České Meziříčí/Pohoří – slatinné louky, mokřady a lesy přírodní rezervace Zbytka

České Meziříčí/Pohoří – slatinné louky, mokřady a lesy přírodní rezervace Zbytka

Kompletní fotogalerie ZDE:

Rozsáhlejší komplex slatin, mokřadních, mezofilních i sušších luk který je ve velmi pestrém sledu promíchán s listnatými lesy lužního až mezofilního charakteru. Habrové doubravy v severozápadní části s bohatými porosty česneku medvědího by snad mohly být kontinuálním lesem. Některé zdejší slatiny (jedny z posledních a nejzachovalejelších alkalických slatin v severovýchodních Čechách) naopak možná existují v kontinuálním bezlesí. Jedna z botanicky nejhodnotnějších lokalit Východních Čech.

Ze severu rezervaci lemuje meandrující tok Dědina. Z jihu lokalitu lemují pole která vzápětí přecházejí v rozsáhlých komplex odkališť cukrovaru v Českém Meziříčí, které jsou dosti významnou zoologickou lokalitou (mokřadní ptáci, obojživelníci).

Vztah k Velkojaroměřskému pozemkovému spolku:

Lokalitu po zoologické a botanické stránce sledujeme od roku 1999. V roce 2007 jsme prosadili snížení odběru podpovrchové vody, které tuto mimořádně hodnotnou lokalitu nevratně poškozovalo. Což se tehdy náramně hodilo některým politikům (zejména z ODS), kteří na nás pak mohli vzápětí začít svalovat už tehdy připravované zdražení pitné vody v Hradci Králové – viz např. ZDE , nebo naše reakce ZDE , ale hlavně velmi zdařile vysvětlené rozuzlení po několika letech ZDE.  Již od roku 2007 se zatím bohužel zcela marně snažíme odpovědné orgány donutit k tomu, aby zde zajistili revitalizaci potoku Litá, který vlivem nešetrných úprav a zahloubení koryta místy i více jak 2 metry pod povrch, celou oblast dramaticky odvodňuje.

V roce 2017 jsme spustili první etapu kampaně na výkup prvních cca 2 ha této velmi cenné rezervace ve snaze zde následně revitalizovat tzv. Hájkovu slať a  Poláčkův střední les, kde se bude dobře dařit zdejším vzácným druhům živočichů a rostlin. Díky veřejné sbírce Místo pro přírodu a zapojení botaniků (zejména z České botanické společnosti) a entomologů (zejména z České společnosti entomologické) se podařilo v rozmezí let 2017 a 2018 prostředky na výkup sehnat. Jedná se o historicky první lokalitu kde oficiálně spojily síly dvě vědecké společnosti s Českým svazem ochránců přírody, aby společně nejen chránili, ale i spoluvlastnili přírodovědně cenná území.

Lokalita bylo jedno z nejmilejších území významného Východočeského botanika RNDr. Aleše Hájka. Ten studiu této botanicky cenné plochy zasvětil celý svůj život. Na jeho počest se proto botanici rozhodli přejmenovat vykupovanou, původně tzv. Mackovu slať na  Hájkovu slať. Je to z toho důvodu že právě Aleš Hájek si přál toto území (dnes zarostlé nálety jasanů) zrevitalizovat tak, aby zde mohla opět začít prosperovat unikátní slatinná společenstva. Tohoto svého snu se bohužel již ale nedožil a proto je morální povinností (nejen) botanické veřejnosti tuto revitalizaci dotáhnout do zdárného konce.  Vykoupení této plochy pro radikálnější prosvětlení náletů je prvním důležitý kroke díky kterému se nyní můžeme tuto Hájkovu vizi pokusit naplnit.

