Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Zaostřeno na Elvíru

Čáp Elvíra z hnízda v Bohuslavicích u Trutnova, který nedokázal létat a lovit, byl na začátku srpna přijat na naší záchranné stanici na zotavení a vyřešení zdravotních problémů, které způsobovaly skoro úplnou slepotu.

Naši veterináři odebrali vzorky, které odeslali na kultivaci do laboratoře, aby se zjistilo přesně o jaký problém se jedná. Elvíře byly nasazeny třikrát denně kapky do očí s tím, že léčení bude trvat delší dobu a je s prozatím nejistým výsledkem. Výsledky z laboratoře měly prozradit, zda se bude pokračovat v zavedené léčbě nebo ji podle výsledků bude třeba upravit. Mrzuté je, že každodenní manipulace zvyšuje stres, kterému je čáp vystaven už jenom tím, že žije v zajetí. Mimo nejnutnější manipulace se jej proto snažíme co nejméně rušit.

Po asi 2 týdnech léčby se ukázalo, že Elvíra má velkou šanci na to se rozlétnout zpátky do přírody.
Šlo totiž o vcelku běžný zánět očí – nic extra speciálního, ale z hlediska čápa dosti zásadního pro jeho přežití.

Nasazená léčba zabrala nad očekávání dobře, jedno oko už je skoro dobré a i když se druhé lepší, zcela zdravé bohužel asi nebude nikdy kvůli mechanickému poranění. Ale i zázraky se občas dějí.
Nejpodstatnější je, že čáp s jedním zdravým okem v přírodě už přežít dokáže.

Až bude léčba dokončena, mohl by být čáp ještě letos vypuštěn do přírody. Je to trochu ale závod s časem, protože čápi už od nás táhnou pryč a bylo by dobré, kdyby se ještě mohl chytit s nějakým hejnem. Zhruba za týden by měl jít na kontrolu a pokud to bude dobré, bude umístěn do nové rozletové voliéry, odkud pak už vede cesta ven.

Je milé, že rozletovku se podařilo kompletně zrekonstruovat právě díky milovníkům čápů, kteří přispívali na pomoc čápa Bukáčka. Ten se s naší a hlavně obětavou pomocí pánů Havrána a Zemana staral sám o svá mláďata na hnízdě v Mladých Bucích po tom, co jeho čapí družka zahynula na elektrickém vedení.

Výtěžek sbírky tehdy přinesl několik set tisíc korun, které jsme se nakonec všichni dohodli věnovat z poloviny na rekonstrukci rozletové voliéry v naší Záchranné stanici v Jaroměři, a z druhé poloviny na rozvoj Ptačí park Josefovské louky. Finance na podporu „táty Bukáčka“ tak čápům pomohly hned několikrát a pomáhat ještě budou i nadále. A to nejen v podobě voliéry, která bude nejen čápům sloužit celá desetiletí, ale i obnovenými mokřady plných čapí potravy, které jsou pro ně zcela nejzásadnější.

Ještě jednou proto děkujeme všem, kteří posláním financí tehdy pomohli Bukáčkům a nyní podobně pomáhají i Elvíře a dalším našim zvířecím pacientům, kteří zrovna nemají to štěstí patřit mezi takové mediální hvězdy jako byl právě třeba Bukáček nebo Elvíra.

Snad to nakonec všechno dobře dopadne i v tomto případě.