Čerstvě uzavřené další dohody s vlastníky = šance na záchranu dalších velmi cenných lokalit!

Čerstvě uzavřené další dohody s vlastníky = šance na záchranu dalších velmi cenných lokalit!

V loňském roce jsme si vytyčili pokusit se o ochranu (často spíše až záchranu) celé řady „nových“ lokalit – alespoň částečně viz předchozí články. Z celkem 32 vytipovaných lokalit se nám 23 z nich podařilo dotáhnout takovým způsobem, že jsme nejen že navázali úzkou spolupráci s jejich vlastníky či uživateli, ale zrovna se pustili i do prvních praktických opatření (likvidace náletů, kosení, pastva, narušování terénu,…) zaměřených na jejich ochranu!!! Pokud uvážíme, že jsme se kromě těchto „nových lokalit“ starali o většinu ze zbývajících lokalit v našem pozemkovém spolku, není se moc co divit, že jsme měli v roce 2011 práce až nad hlavu. Odměna naší práce v podobě zvedajících se stavů naprosté většiny (až na proklatou tolii 🙁 ) cílových druhů živočichů a rostlin byla pro nás ale více než sladká. Např. hořeček nahořklý v Újezdě pod Troskami se zmátožil po naší péči z posledního exempláře v roce 2010, na loňských 92 jedinců, vstavač bledý se vyšvyhl z počtu posledních cca 9 kusů v roce 2001 na letošních cca 200 ex, vstavač vojenský v Malejově povyskočil z posledního exempláře na letošních 5 ex., kriticky ohrožená violka vyvýšená (v Čechách pouze tři poslední populace) v Kaltouzu u Lejšovky se rozrostla z 30 ex až na loňských 220 ex., tůně na Východočeské Sahaře již letos obsadili vzácní skokani ostronosí, poslední jaroměřskou populaci kuňky obecné jsme zachránili téměř vtěřinu před dvanáctou (početnost poklesla natolik že jsme je již v terénu nedokázali pár let zjistit) a před pár dny si již ve vyhloubené tůni na Starém Plese vesele pokuňkávaly, populace denních motýlů v Brodě nad Labem jsou již nejméně čtyřnásobné ve srovnání se stavem, než jsme se o lokalitu začali starat, populace saranče vrzavé v Dobré Vodě je asi nejsilnější v rámci celé ČR, hořek brvitý v Josefově nyní předvádí doslova populační explozi, stejně jako modřenec chocholatý spolu s celou škálou bezobratlých ve Velichovkách i jinde. Zkrátka smysl naší práce je natolik zřejmý, že není příliš divu, že máme stále ještě elán pustit se do lokalit dalších. Pochopitelně se tím dostáváme již na samou hranici zvladatelnosti a s každou novou lokalitou je to o poznání těžší, neboť prostředků, sil i dobrovolníků pomalu ale jistě ubývá, ale přece všechnu tu krásu nemůžeme nechat jen tak bez povšimnutí zaniknout!

V letošním roce proto za sebou máme již další dohody s vlastníky či uživateli pozemků pro další nové lokality a u prvních z nich jsme se již pustili i do konkrétní práce. Prozatím se jednalo o krajinářsky i biologicky velmi hodnotnou Přerovskou hůru u Přerova nad Labem ve středních Čechách, nebo úchvatnou Krivoklátskou tiesňavu na Západním Slovensku, kde mj. přežívá jedna z posledních tamních mikropopulací jasoně červenookého. A velmi nás těší že se nám letos podařilo získat souhlas vlastníků s péčí o velmi cenný komplex slatinných luk u Dlouhopolského rybníka, nebo o pěkný, byť už dosti zarostlý teplomilný sad Kozí Hůra u Žehuně (obojí střední Čechy). Další lokality (např. Křížová hůra u Bříství (Střední Čechy), Boudy – bývalé vojenské cvičiště a mokřady (Pardubický kraj), či Vrchbělá – bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko na rozmezí středních a severních Čech a dokonce třeba i teplomilné stráně u Čejče na jižní Moravě právě řešíme s vlastníky – tak nám držte palce!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *