Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Zoostromy

V rámci oslav 100 let vzniku našeho státu proběhne 3. 11. 2018 výsadba zoostromů ve Východních Čechách. Více zde


Proč zoostromy a co to vlastně je?

Jeden obrázek vydá za tisíce slov – prohlédněte si proto prosím náš fotopříběh o vzniku zoostromů ZDE a teprve až pak čtěte níže uvedené!

Mnohé stromy mají (kromě celé řady pozitivních funkcí) zcela zásadní význam pro některé ohrožené druhy živočichů a rostlin. Jenže i v tomto případě platí, že zdaleka není strom jako strom.

Součástí naší původní krajiny byly od pradávna i solitérní osluněné mnohasetleté stromy (většinou duby), které vlivem mnoha přírodních faktorů sami o sobě vytvářely rozmanité prostředí pro živočichy. Největší význam mají osluněné stromy staré optimálně alespoň dvě stě až tři sta let. Takové stromy jsou plné dutin, odumírajících i mrtvých větví a pahýlů,  kůra je poškozená zásahy blesku, na kmeni rostou různé dřevokazné houby a v paždích silných větví se vytvářejí „dřevní jezírka“ fungující jako ptačí napajedla a koupelny i místa pro vývoj hmyzu.

Jenže najít dnes v přírodě takový strom je doslova svátek. Přitom je to ale zcela zásadní prostředí pro mnohé vzácné druhy, kteří bez nich v naší krajině aktuálně vymírají, pokud už nevymřeli dříve. Proto ochránci přírody tento proces stárnutí záměrně urychlují – správným způsobem prořezání nebo ořezání vzniká zoostrom a to procesem tzv. „veteranizace“. Zkrátka se ze stromů záměrně vytvářejí veteráni, i když jejich věk tomu zatím ještě neodpovídá. Tento strom však zároveň musí mít dostatek prostoru k růstu!

Přírodní urychlovači stárnutí stromů, aneb zvířecí „výrobci“ zoostromů

V naší přírodě od pradávna existovala celá řada faktorů, které zcela přirozeným způsobem urychlovala stárnutí stromů. Šlo zejména o činnost velkých býložravců (spásačů a okusovačů) jako jsou zubři, pratuři, divocí koně, losi a jeleni, kteří měli spolu s ohněm a bobrem zásadní vliv na to, jak od pradávna vypadala a fungovala naše příroda. Pokud chceme naši přírodu opravdu chránit, bez velkých býložravců, ohně, bobra a velkých šelem to prostě dobře nepůjde!

Historické způsoby vytváření a údržby zoostromů

Když člověk divoká zvířata i oheň v přírodě vyhubil, bezděčně převzaly úlohu původních přírodních procesů různá domácí zvířata – zejména kozy a skot, tak i člověk sám. Ořezávání dřevin na zimní letninu, ale i palivové dřevo vytvářelo i nadále vhodné zoostromy.

Dnes nejsou ani staré stromy, ani přirozené zoostromy, ale za to máme spoustu hustých náletů…

Kromě „umělého“ vytváření stromů ochránci přírody nezřídka v přírodě vyřezávají nálety, aby podpořili původní, druhově mimořádně bohatá přírodní stanoviště na bezlesých nebo středoevropskou savanu připomínajících lokalitách. Nezřídka tím likvidují i desetitisíce dřevin ročně. Touto aktivitou totiž napodobují původní přírodní procesy, kterým od pradávna velcí býložravci, bobři, voda a oheň omezovali rozlohu lesa.

Stromy v přírodě sázet, ale s rozmyslem a následně i nejlépe vhodně udržovat

Zoostrom musí být vysazen tak, aby si s jiným stromem nekonkuroval a měl dostatek slunečního svitu k růstu a zároveň až bude starší, příliš nestínil druhově cenná bezlesá místa. Aby prostě přírodní hodnoty podporoval a nikoli likvidoval.