Lúka/Hrádok – Tematín – EVL Tematínské vrchy (NPR Tematínská lesostep a Přírodní rezervace Kňazí vrch)
Velmi rozlehlý komplex prudkých a drolících se dolomitových vápencových strání, stepí, lesostepí a xerotermofilních lesů, který se rozprostírá na úpatí Povážkého Inovce východně od obce Lúka, jižně od obce Hrádok.
Přírodovědně mimořádně hodnotná lokalita a to jak ze zoologického, tak i z botanického hlediska. Spolu s navazující nivou řeky Váh se jedná o nejbohatší lokalitu lokalitu motýlů na Slovensku (dosud zde bylo zjištěno přes 2000 druhů).
Na lokalitě či v jejím blízkém okolí byl dokonce popsán pro vědu zcela nový druh motýla – modrásek slovenský (Polyommatus slovacus) a nový poddruh rostliny – chrpa čekánek tematínský (Centaurea scabiosa subsp. tematinensis).
K nejatraktivnějším, ale zároveň i dosti vzácným rostlinám zde můžeme určitě počítat např. lýkovec vonný (Daphne cneorum), rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), hnědenec zvrhlý (Limodorum abortivum), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač nachový (Orchis purpurea), ruměnici Visianiho (Onosma visianii), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzerii), sinokvět měkký (Jurinea mollis), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), len chlupatý (Linum hirsutum), koniklec slovenský (Pulsatilla slavica), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), chrpu horskou měkkou (Centaurea montana subsp. mollis). K největším vzácnostem pak patří ostřice předalpská (Carex halleriana), která zde má jedinou lokalitu na Slovensku.
Mezi další zajímavější rostliny patří i Karpatský endemit sveřep jednostébelný (Bromus monocladus). Z dalších vzácnějších druhů trav zde místy vytváří typické porosty kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a kavyl Ivanův (Stipa pennata), na jiných místech nalezneme drnové stepi s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), lipnicí bádenskou (Poa badensis) či bezobalkou sivou (Trinia glauca). V křovinách a světlých lesích najdeme další vzácnou trávu – rýženkou zelenavou (Oryzopsis virescens). Mezi na Slovensku sice zatím stále ještě běžnější, přesto alespoň lokálně významné druhy patří i třemdava bílá (Dictamnus albus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), marulka alpinská (Acidos alpinus), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), oměj vlčí mor(Aconitum ycoctonum), čičorka věnčená (Coronilla coronata), řeřišník skalní (Hornungia petraea), podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa) a mnoho dalších.
Z bezobratlých živočichů patří k nejatraktivnějším druhům místy sice hojná, ale obtížně nalezitelná kobylka sága (Saga pedo), další vzácnější teplomilnou kobylkou je kobylka révová (Ephippiger ephippiger), z ostatních zdejších vzácnějších rovnokřídlých je možno jmenovat zástupce jako je marše dvoutečná (Tetrix bipunctata), nebo saranče vrzavá (Psophus stridulus), zatímco kudlanka nábožná (Mantis religiosa) patří dnes k běžným druhům jak na západním Slovensku, tak na jižní a pomalu i střední Moravě, podobně jako třeba cvrčivec révový (Oecanthus pellucens). Rovněž ploskoroh pestrý (Libeloides macaronius) spolu s několika vzácnějšími mravkolvy patří k zdejším cenným druhům.
Ze vzácnějších pavouků se zde kromě sklípkánka černého (Atypus piceus), stepníka rudého (Eresus cinnaberinus), pavučenky Jarmiliny (Erigonoplus jarmilae) a Leptochestes berolinensis můžeme setkat i se stepníkem moravským (Eresus moravicus), kterého se nám zde podařilo objevit v roce 2003, tedy pět let před tím než byl rozeznán jako zcela nový druh od stepníka rudého.
