochranářskou skupinu JARO David Číp