Josefov, teplomilná společenstva na severních svazích a vojenském cvičišti

Bývalé vojenské cvičiště a navazující severně orientované stráně s širokolistými trávníky a mokřinami, které se rozprostírají podél celého severovýchodního okraje Josefova.

 

Předmět ochrany:

 

                Úsvitem

Brouzdaje se mokrou trávou,
svobodný, svlečen, hambatý
cítím náhle vůni známou,
no přece česnek – hranatý!

Vojenské cvičiště s přilehlými severními svahy přecházející v Josefovskou promenádu jsou významnou lokalitou, kde žije unikátní hmyz a dnes již velmi vzácně vyskytují se rostliny. Lokalita se nachází jižně a jihozápadně od Poklasného mlýna a lemuje v podstatě celý východní okraj Josefova. Jedná se o lesostepní společenstva, střídavě vysychavé mokřiny a extenzivní ovocný sad.

Pěchava pod nohama vojenské pěchoty

Zdejší nejvzácnější rostlinou je pěchava slatinná. Udržela se dosud na vojenském cvičišti v počtu několika trsů. Dříve byla v naší krajině hojnější a to zejména na vlhkých loukách s vápnitým, či opukovým podložím. Obrovské množství podmáčených luk bylo bohužel zúrodněno. V rámci melioračního šílenství v 70. a 80. letech 20. století nejprve došlo k drastickému odvodnění luk, posléze k rozorání a přeměnění na pole. Následkem toho byla vyhubena celá řada rostlin a živočichů, mezi které patřil kromě zmiňované pěchavy i krásně kvetoucí česnek hranatý.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) Vřetenuška komonicová (Zygaena loti) na česneku hranatém

Kde je hranatý ten česnek hranatý?
Mokřiny pod severními svahy Josefova jsou na Jaroměřsku jedním z posledních míst výskytu silně ohroženého česneku hranatého. Ten nezískal své jméno podle hranatých stroužků, ale podle zřetelně čtyřhranné lodyhy. Zápach či spíše vůně, který tato rostlina kolem sebe šíří, je zcela identický s vůní kuchyňského česneku.

 

Ochrana až z Bruselu

Vyskytuje se zde velké množství motýlů, mezi nimi i atraktivní otakárek fenyklový. Před více jak půl stoletím žil na lokalitě i podobně obdivovaný okáč skalní. Stejně jako jinde ve východních Čechách byl také tady bohužel vyhuben. To naštěstí zatím nelze říci o modráskovi bahenním, kterého dokonce chrání i Evropská unie.

Místním živočišným unikátem je brouk svižník německý. Pro svůj život nutně potřebuje místa s velmi sporou rostlinnou vegetací, která navazují na rozvolněné stepní trávníky.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Svižník polní (Cicindela campestris) Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

Na lokalitě lze spatřit ještěrky, slepýše a slyšet můžete množství ptactva, například koroptve, křepelky, slavíky, ťuhýky či pěnice. Ornitologové však ještě hlasitěji jásají zejména nad výskytem žluny šedé, která tu stejně jako v okolní říční nivě Staré a Nové Metuje hojně hnízdí.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

 

 

 

Armáda – pro přírodu spása nebo zkáza?

Většina zdejších vzácných rostlin a živočichů byla a je úzce vázána na činnost armády. Ta v Josefově nevědomky nahrazovala různé přírodní procesy, které se vlivem činnosti člověka přestaly odehrávat. Pojezdy motorových a pásových vozidel rozrušují drn, občasné výbuchy vojenské munice i lokální požáry vytváří a udržují různá extrémní stanoviště, která jsou pro zdejší organismy zárukou přežití. Další činnost armády, imitace historických bitev, ale třeba i závody cyklistů místní přírodní hodnoty nejen neohrozí, ale naopak mají spíše příznivý dopad.

 

Vzácný pcháč bezlodyžný je vázaný na místa s rozvolněným a nízkým travním drnem. Dorůstá do maximální výšky 20 cm. Daří se mu proto zejména na místech, kde je terén rozvolněný a narušovaný (například pastvou, vojenskou technikou, nebo alespoň občasným kosením). Jestliže tomu tak není, vyšší rostlinná vegetace ho postupně přeroste a nakonec zcela vytlačí. 