Kromě již zmiňovaného modráska slovenského můžeme ze vzácnějších denních motýlů jmenovat např. modráska černoskvrnného (Maculinea arion), kozincového (Glaocopsyche alexis), hnědoskvrnného (Polyommatus daphnis), jetelového (Polyommatus bellargus), vičencového (Polyommatus thersites), obecného (Plebejus idas) a podobného (Plebejus argyrognomon). Dále zde žije i ostruháček trnkový (Satyrium spini), kapinicový (Satyrium acaciae), perleťovec ostružinový (Brenthis daphne) i maceškový (Argynnis niobe), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), černýšový (Melitaea aurelia), okáč ovsový (Minois dryas), medyňkový (Hipparchia fagi) a kostřavový (Arethusana arethusa), soumračník proskurníkový (Pyrgus carthami) a slézový (Carcharodus alceae) a pochopitelně i atraktivní pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), otakárek fenyklový (Papilio machaon) i otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), či jasoň dymnivkový (Parnassium mnomosyne).
Populace žluťáska barvoměnného však už možná bohužel realtivně nedávno zanikla (Colias myrmidone), podobně asi jako výskyt populace okáče metlicového (Hipparchia semele), skalního (Chasara bryseis), a šedohnědého (Hyponephele lycaon). Populace jasoně červenookého (Parnassius apollo), která zde měla blýže spíše k Alpským populacím zanikla už v prvé polovině 20.století.
Z nočních motýlů se zde dají snadno nalézt nápadně zbarvené housenky lišaje pryšcového (Hyles euphorbiae), bourovce pryšcového (Malacosoma castrensis), či bourovce trnkového (Eriogaster catax), v noci je možné na světlo přilákat lišaje dubového (Marumba quercus), šeříkového (Sphinx ligustri), paví oko (Smerinthus ocellatus) i řadu dalších. Z méně běžnýc druhů nočních motýlů zde žije i např. vztyčnořitka dubová (Phalera bucephaloides), drvopleň cibulový (Dyspessa ulula) i chřestový (Parahypopta caestrum), nápadný přástevník kostivalový(Euplagia quadripunctaria) a přemoho dalších.
Ze vzácnějšjích druhů plazů je třeba zmínit zejména velmi silnou populaci ještěrky zelené (Lacerta viridis), či populaci ještěrky zední (Podarcis muralis), z hadů zde žije mj. užovka stromová (Zamenis longissimus) a užovka hladká (Coronella austriaca).
Vzácnější druhy ptáků reprezentuje pěnice vlašská (Sylvia nisoria), lejsek malý (Ficedula parva), krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), výr velký (Bubo bubo), holub doupňák (Columba oenas), nezanedbatelnou populaci zde má i lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a dudek chocholatý (Upupa epops), za potravou pravidelně zaletuje orel královský (Aquila heliaca), raroh velký (Falco cherrug) i ostříž lesní (Falco subbuteo), vzácněji i sokol stěhovavý (Falco perregrinus). Běžnějším dravcem je včelojed lesní (Pernis apivorus).
K zajímavějším savcům je možné počítat plcha velkého (Glis glis) i plšíka lískového (Muscardinus avellanarius) ačkoli se s nimi můžeme běžně setkat i jinde na Povážkém Inovci. Velmi vzácně se sem zatoulá i rys ostrovid (Lynx lynx) a alespoň dle vyjádření zdejších myslivců údajně i medvěd hnědý (Urus arctos).
O nejcennější plochy zde pečuje občanské sdružení Pre prírodu spolu a KOZA se správou CHKO Biele Karpaty. Nejméně již od roku 2009 (první myšlenky s pomocí na této lokalitě vznikaly již od roku 2003) se aktivně chystáme pomoci s ochranou tohoto mimořádně cenného a dosti rozsáhlého území i my. Vznik nenadálých situací či přílišných pracovních povinností nám opakovaně a dlouhodobě znemožňoval přiložit ruku k dílu. “Tematínská kletba” tak nakonec byla poprvé prolomena až po desti letech v roce 2013 a od té doby zde už opakovaně pomáháme.
Další fotografie ZDE.