Jívka (Dolní Vernéřovice)/Odolov/Jívka II – Orchidejové odkaliště měděné rudy Bohumír – jih

Jedná se o jednu ze dvou nejcennějších lokalit vážek nejen na celém Broumovsku, ale i na ještě větším Náchodsku (minimálně 28 druhů, pravděpodobně však i víc – nutný další výzkum). Nalézá se zde nejen mimořádně bohatá populace celoevropsky chráněné vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis), ale i vážky čárkované (Leucorrhinia dubia) a dokonce i vážky tmavoskvrnné (Leucorrhinia rubicunda) . Dále se zde vyskytuje i šídlo sítinové (Aeshna juncea), šídlo červené (Aeshna isosceles), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum), šídlatka zelená (Lestes virens), vážka červená (Crocothemis erythraea) a vážka tmavá (Sympetrum danae).

Rozmnožuje se zde i čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a čolek horský (Ichthyosaura alpestris). Ze žab pak ropucha obecná (Bufo bufo). Snad zde stále ještě přežívá i ropucha krátkonohá (Bufo calamita), která zde je však již několik let nezvěstná.

Vodní a mokřadní plochy přecházejí do nejprve vlhčích a později naopak zcela suchých a výhřevných ploch a typickým substrátem, který svými mechanickými vlatnostmi imituje zde původní otevřené písčité plochy. Na nich můžeme najít mimořádně bohatou populaci orchidejí – zejména kruštíku tmavočeveného (Epipactis atrorubens) a prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata) a bradáčku vejčitého (Listera ovata), jednotlivě i prstnatce májového (Dactylorhiza majlis). Početná je i populace kriticky ohrožené cídivky různobarvé (Equisetum variegatum), či třeba hruštičky menší (Pyrola minor).

Holá místa bez vegetace hostí jednu z šesti východočeských populací vzácného svižníka písčinného (Cicindela arenaria), který zde žije spolu se svižníkem polním (Cicindela campestris), zvrhlým (Cicindela hybrida) i lesomilem (Cicindela sylvicola). K dalším méně běžným druhům hmyzu patří např. okáč ječmínkový (Lasiommata maera) a bělopásek topolový (Limenitis populi). Spolu s nimi obývá plochu odkaliště i velice pestré spetrum dalších bezobratlých, zejména blanokřídlých, kteří však teprve čekají na podrobnější výzkum. Je však více než jisté že vzhledem k bohatosti zdejší lokality mezi nimi bude řada ohrožených druhů.

Z plazů se na lokalitě můžeme setkat s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) i živorodou (Zootoca vivipara), slepýšem křehkým (Anguisi fragils) a užovkou obojkovou (Natrix natrix). Z ptáků v blízkém okolí hnízdí ořešník kropenatý.

V České krajině máme dnes většinou už jen plantáže smrků a borovic, s nimi plantáže řepky a kukuřice, případně logistická centra. Řeky s písčitými přesypy a štěrkovými náplavy jsou zregulované, staré pískovny zrekultivované, tedy opětovně přeměněné na plantáže a sklady. Takže příroda byla odevšad zahnána až na vysloveně obskurní místa jako je toto – Orchidejové odkaliště.

Díky sypkému substrátu odkaliště rud který je velmi chudý na živiny se zde, naštěstí pro přírodu, nedaří ani kukuřici či borovicím, ale o to více vzácným i státem chráněným orchidejím, přesličkám, vážkám, žábám i plazům. Konrétně zde nalezneme čtyři druhy orchidejí včetně silně ohroženého prstnatce pleťového, přesličku různobarvou která roste jen na dalších cca 15 místech v celé zbytku ČR, nejméně 26 druhů vážek včetně celoevropsky chráněné vážky jasnoskvrnné, 9 druhů obojživelníků a plazů a to včetně celoevropsky chráněného čolka velkého a nespočet samotářských včel či různých pískomilných brouků. Veškerý zdejší rozmanitý život zůstal na této ploše sice zachráněn jako na pověstně Noemově arše, kdy ničivou povodeň představuje záplava okolních smrkových plantáží, které se zrovna zde rozkládají do nedozírných dálek. Ale zároveň je toto místo určitým vězením, protože se tito obyvatelé už namají kam jinam uchýlit, na což už patrně doplatila vyhynutím i zdejší nejvzácnější žába – ropucha krátkonohá. I přesto se však jedná o pozoruhodnou ukázku místa, kde se rozmanitost života v přírodě snaží přežít za každou cenu a to i přes nepřízeň osudu i člověka.

Nechybělo málo a i tato novodobá „divočina“ byla uměle přeměněna na borovou plantáž či v lepším případě přirozeně zdegradovala v tuctovou rákosinu. Díky pochopení vlastníků a nadčení ochránců přírody se však tuto prazláštní lokalitu i s jejími vzácnými obyvateli podřilo v letošním roce zachránit. Byť to možná nezasvěcenému pozorovatli mohlo původně přijít nikoli jako spása, ale hotová apokalipsa. Zejména když záchrana byla zahájena řevem motorových pil a křovinořezů a dokonce i pomoci těžké techniky včetně bagrů.

I když je snaha o vylepšení podmínek pro zdejší unikátní flóru a fauna na samém počátku, již dnes jsou jasně patrné výsledky že se záchranné práce rozběhly správným směrem. Nad obnovenými mokřady začínají poletovat první vážky, nová místa bývalého odkaliště, které byly uvolněny po zlikvidování plantáže dobývají společně orchideje, samotářské včely, ještěrky i vzácní brouci  a v tůních se začínají objevovat i první žáby a čolci.

A každý návštěvník tak může s úžasem pozorovat, že když se ví jak na to, může se oázou života stát i původně zcela zdevastované místo kde by našinec čekal snad cokoli, jenom ne ráj divoké přírody.

Více na:
http://bohemiaorientalis.cz/odkaliste/

nebo v TV reportáži zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10118379000-udalosti-v-regionech/215411000140702/video/