S heslem Hájkova slať přišla na účet od botaniků částka: 82 776 Kč

Medailonek Aleše Hájka: 
RNDr. Aleš Hájek, narozen 25. 12. 1965, zemřel  8. 1. 2017.
– Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze.
– Dlouhodobě působil jako botanik na Správě CHKO Broumovsko.
– Věnoval se zkoumání flóry Broumovska, ale byl také výborným znalcem ostřic, dokonce je pěstoval na zahradě.
– Jeho nejrozsáhlejším dílem je Květena přírodní rezervace Zbytka, kterou publikoval v roce 2009. Zbytka jsou jednou z nejvýznamnějších a botanicky nejhodnotnějších slatin ve východních Čechách.
– Aleš Hájek navštívil Zbytka poprvé v roce 1988, intenzivně zkoumal lokalitu od vyhlášení rezervace v roce 1994 až do roku 2013.
– V publikaci zachytil více než 750 taxonů rostlin, historický vývoj lokality, včetně negativních zásahů. Svou precizností patří tato květena k nejlépe zpracovaným.
– Aleš Hájek nasbíral mnoho herbářových položek, v Muzeu východních Čech v Hradci Králové je uloženo okolo 5000 položek z východních Čech i České republiky.
– Velice pracovitý a důkladný regionální botanik, který nalezl mnoho zajímavých nálezů. Posledním byla Carex pediformis v Podkrkonoší.

Místo které se vykupuje však netvoří jen slatiny, ale i pěkný listnatý les se zbytky selských opukových lomů. Bohužel však ani tato část není z hlediska původní biodiverzity v optimálním stavu. Tak jako na řadě jiných míst v ČR je také zde problém s tím, že dnešní lesy jsou vlivem absence původních přírodních činitelů (občasné požáry, pastva praturů, zubrů, losů, divokých koní, absence bobrů,…) a zároveń vlivem nemalého znečištění živinami ze strany člověka příliš husté a stinné. Proto se do akce na výkup a následně i optimální údržby této lokality rozhodli přispět i entomologové, které by v budoucnu rádi vykoupené plochy přeměnili na tzv. střední les. I oni se rozhodli zasvětit jej význačnému Východočeskému entomologovi, který působil v širokém okolí této lokality – tedy Karlu Poláčkovi s tím že tato plocha ponese jeho jméno = Poláčkův střední les.

S heslem Poláčkův les přišla od entomologů na účet částka: 8 000 Kč

Medailonek Karla Poláčka
Karel Poláček (1920-2017), povoláním učitel, významný regionální entomolog a faunistik. Znalec broučích čeledí vrubounovitých (Scarabaeidae) a krascovitých (Buprestidae), z blanokřídlých se zajímal především o zlatěnky (Chrysididae).
– Dlouhodobě působil na Podorlicku, Choceňsku a Vysokomýtsku. Podstatná část jeho entomologických sbírek je uložena v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.

 

Nyní již připravujeme navazující úřední kroky, abychom se mohli pustit do odborné péče o toto území a začít vizi obnovené Hájkovy slati a Poláčkova středního lesa převádět do praxe. Zároveň zahajujeme jednání i s dalšími vlastníky okolních pozemků, abychom vykoupili celé území slati i pěkného listnatého lesa opět do vlastníctví Českého svazu ochránců přírody ve spoluvastnictví s ČBS a ČSE.

 


 

 

Předmět ochrany:

Evropsky významná lokalita kuňky ohnivé, slatinné louky a lužní lesy se vzácnou květenou a zvířenou.

Nejvzácnější rostliny jako byla např. šásina rezavá (  Schoenus ferrugineus ), šášina načernalá (Schoenus nigricans), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata ), rudohlávek (vstavač) bahenní (Anacamptis palustris ), nebo tučnice obecná ( Pinguicula vulgaris ), zde už bohužel vymizely následkem odvodnění, přímé likvidace (rozoráním a zasetím kukuřice) a nebo vlimem upuštění od tradičních způsobů obhospodařování. Více zde: http://bohemiaorientalis.cz/zbytka/

Zatím zde však stále ještě přežívá kriticky ohrožená violka vyvýšená (Viola elatior), která zde roste ne jedné ze tří známých lokalit na území Čech. Dále zde roste rovněž kriticky ohrožená třtina pestrá (Calamagrostis varia), kriticky ohrožený huseník hajní (Arabis nemorensis) a několik druhů pampelišek ze sekce Palustria (typová lokalita Taraxacum mendax).

