ZO ČSOP JARO Jaroměř

Slovník pojmů

Terminologický slovníček

Nepůvodní druh (alien species): Druh, poddruh, nebo nižší taxon, introdukovaný mimo svůj přirozený, dřívější nebo současný areál. Zahrnuje jakoukoliv část, gamety, semena nebo propagule takového druhu, které jsou schopny přežít a následně se rozmnožit.

Invazivní nepůvodní druh (invasive alien species): Nepůvodní druh, jehož introdukce a/nebo šíření ohrožuje biologickou diverzitu.

Invazní druh: Druh, který se na nové území rozšířil rychle. Takový druh je na novém území nově příchozí a pokud se objeví rychle, bývá o to častěji považován za nepůvodní. Nemusí tomu tak být. Rychlost šíření není součástí definice nepůvodnosti podle CBD.

Invazní vs. invazivní druh: Nepůvodní druh nemusí být ani invazní, ani invazivní, stejně jako původní druh může být invazní a/nebo invazivní. Invazní není totéž, co invazivní. V literatuře bývají pojmy invazní, invazivní a nepůvodní bohužel často zaměňovány.

Introdukce (introduction): Přesun nepůvodního druhu mimo dřívější nebo současný areál přímou nebo nepřímou lidskou činností. K tomuto přesunu může dojít v rámci jedné země, nebo mezi zeměmi, nebo do území mimo státní jurisdikci.

Etablování (establishment): Proces, kdy nepůvodní druh v novém prostředí začne úspěšně produkovat životaschopné potomstvo a jeho další přežití je pravděpodobné.

Analýza rizika (risk analysis): (1) Zhodnocení následků introdukce a pravděpodobnosti etablování nepůvodního druhu na základě vědeckých informací (tj. zhodnocení rizika) a (2) výběr opatření použitelných pro snížení nebo regulování tohoto rizika (tj. management rizika), a to výběr provedený s ohledem na socioekonomické a kulturní faktory.

Pozn.: terminologie převzata z publikace Mlíkovský, Stýblo (2006), str. 12 a 463 (odpovídá mezinárodní konvenci CBD).

Expanzivní druhy: Silně se rozrůstající, šířící se druhy (domácí), viz též -zde-.

Karanténní druh: Z hlediska člověka zvláště nebezpečné choroby, škůdci a plevele, na které se vztahují zákonná a praktická opatření, jejichž uplatněním se zabraňuje jejich zavlékání a šíření, potažmo hospodářským škodám.

Seznamy nežádoucích invazních druhů: Výčty nežádoucích invazních druhů, kterým je potřeba věnovat pozornost z hlediska ochrany přírody (nezřídka i z hlediska hospodářského či ochrany zdraví). V seznamech („černé listině“) jsou druhy, které je nutné aktivně potlačovat či mít na zřeteli způsob jejich pěstování a bránit jejich nežádoucím šíření do volné přírody. Lze se setkat i s pracovními označeními „invazní seznamy“ či „černé listiny invazních druhů“.

Invazibilita biotopů (či společenstev): Náchylnost biotopů k invazním druhům.

Pozn.: Dle mezinárodních definic by se druhům nazývaným „invazní“ mělo říkat „invazivní“. Kratší označení je však v českých zemích užíváno častěji a co je myšleno jako „invazní druh“ (ohrožení přírody ap.), to je ve skutečnosti druh „invazivní“ (invasive alien species). Invazní druh by měl být druh, který se rozšířil rychle. Užití označení „invazní druh“ zde odpovídá souvislosti s označením druhů nebezpečných pro domácí přírodu i člověka samého (viz definice z programu ČSOP Ochrana biodiverzity). K označení „invazní“ je možný ekvivalent „vetřelecký“, není ale doporučován.