Velkojaroměřský pozemkový spolek

Velkojaroměřský pozemkový spolek (dále jen VPS) pečuje o z biologického pohledu cenné lokality v oblasti naší působnosti. Tuto oblast, kterou postupně čím dál více rozšiřujeme ve snaze zabránit likvidaci přírodního bohatství, pracovně nazýváme území Velkého Jaroměřska a dnes se rozkládá na více jak 10 000 km2 a kromě východních Čech působíme i v části středních (hlavně Český kras, Praha a území východně od Prahy,…) a severních (České středohoří, Českolipsko,…) Čech, Západním Slovensku (Biele Karpaty, Pováží, Podunají,…), severní (Jeseníky), střední (Moravskotřebovsko, Svitavsko, Olomoucko, Šumpersko,…) a jižní (Pálava, Hustopečsko, Kyjovsko, Podyjí, Ždánický les,…) Moravě, jižním Polsku (Sudety) a severním Rakousku (Podunají a jižně od Vídně,…) . Pečujeme zde o lokality, kterým by jinak hrozil následkem absence vhodné péče zánik. Jsme pozemkovým spolkem který pečuje o největší počet lokalit v České republice a jediným tuzemským pozemkovým spolkem který pečuje i o lokality v zahraničí.

V současné době v úzké spolupráci s vlastníky či uživately pozemků pečujeme o více jak 200 přírodovědně hodnotných lokalit které se nalézají na ploše přes 1 100 ha.

Kromě  desítek mokřadních i mezofilních luk a výslunných strání s teplomilnými společenstvy pečujeme mj. i o tři kamenolomy, šest bývalých vojenských cvičišť, dva staré písníky a rašeliniště, části lesních porostů, aleje ovocných dřevin, staré třešňovky, rybníky, skalní stepi, hnízdiště kavek na dvou kostelích. Na většině lokalit provádíme každoroční monitoring jednotlivých populací rostlin a živočichů. Naším cílem je udržet vhodnou péčí naše přírodní bohatství do té doby, dokud se nenajde (nejlépe v co největší blízkosti každé lokality) někdo, kdo po nás tuto péči převezme. U osmi lokalit se nám tento cíl již zadařil, o cenné lokality dnes opět vzorně pečují buď jejich vlastníci či nájemci, obce, nebo různí nadšenci (např. z gymnázií) či soukromě hospodaříci zemědělci. Další lokality úspěšně předáváme do péče našim „dceřinným“ organizacím, jejichž vznik jsme zaštítili a podpořili materiálně i finančně – zejména ČSOP Morava v Brně, ČSOP Podještědí v Jablonci, ČSOP Arion v Olomouci, ČSOP Pardubice a Pražská pastvina – první pražský spolek komunitních spásačů.

Jsme přesvědčeni, že pokud vydržíme, budeme časem předávat místním lidem do péče čím dál větší množství lokalit. Pokud nevydržíme, nebude za nedlouho předávat už co. Několik velmi cenných lokalit nám za dobu existence našeho pozemkového spolku uniklo za vteřinu dvanáct. Dnes místo nich nalezneme třeba oficiální skládky inertního odpadu, podmáčená pole s mizernými zemědělskými výnosy, nebo smrkové monokultury, kterých bohužel máme v naší krajinně už tak dost a dost…

Naše příroda byla během posledních cca 70ti let ochuzena o neuvěřitelné bohatství planých rostlin či volně žijících živočichů. Dlouhý seznam druhů byl člověkem vyhuben nejen lokálně, či regionálně, ale dokonce v rámci celých států, mnohdy dokonce v rámci celé Evropy. Naše muzea v sobě skrývají několik desítek tisíc důkazů o dnes již zaniklých hodnotných lokalitách, jejichž posledními zbytečky jsou už jen právě ony zaherbářované položky či muzejní krabice s entomologickými nálezy. Toto je nezpochybnitelný fakt, který si může kdokoli ověřit v nejbližším přírodovědném muzeu. Bohužel i přes to, co jsme často zcela zbytečně dokázali zničit, se stále ještě nedaří zachránit ani ty poslení střípky někdejšího přírodního bohatsví, které se v naší krajině ještě zachovaly. Není to tolik ostuda ochránců přírody, kteří se často v rámci svého veškerého volného času a finančních možností snaží zoufale zachránit, co se zachránit dá a na co jim stačí síly, jako hlavně ostuda celé naší společnosti. A bohužel i velký prodělek. Přišli jsme (a bohužel i nadále přicházíme) o hodnoty, které mají podobně nevyčíslitelnou hodnotu jako např. nejcennější světové obrazy, historické stavby, relikvie a kulturní památky, ale které mají (myšleno pro případné technokraty přepočítávající vše jen na peníze) i značnou hodnotu ekonomickou. Bohužel, málokdo si totiž uvědomuje ekonomický přínos služeb přírody pro člověka, které velmi úzce souvisí s druhovou rozmanitostí planých rostlin a živočichů. Jeden příklad za všechny pro snažší pochopení:

Pokud půjde likvidace druhové rozmanitosti tak rychle jako dosud, až v krajině vyhubíme většinu opylovačů (včelstva našich včelařů rozhodně nedokáží opylit veškeré zemědělské a lesnické „plodiny“, tím spíše když jich také rapidně ubyvá) a místo denních a nočních motýlů, čmeláků, pestřenek, dlouhososek a celé zbývající opylovací armády, by jejich roli měli převzít „brigádníci se štětečky“ (nejedná se o sci-fi – v Číně už se do podobných konců zdárně dobrali), teprve i ti nějvětší technokrati pochopí, že ochrana naší přírody se člověku opravdu vyplatí.

Péči o celou řadu lokalit financujeme ze svých peněz i volného času. Nebýt dobrovolníků a tisícovek jejich zdarma odpracovaných (respektive mnohdy spíše doslova vydřených) hodin, často ve velmi náročném terénu (mokřadní louky, kde při práci stojíte místy až po kolena ve vodě, prudké svahy plné pichlavých keřů,…) – odkud všichni hospodáři utíkají – tam my přicházíme, nemohli bychom rozhodně zvládat tolik práce, kolik zvládáme. Všem těm, kteří nám pomahají, proto z celého srdce děkujeme. Bohužel ne vše se dá pořídit za dobré slovo. Naše technika (křovinořezy, sekačky, vleky, auta), ale i nářadí na obtížně obhospodařovatelných plochách hodně trpí a síly dobrovolníků také nejsou nevyčerpatelné. Proto se snažíme na údržbu alespoň některých lokalit sehnat odněkud finanční prostředky, které by částečně pokryly náklady. Dosud se nám to jakž takž (byť ve zcela nedostatečné míře tak, jak by bylo potřeba) dařilo zejména díky Programu péče o krajinu a alespoň z části určitě i díky podpoře z programu na ochranu biodiverzity a pro podporu pozemkových spolků, které rovběž každoročně vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. Bohužel po škrtech které tento program postihly, zejména v letech 2010, 2011, 2012, 2013 a 2015 je otázkou, zda budeme schopni rozsah naší péče udržet. Nicméně se nevzdáváme a hledáme zdroje kde se dá. V roce 2012 jsme spustili i náš internetový obchod www.pomahamprirode.cz, díky kterému se nám podařilo zíkat již nemálo prostředků pro naši práci.

Přestože patříme k největším pozemkovým spolkům v ČR, neznamená to že bychom nepotřebovali s ničím pomoci. Právě naopak! Uvítáme jakoukoli fyzickou pomoc s péčí o lokality, ale i třeba se zoologickými a botanickými průzkumy lokalit. Pomáhat je také pochopitelně možné i finančně – ať už přímo konkrétní lokalitě kterou si vyberete, nebo nepřímo nákupem zboží a objednáváním našich služeb na www.pomahamprirode.cz. Děkujeme za cokoli, každá hodina dobrovolné práce či každá věnovaná koruna má pro nás velký význam! Neváhejte a kontaktujte nás prosím na coracias (zavináč) seznam.cz, nebo na +420 603 847 189, nebo na:

Velkojaroměřský pozemkový spolek

Český svaz ochránců přírody JARO
Národní 83, 551 01 Jaroměř

Naši partneři a hlavní sponzoři:

paleta_000darwin_001
jaromer

Město Jaroměř

MMHK

Město Hradec Králové

 

rtyne2 město Rtyně v Podkrkonoší

mzplogo-aopk


logokraj_003
logo-lesy_cr_000logo-textbenemastr


chovservis_000

ecoton

net4gas_000nadacecez– Nadace ČEZ podpořila projekt Východočeská Sahara

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podpořte ochranu přírody

Podpořte i vy ochranu naší přírody. Díky Vašim darům můžeme chránit nejcennější přírodní lokality. Pomozte nám pokračovat v naší práci.
CHCI PODPOŘIT JARO Jaroměř

Partnerské organizace

V péči o některé lokality úzce spolupracujeme s:









Grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska

Péče o části nebo celé lokality: Ještěrčí ráj, Josefov, Na Plachtě, Písník Jaroměř, Pouzdřanská step, Soví doly, Violky, Východočeská Sahara byla v roce 2015 realizována z projektu "OCHRANA NAŠICH NEJOHROŽENĚJŠÍCH BIOTOPŮ – MOKŘADŮ A STEPÍ – PROSTŘEDNICTVÍM POZEMKOVÝCH SPOLKŮ" podpořeným grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Děkujeme!