Na této lokalitě roste pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), modřenec chocholatý (Muscari comosum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), česnek hranatý (Allium angulosum), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), bradáček vejčitý (Listera ovata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), okrotice bílá (Cephalanthera alba), oman vrbolistý (Inula salicina) a prvosenka jarní (Primula veris). Patrně historická lokalita ledence přímořského (Tetragonolobus maritimus).

Z hmyzu zde žije svižník německý (Cicindela germanica; jedna ze dvou východočeských lokalit), svižník polní (C. campestris), majka Meloe rugosus, modrásek bahenní (Maculinea nausithous), m. očkovaný (M. teleius), m. vikvicový (Polyommatus coridon), otakárek fenyklový (Papilio machaon), silná populace okáče bojínkového (Melanargia galathea). Zaletuje klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). Historická lokalita okáče skalního (Chazara briseis). Žije zde i ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí koroptev polní (Perdix perdix), lejsek šedý (Muscicapa striata), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio), nepravidelnými hnízdiči jsou také křepelka obecná (Coturnix coturnix), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), strakapoud malý (Dendrocopos minor), žluva hajní (Oriolus oriolus), zaletuje krahujec obecný (Accipiter nisus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a strnad luční (Miliaria calandra).

 

Vztah k Velkojaroměřskému pozemkovému spolku:

Část lokality, kterou máme dlouhodobě vypůjčenou byla v roce 2004 z našeho popudu vyhlášena jako přechodně chráněná plocha a od roku 2004 se o ni i staráme (vytváříme ranná sukcesní stádia, redukujeme náletové dřeviny, mozaikovitě udržujeme travní porosty a likvidujeme invazní druhy rostlin). Postavili jsme zde líhniště a zimoviště pro plazy, vyrobili a nainstalovali dva informační panely.

Děkujeme městu Jaroměř-Josefov, které svým vstřícným přístupem pomáhá udržet cenné přírodní plochy na území obce.

Návrh odborné péče:

Cílem by mělo být opětovné vytvoření mozaiky travnatých společenstev, primárních sukcesních stádií (plochy obnažené až na minerální podloží) a periodických tůní, přičemž vše by mělo být rozčleněno rozvolněnými skupinkami keřů a listnatých lesíků.

Vzhledem k charakteru biotopu lze považovat za nejvhodnější způsob obnovy extensivní pastvu ovcí v kombinaci s občasným narušováním vegetačního krytu (např. pojezdy motorových či pásových vozidel, výbuchy vojenské munice, cyklistika, apod.). Protože zavedení pastvy je prozatím nereálné, je třeba nejprve zablokovat probíhající sukcesi jiným způsobem. Za ten nejvhodnější považujeme částečné mechanické odstranění náletových dřevin na lokalitě a alespoň jednou za dva až tři roky pokosení travních porostů. Vhodné by bylo podpořit populace plazů zbudováním několika skládaných suchých zídek a populace teplomilného hmyzu vytvořením několika ploch v ranném stadiu sukcese (mechanické narušení drnu až na podloží).

Další fotografie ZDE

Další info ZDE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podpořte ochranu přírody

Podpořte i vy ochranu naší přírody. Díky Vašim darům můžeme chránit nejcennější přírodní lokality. Pomozte nám pokračovat v naší práci.
CHCI PODPOŘIT JARO Jaroměř

Partnerské organizace

V péči o některé lokality úzce spolupracujeme s:





Grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska

Péče o části nebo celé lokality: Ještěrčí ráj, Josefov, Na Plachtě, Písník Jaroměř, Pouzdřanská step, Soví doly, Violky, Východočeská Sahara je v roce 2015 realizována z projektu "OCHRANA NAŠICH NEJOHROŽENĚJŠÍCH BIOTOPŮ – MOKŘADŮ A STEPÍ – PROSTŘEDNICTVÍM POZEMKOVÝCH SPOLKŮ" podpořeným grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Děkujeme!