Mezi nejatraktivnější zdejší rostliny patří pochopitelně orchideje jako např. vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a prstnetec májový (Dactylorhiza majalis).  Zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) zde má poslední lokalitu v Královéhradeckém kraji. Mezi další zdejší nejkrásnější přírodní skvosty patří i kosatec sibiřský (Iris sibirica), česnek hranatý (Allium angulosum), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), lilie zlatohlavá (Lilium martagon),  bledule jarní (Leucojum vernum) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Zejména odborníky pak potěší i druhy jako ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice slatinná (Carex hostiana),  ostřice oddálená (Carex distans), ostřice žlutá (Carex flava), ostřice prodloužená (Carex elongata), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), bařička bahenní (Triglochin palustris), kostival český (Symphytum bohemicum), vítod nahořklý (Polygala amarella). Z dalších druhů zde ještě roste např. smldník bahenní (Peucedanum palustre), řeřišnice bahenní (Cardamine dentata), sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), česnek medvědí (Allium ursinum),  a zapalice  žluťucholistá (Isopyrum thalictroides). Při mykologickém průzkumu v r. 1999 zde byly nalezeny velmi vzácné druhy hub, např. housenice střevlíková (Cordyceps entomorrhiza), parazitující na larvách střevlíkovitých brouků, mimořádně vzácná v celé Evropě. Rostou zde i další vzácné houby, jako houževnatec tygrovaný (Lentinus tigrinus), podloubník sinný (Gyrodon lividus), špička odporná (Micromphale foetidum) a štítovka  nažloutlá (Pluteus romellii).

Ze vzácných nočmích motýlů jsou odsud uváděny např. šípověnka bahenní (Simyra albovenosa), rákosnice běloskvrnná (Archanara dissoluta) a lišejníkovec průsvitný (Nudaria mundana). Ze vzácnějších droukřídlých bráněnka měnlivá (Stratiomys chamaeleon) a další druhy z čeledi bráněnkovitých (Stratiomyidae) jako např. Stratiomys singularior a Oxycera trilineata, většina našich druhů z čeledi lupicovitých (Dolichopodidae), řada pestřenkovitých (Syrphidae) a vzácný druh Diastata flavicosta z čeledi Diastatidae. Publikovanými prvonálezy dvoukřídlých z území Čech jsou Triphleba forfex z čeledi hrbilkovitých (Phoridae) a Heteromeringia nigrimana z čeledi různatkovitých (Clusiidae).

Ze vzácných brouků listnatých a lužních lesů zde žijí např. druhy Hallomenus binotatusMelandrya caraboides, zjištěn byl i chrobák ozbrojený (Bolboceras armiger). Z epigeických brouků jsou nápadní střevlíci rodu Carabus. Z několika druhů je nejpočetnější populace střevlíka Ullrichova (Carabus ullrichii). Vzhledem k nedalekým lokalitám na Opočensku zde můžeme předpokládat výskyt zlatohlávka skvostného (Protaetia speciosissima ),  páchníka hnědého (Osmoderma barnabita ) a dalších xylofágních a saproxylofágních druhl brouků. V tomto směru je však nutné lokalitu ještě řádně prozkoumat a zejména pak po té co se zde podaří vytvořit pro vzácné druhy brouků optimální podmínky.Z obojživelníků se v posledních letech bohužel spíše vzácněji vyskytuje skokan ostronosý (Rana arvalis ),  rosnička zelená (Hyla arborea), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus ), ropucha zelená (Pseudepidalea viridis), kuňka obecná (Bombina bombina), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a skokan hnědý (Rana temporaria ).

Z plazů byl potvrzen výskyt  užovky obojkové (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis )a ještěrky obecné (Lacerta agilis).

Vzácnější druhy ptáků reprezentuje strakapoud malý (Dendrocopos minor), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), datel černý (Dryocopus martius), včelojed lesní (Pernis apivorus ), kukačka obecná (Cuculus canorus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos).

Hnízdní výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago) je bohužel už řadu desetiletí minulostí.

 

Loading
Center map
Traffic
Bicycling
Transit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *