Tak je to tady dříve, než jsme čekali. Do Velkojaroměřského pozemkového spolku je nyní zahrnuto přes sto přírodovědně cenných lokalit východních, středních a severních Čech a západního Slovenska. Pokračujeme v přípravách na expanzi na střední a jižní Moravu. A naše práce má celou řadu konkrétních výsledků, zde je alespoň část těch nejzajímavějších:
Populace denních motýlů na pastvinách v Brodě nad Labem prudce zvedly svoji početnost a po letošku jsou zhruba 4x větší, než jak tomu bylo před zahájením péče. Populace violky vyvýšené u Lejšovky se z původních cca 30 ex. zvedla na letošních min. 210 ex., prstnatec pleťový se zde z původního stavu "dlouhodobě nezvěstný" vyšvihl na letošních min. 6 kvetoucích exemplářů. Zatím se ještě bohužel neobjevil česnek hranatý, který je zde pořád ještě nezvěstný, ale to ještě přijde casem. V Kvasinách, Krušině u Lukavce i na Heřmanické stráni po loňském pokosení pěkně vyskočily porosty černýše rolního, pro Kvasiny i Heřmanickou stráň se jedná o "nový druh", o kterém jsme nevěděli. Na vlas stejné to je i s řebříčkem bertrámem na Hrubých Lukách, který letos po loňském pokosení na pár místech také vykoukl. Ve Vidonicích začali létat hnědásci jitroceloví a objevila se nová mikropopulace vachty. Plocha, kde nyní roste, se tak zvětšila asi o 300%, podobně se roztahuje vachta i v Trubejově. V Josefově letos kvetlo 16 ex. okrotice bílé v průsecích na podporu hořečků. Populace prstnatce májového v kamenolomu Ferdinandov se z původních 3 ex. rozmohla až na dnešních cca 70 ex a plocha s výskytem přesličky různobarvé se zvětšila nejméně o 600%. Velmi potěšitelný je nárůst populace vstavače bledého na Homolce z původních 11 ex. v roce 2001 na letošních cca 150 ex. Zbytek populace vstavače kukačky na Mazurových chalupách se nám podařilo ochránit před dalšími nájezdy divokých prasat, doslova za 5 minut dvanáct byla zachráněna i populace všivce ladního v Semaníně. Modřenec chocholatý ve Velichovkách vyskočil z původních 0 ex na dnešních několik set ex a velmi pěkně zde zregenerovaly i populace denních motýlu (včetně vzácného soumračníka čárkovaného) nebo ještěrek. Potěšitelně se zvětšují i populace hořečku nahořklého ve Velkém Vřeštově, nebo hořečku brvitého v Brodě nad Labem a letošní zásah na Tureckém vrchu na Slovensku byl ještě během června viditelný z více jak na desetikilometrové vzdálenosti. O tom, že ploskorohům, ságám, žahalkám, majkám, modráskům, kozincům, vstavačům a dalším obyvatelům tento zásah prospěl, jistě není pochyb. V budkách na kostele v Pecce se nalézají dvě hnízda od kavek a ostatní budky nesou pobytové znaky po kavkách (nanošená část výstelky, trus), takže se to nakonec po všech peripetiích přece jen povedlo. Dále byly taktéž na kostele obsazeny dvě budky pro rorýsy (2 a 2 mláďata). Zdejší populace se tak začínají pomalu obnovovat. Na celé řadě dalších lokalit v naší péči k podobným populačním explozím už nedochází. Živočichové a rostliny na nich obsadili většinu vhodných ploch, populace jsou silné a dlouhodobě stabilní. To sice možná není na první pohled až tak bombastické, ale o to více důležité pro uchování našeho přírodního bohatství.
Co se nám zatím dlouhodobě nedaří, je najití ideálního managementu pro toliji bahenní. Dosavadní způsob „šitý na míru“ se příliš neosvědčil a jediným výsledkem je pokles populace prstnatce májového. Proto letos posunujeme termín seče na pozdější termín a budeme doufat, že se to pozitivně projeví a tolije se na některých lokalitách snad zase objeví v hojnějších počtech.