Brod nad Labem – Ještěrčí ráj, teplomilné stráně a pastviny

Teplomilná stráň nad řekou Labe, na jihovýchodním okraji obce Brod nad Labem, západně od obce Běluň. 

První „veřejně-privátní“ chráněné území pro ochranu plazů na území ČR! Rozloha více jak 8,5 ha. Přijďte se pokokochat osobně.

Když zjara v  horách sněhy roztajou,

a na Labi ledové kry pukají,

musíte se v Brodu brodit záplavou,

sasanek, dymnivek, podléšek a orsejí!

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Naše stádečko koz domácích (Capra hircus) Křivatec rolní (Gagea villosa)

 

Pojďte s námi na kobereček…

Sotva první jarní paprsky ohřejí krtiny a mraveniště pyšnící se nad polehlými stébly trav, začnou se v přírodě dít věci. Příroda každoročně ve stejném sledu rozvinuje hýřící koberce s fantastickými vzory, které vytváří květy rostlin. První Peršan je sírově žlutý, to totiž na teplomilné Ještěrčí stráni rozkvétají stovky „petrklíčů“. Ale ani okolní listnaté lesy na prudkých suťových svazích se rozhodně nedají zahanbit. Nebesky modré jsou koberce jaterníků podléšek. Název rostliny je odvozen od toho, že listy nápadně připomínají játra s jejich laloky (proto se i dříve mylně používal k léčbě jater). Sněhově bílé jsou běhouny, které vytváří porosty sasanek hajních, kanárkově žlutý je zase koberec tvořený orsejí jarní a křivatcem žlutým. V půlce dubna příroda vyzdobí asi nejkrásnější defilé. Do zdejších hájů slavnostně napochodují tisíce vojáčků, vyšňořených kalně červenými, fialovými i bílými přilbicemi a chocholy rozkvétají grandiózní dymnivky. Po odkvětu dymnivek se zatáhne opona, neboť na stromech vyraší listy. Pódium v luzích a hájích příroda uklidí a nakonec i nejdéle přetrvávající vybělené koberečky ptačince velkokvětého zahalí zelený baldachýn. To už se ale rozehrává jiné přírodní divadlo na loukách a pastvinách. Až do podzimu rozkvétá luční býlí jako jsou známé kopretiny, modré zvonky, chrastavce a rozrazily, nebo žluté luční hrachory a kozí brady.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Jaterník podléška (Hepatica nobilis) Prvosenka jarní (Primula veris)

 

Keltská zahrádka?

Kromě pestrobarevných koberců zde však můžeme vidět i řadu jiných vzácných přírodnin. Místní pýchou je růže keltská. Jedná se o velice krásnou, nízkou růži s nápadným květem. Pro svůj půvab byla v dávné minulosti také hojně pěstována v evropských zahradách. Jedná se o nejdéle pěstovanou planou růži vůbec. Některý její výskyt ve volné krajině Evropy se nápadně shoduje s dřívějším keltským osídlením.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Růže galská (Rosa gallica) Sameček ješterky obecné (Lacerta agilis)

 

Stále má pět peněz, navzdory všem inflacím!

Na lokalitě bylo prozatím zjištěno více jak 150 druhů motýlů, mezi nimi třeba i známý otakárek fenyklový, nebo atraktivní lišajové. Žije zde také velké množství teplomilných samotářských včel a vos, brouků a dalšího hmyzu.
Na jaře je možné vyplašit ze zdejší stráně sluky lesní, které se občas během tahu zastavují. Z  ptáků zde hnízdí mimo jiné největší z našich strnadů – ohrožený strnad luční i oblíbená křepelka polní. Ta si sem za teplých červnových nocí ráda zaletuje přepočítávat svých „pět peněz“.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA  OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Kvetoucí koberec dymnivky duté (Corydalis cava) Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

 

Záchrana až pět minut po dvanácté

Teplomilné trávníky sloužily v minulosti jako pastviny pro divoká zvířata (pratury, divoké koně, zubry,…), které však naši předkové vyhubili. Později roli divokých zvířat převzaly ovce, kozy, skot i koně. Spásání působí narušení povrchu půdy a brání rozrůstání konkurenčně silných druhů rostlin. Zdejší lokalita za těchto dob překypovala životem.
Bohužel pastva před lety ustala. Neodstraněná travní hmota stejně jako spad dusíku ze znečištěného ovzduší způsobil zvýšený přísun živin. Začaly se silně rozrůstat rostliny, které velkými listy a vyšším i rychlejším vzrůstem a agresivním rozrůstáním oddenky (vysoké traviny, šťovíky, kopřivy,…) utlačují nižší a slabší druhy. Proto zde, bohužel, množství vzácných rostlin i na ně vázaného hmyzu vyhynulo. I přes tuto smutnou skutečnost se zde ale řada vzácných organizmů ještě udržela a lokalita si zasluhuje péči a ochranu.

 

 OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Jetel alpínský (Trifolium alpestre) Koberce prvosenky jarní (Primula veris)

 


Na této lokalitě roste hořeček brvitý (Gentianella ciliata), jetel alpský (Trifolium alpestre),česnek hranatý (Allium angulosum), křivatec rolní (Gagea villosa), křivatec nejmenší (Gagea minima), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), jaterník podléška (Hepatica nobilis), chrpa parukářka (Jacea phrygia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka jarní (Primula veris), růže keltská (Rosa gallica), violka divotvárná (Viola mirabilis), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), česnek hranatý (Alium angulosum). Historická lokalita pro vítod nahořklý (Polygala amarella), kozí bradu pochybnou (Tragopogon dubius), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria),…

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA  OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Hořeček brvitý (Gentianella ciliata) Slepýš křehký  (Anguis fragilis)

 

Z motýlů zjištěni např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ostruháček březový (Thecla betulae), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), dále silná populace okáče bojínkového (Melanargia galathea) i modráska vikvicového (Polyommatus coridon). Zjištěna i populace svižníka polního (Cicindela campestris).,světlopáska bělavá (Pseudeustrotia candidula), rákosnice proměnlivá (Chilodes maritima), rákosnice běloskvrnná (Archanara dissoluta), vřetenuška štírovníkovitá (Zygaena angelicae), vřetenuška kozincová (Zygaena loti), vřetenuška komonicová (Zygaena viciae), vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae), vřetenuška mateřídoušková (Zygaena cf. purpuralis), vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes). Ze zajímavějších druhů brouků nově (2014) nalezena majka Meloe rugosus.
Velmi silná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). Z ptáků hnízdí krutihlav obecný (Jynx toquilla), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), křepelka polní (Coturnix coturnix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), nepravidelně i strnad luční (Miliaria calandra), na tahu lze zastihnout sluku lesní (Scolopax rusticola).

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA  OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) Křivatec nejmenší (Gagea minima)

 

Vztah k Velkojaroměřskému pozemkovému spolku:

O lokalitu pečujeme (vyřezávání náletových dřevin, kosení travních porostů, pastva smíšeného stáda cca 50 ovcí a koz) od roku 2003. Na lokalitu jsme nainstalovali také informační panel o přírodovědných hodnotách celého území, vyvěsily jsme zde ptačí budky, zbudovali zimoviště a líhniště pro plazy a zajistili ji alespoň minimální zákonnou ochranu úředním zaevidováním jako registrovaný významný krajinný prvek.

Na konci roku 2012 jsme zahájili kampaň, jejíž cílem je postupné odkoupení lokality od stávajících majitelů tak, aby byl vlastníkem Český svaz ochránců přírody – tedy nejvyšší záruka adekvátní ochrany zdejší cenné přírody. Protože se nám tento záměr díky veřejné sbírce Místo pro přírodu již z větší části povedl (od roku 2013 a 2014) jsou už všechny pozemky ve vlastnictví či alespoň dvoutřetinovém spoluvlastnictví Českého svazu ochránců přírody. Návštěva rezervace pro veřejnost však nadále zůstává bez omezení a zdarma. Na lokalitě zajišťujeme po předběžné domluvě i zoologicko – botanickou průvodcovskou činnost. Pro naše sponzory, významné partnery, ale i pro ty, kteří přispěli na výkup lokality je tento odborný průvodce zdarma, pro ostatní (nejlépe organizované skupiny více jak 10ti osob) je zpoplatněn – tento příspěvek pak využíváme na zajišťování údržby ještěrčí rezervace. Nejideálnější termín pro návštěvu je duben až červenec. Údržbu a ochranu lokality je možné podpořit i přímo – nejlépe zasláním sponzorského daru na účet 1181891379/0800 nebo i nákupem na www.PomahamPrirode.cz

DSCF0157_4_Vrchbela
Ještěrka obecná (Lacerta agilis) – samice

 

Další fotografie ZDE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podpořte ochranu přírody

Podpořte i vy ochranu naší přírody. Díky Vašim darům můžeme chránit nejcennější přírodní lokality. Pomozte nám pokračovat v naší práci.
CHCI PODPOŘIT JARO Jaroměř

Partnerské organizace

V péči o některé lokality úzce spolupracujeme s:





Grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska

Péče o části nebo celé lokality: Ještěrčí ráj, Josefov, Na Plachtě, Písník Jaroměř, Pouzdřanská step, Soví doly, Violky, Východočeská Sahara je v roce 2015 realizována z projektu "OCHRANA NAŠICH NEJOHROŽENĚJŠÍCH BIOTOPŮ – MOKŘADŮ A STEPÍ – PROSTŘEDNICTVÍM POZEMKOVÝCH SPOLKŮ" podpořeným grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Děkujeme!