Konecchlumí, teplomilná stráň

Konecchlumí, teplomilná stráň

Teplomilné stráně a ovocný sad jižně od kostela v Konechlumí, rovnoběžně se silnicí Konecchlumí – Hradec Králové.

Předmět ochrany:

 

Vzpomínky mne vracejí,

na voňavou stráň kde potají,

s mojí milou jsem lehával

a pak tatíček mne třískával…

 

Násoska cikáda i šlechtici mezi brouky

Zdejší teplomilná stráň je domovem mnoha druhů pozoruhodných živočichů. Jedním z nich je i řecký symbol věčného zpěvu – cikáda. Její neutuchající cvrčivý zpěv můžeme zaslechnout koncem jara, či začátkem léta. Protože se však jedná o jiný druh než který je obecně rozšířen např. ve Středomoří, není její cvrčení tolik pronikavé a hlasité, ale naopak velmi jemné a slyšitelné jen na několik metrů. Ale pozor, navzdory památné větě Škopkové v závěrečném díle trilogie Slunce, seno.. vyřčené do tmy italské noci: „Táto, ty cikády řvou jako krávy!“, tak hlas cikády můžeme slyšet (a to i ve Středomoří) pouze během prosluněného dne.

Také na starém latinském rčení „Žije z rosy jako cikáda“ není špetky pravdy, neboť se cikády s blažeností sobě vlastní oddávají nasávání rostlinných šťáv. Ať už jde o dospělce kteří sají na keřích, nebo o larvy které sají na kořenech rostlin až metr pod zemí.

Mezi další zdejší pozoruhodnosti lze s jistotou zařadit i svým pestrým zjevem zcela výjimečné brouky – krasce. Jsou vázáni na staré až přestárlé, nejčastěji postupně prosychající a odumírající osluněné ovocné stromy (zejména třešně), ve kterých se vyvíjejí jejich larvy. Krasec třešňový a krasec lesklý jsou zde dosud stále ještě běžní, ačkoli jinde se již jedná o druhy dosti vzácné.

 

Lamač skal nebo močových kamenů?

Stráň je v širokém okolí posledním útočištěm mnoha méně běžných planých rostlin. Patří k nim i lomikámen zrnatý. Většina lomikamenů roste na skalách, od čehož je odvozeno jak jejich vědecké, tak české jméno. Lomikámen zrnatý se však v lidovém léčitelství používal i k léčení močových a ledvinových kamenů.

 Lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata)

Smutné i dobré zprávy

Zdejší území bývalo v minulosti z hlediska přírodních hodnot daleko bohatší než dnes. Léta neobhospodařování přispěla k postupnému rozvoji náletových dřevin a vysokých bylin. Protože většina vzácných druhů živočichů a rostlin potřebuje slunce a teplo, patrně navždy odsud vymizely desítky, možná až stovky druhů živočichů i rostlin. Druhová genocida postihla celou okolní krajinu a do dnešních dnů nadále pokračuje. Zmizelé přírodní bohatství se tak už nemá z čeho obnovit.

Naštěstí díky pochopení i obětavé snaze zdejších obyvatel se alespoň na této stráni daří úbytek přírodních hodnot zastavit. Protože je však mnoho zdejších druhů dnes již natolik oslabených že stále balancují nad hranicí přežití, musí se při znovuvytváření vhodných podmínek postupovat velmi obezřetně. Aby zdejší prostředí vyhovovalo co největšímu množství druhů živočichů a rostlin, je nutné zde vytvořit jemnozrnnou mozaiku osluněných soliterních („osamoceně stojících“) stromů, menších skupinek keřů a jednou, nebo jen třeba jednou za dva roky kosených travních porostů. Území nesmí být ničím hnojeno (tzn. ani např. namulčovanou trávou či popelem).

Jedině za těchto podmínek se po letech podaří znovu vytvořit prosluněnou stráň s koberci aromatické mateřídoušky, čarokrásných hvozdíků i dalších krásně kvetoucích a vonících bylinek, které budou poskytovat bohatě prostřený stůl pro motýly, včely, ještěrky i ptáky.

Na lokalitě roste ze vzácnějších druhů hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), svízel severní (Galium boreale), jestřábník chocholičnatý (Hieracium cymosum) a křivatec nejmenší (Gagea minima). V minulosti zde rostl také pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium), škarda střešní (Crepis tectorum), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), tomkovice jižní (Hierochloë australis), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), růže galská (Rosa gallica), sesel roční (Seseli annuum), jetel alpínský (Trifolium alpestre) a kozlíček štěrbinatý (Valerianella rimosa).

Ze vzácnějších druhů živočichů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), otakárek fenyklový (Papilio machaon), cikáda chlumní (Cicadetta montana), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), krasec třešňový (Anthaxia candens), krasec lesklý (Anthaxia nitidula), kovařík Agriotes gallicus.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Vztah k Velkojaroměřskému pozemkovému spolku:

O teplomilnou stráň se od roku 2007 stará obec Konecchlumí v úzké spolupráci s Velkojaroměřským pozemkovým spolkem a  Agenturou ochrany přírody a krajiny. Ochrana přírody zde provádí odborný výzkum na jehož základě pak navrhuje, dohlíží a následně i financuje péči o zdejší přírodní hodnoty. Tu potom velice svědomitým a příkladným způsobem zajišťuje obecní úřad a občané obce.  Péče spočívá zejména v mozaikovitém pokosení (max. 1 x ročně) travních porostů, likvidaci náletových dřevin, údržbě starých stromů (avšak včetně ponechání některých exemplářů až do stádia rozpadu) ale i ve výsadbě nových vysokokmenů třešní místních krajových odrůd.

Děkujeme obci Konecchlumí, která svým vstřícným přístupem pomáhá udržet cenné přírodní plochy na území obce.

Další fotografie ZDE.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *