Dlouhé/Taszów/Borová – Přírodní památka Rašelina
Mokřadní louka na mírném svahu při hranicích s Polskem jihovýchodně od Borové, 658 – 668 m n. m.
Lokalita je tvořena z větší částí mokřadními společenstvy se solitérní vrbou ušatou (Salix aurita). Společenstvo je tvořeno typickými vlhkomilnými rostlinami, jako je např. pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč potoční (Cirsium rivulare), rdesno hadí kořen (Bistorta major), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) aj.
Dále je zde přítomen porost společenstva s běžnými rostlinami jako mochna nátržník (Potentilla erecta), smilka tuhá (Nardus stricta), jestřábník myší ouško (Hieracium lactucella) i s rostlinami na červeném seznamu z nichž nejvzácnější je pro východní Čechy kriticky ohrožený všivec lesní (Pedicularis sylvatica), dále pak na menší ploše ostřice Davallova (Carex davalliana; silně ohrožená), nebo ohrožené druhy jako bledule jarní (Leucojum vernum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), vachta třílistá (Menyanthes trifoliata) a větší množství upolínu nejvyššího (Trollius altissimus). Rostou zde i vzácné druhy vyžadující pozornost jako růže převislá (Rosa pendulina), kokrhel menší (Rhinanthus minor), violka bahenní (Viola palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), svízel severní (Galium boreale), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum lobelianum), prvosenka vyšší (Primula elatior), ostřice rusá (Carex flava) a sítina niťovitá (Juncus filiformis).
Lokalitu obývá populace ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), z literatury je odsud udáván i vzácný výskyt zmije obecné (Vipera berus). Ze vzácnějších druhů ptáků zde hnízdí chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a nepravidelně i linduška luční (Anthus pratensis).
Lokalita byla v roce 1994 vyhlášena jako zvláště chráněné území, kategorie přírodní památka.
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
Tato lokalita patří vůbec mezi první místa, o které se začali jaroměřští ochránci přírody v této oblasti starat. Historie péče o tuto lokalitu tak sahá až do roku 1990 či 1991.
O lokalitu jsme pečovali v minulosti, v současné době se o ni ale stará jiný (místní) subjekt. Proto již pouze lokalitu nepravidelně sledujeme a jsme připraveni pomoci, pokud by to bylo