Přerov nad Labem – teplomilná stráň Přerovská hůra

Přerov nad Labem – teplomilná stráň Přerovská hůra

Teplomilná stráň na vyvýšenině zvané Přerovská hůra, východně až severovýchodně od Přerova nad Labem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Předmět ochrany:

Lokalita je součástí tzv. Polabských hůr. Navzdory tomu, že každá z těchto lokalit je významná pro svoji jedinečnost, ještě větší význam mají jako celek, díky vzájemnému propojení některých populací:

V mozaice se suchými trávníky jsou bohatě zastoupeny vysoké mezofilní křoviny, místy s podrostem kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum). Na vrcholu Semické hůry a Vršku u Vestce byly nevhodně založeny maloplošné kultury borovice černé (Pinus nigra), dosud s přítomností druhů teplomilných lemů. Na hůrách roste řada ohrožených druhů rostlin: hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata),OLYMPUS DIGITAL CAMERA ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), záraza žlutá (Orobanche lutea), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), jilm habrolistý (Ulmus minor), pouze na Přerovské hůře roste vstavač vojenský (Orchis militaris) a Křížové hůře u Vestce, respektive Bříství pak roste v rámci celé ČR jedna z nejbohatších populací hořečku nahořklého (Gentianella amarella), najdeme zde i třezalku horskou (Hypericum montanum) či hladýše širolistého (Laserpitiumlatifolium) .

Lokalita je významná i výskytem celé řady vzácných druhů bezobratlých. Kromě mnoha denních i nočních motýlů se zde jako jen na několika málo středočeských lokalitách můžeme setkat i s teplomilnou kudlankou nábožnou (Mantis religiosa). Z význačnějších obratlovců zde žije např. ještěrka obecná (Lacerata agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio), či strnad luční (Miliaria calandra), kteří zde i hnízdí.

Vztah k Velkojaroměřskému pozemkovému spolku:

O lokalitu se staráme od roku 2012. Postupně zde vyřáváme  náletové dřeviny a kosíme čím dál více travních porostů.

Další fotografie ZDE.

Loading
Center map
Traffic
Bicycling
Transit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *