Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Ještěrčí Ráj

Sameček ještěrky obecné

Nedaleko Jaroměře nad vesničkou Brod nad Labem se zdvíhá teplomilná stráň, které milovníci přírody přezdívají Ještěrčí ráj. Ta je domovem mnohým vzácným živočichům, kromě barevných ještěrek je to zejména množství různorodých denních a nočních motýlů, ale i zpěvného ptactva nebo pozoruhodných rostlin.

Žije zde i atraktivní otakárek fenyklový, cela řada nápadných červenočerných motýlů – vřetenušek i mnohé samotářské včelky, hnízdí zde pták s neobvyklým jménem i neobyčejným způsobem života – krutihlav, chodí se sem ukrývat zajíci i srnky, roste zde nádherná lilie zlatohlávek i mizející divoká růže galská a nebesky modrý hořeček brvitý. V noci zde proletují jako vrčící torpéda mnohé velké druhy lišajů, na kterých se snaží pochutnat si roje netopýrů.

Zkrátka jedná se o místo plné života – místo pro přírodu, o které se již od roku 2003 starají Jaroměřští ochránci přírody. Snaží se, aby tento ostrov teplomilného života nezarostl náletovými dřevinami a agresivními druhy trav. Proto zde likvidují nálety, pravidelně kosí květnaté teplomilné trávníky a pasou smíšené stádo ovcí a koz.

Motýlí stráň o vlásek unikla zániku!

Otakárek fenyklový

Bohužel byl však zdejší idylický stav donedávna ohrožen. Ačkoli současní vlastníci pozemků mají pro přírodu i její obyvatele pochopení, vlivem aktuální finanční tísně měli záměr celou stráň i s navazujícími pozemky prodat. Na jednu stranu záměr vlastníků lidsky chápeme, ale na druhou stranu jsme měli o lokalitu oprávněný strach. Tím spíše,  když o dotčené pozemky již projevili zájem podnikavci s plantážemi rychle rostoucích japonských topolů. Vysázení topoliny by totiž způsobilo téměř okamžité zastínění i velký opad listoví, což by celou lokalitu včetně téměř všech jejích dnešních zvířecích a rostlinných obyvatel zlikvidovalo. Podobným způsobem (jen s tím rozdílem, že místo topolů byly použity smrčky) již po celých východních Čechách zaniklo několik desítek, spíše však až stovek teplomilných strání. Ta v Brodě nad Labem je tak jednou z posledních, které nám v krajině ještě zbývají, a shodou okolností i jednou z největších (rozloha je více jak 5 ha). Živočichové i rostliny se tak už nemají kam přestěhovat, neboť nedokáží přežívat ani v lesních monokulturách, ani v zastavěných a zabetonovaných oblastech, ani na průmyslově obhospodařovaných polích.

Řešení se našlo a bylo velmi jednoduché!

Vlastníci pozemků na naléhání ochránců přírody svolili, že s prodejem pozemků ještě chvíli počkají, aby se ochranáři mohli pokusit formou veřejné sbírky Místo pro přírodu získat prostředky, za které by alespoň nejcennější plochy odkoupili. Lokalitu se nakonec na jaře roku 2013 díky dobrovolným příspěvkům lidí z celé republiky, kteří přispěli na konto sbírky Místo pro přírodu Českého svazu ochránců přírody, skutečně podařilo vykoupit a je tak zachráněna jednou pro vždy!

Podobným způsobem se již Českému svazu ochránců přírody podařilo zachránit desítky lokalit po celé České republice. Podařilo se tak již odkoupit před 90 ha přírodně cenných ploch. Ať už se jednalo např. o jedlobukový prales Sčúrnica v Bílých Karpatech, mokřad Trinagl v Praze, zatopenou pískovnu Chmeliště u Kutné Hory nebo mokřadní louku na střední Moravě. O všechny vykoupené plochy se ochránci přírody následně starají tak, aby jejich přírodní hodnoty zůstaly zachovány nejen pro živočichy a rostliny, ale i pro nás a ty, kteří přijdou po nás – tedy pro naše děti.

A nejinak tomu bude i v tomto případě. Již dnes se členové ČSOP JARO Jaroměř starají o více jak 200 lokalit, které mají od vlastníků pozemků za tímto způsobem vypůjčené nebo pronajaté. Z tohoto velkého počtu lokalit se jedná zatím o první, která byla takto ohrožena prodejem, a tím i možným zánikem, a zároveň o první východočeskou lokalitu vykupovanou z kampaně Místo pro přírodu.

 FAUNA

Na lokalitě bylo prozatím zjištěno více jak 150 druhů motýlů, mezi nimi třeba i známý otakárek fenyklový, nebo atraktivní lišajové. Žije zde také velké množství teplomilných samotářských včel a vos, brouků a dalšího hmyzu.

Na jaře je možné vyplašit ze zdejší stráně sluky lesní, které se občas během tahu zastavují. Z  ptáků zde hnízdí mimo jiné největší z našich strnadů – ohrožený strnad luční i oblíbená křepelka polní. Ta si sem za teplých červnových nocí ráda zaletuje přepočítávat svých „pět peněz“.

Z motýlů zjištěni např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ostruháček březový (Thecla betulae), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), dále silná populace okáče bojínkového (Melanargia galathea) i modráska vikvicového (Polyommatus coridon). Zjištěna i populace svižníka polního (Cicindela campestris), dále světlopáska bělavá (Pseudeustrotia candidula), rákosnice proměnlivá (Chilodes maritima), rákosnice běloskvrnná (Archanara dissoluta), vřetenuška štírovníkovitá (Zygaena angelicae), vřetenuška kozincová (Zygaena loti), vřetenuška komonicová (Zygaena viciae), vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae), vřetenuška mateřídoušková (Zygaena cf. purpuralis), vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes).

Velmi silná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). Z ptáků hnízdí krutihlav obecný (Jynx toquilla), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), křepelka polní (Coturnix coturnix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), nepravidelně i strnad luční (Miliaria calandra), na tahu lze zastihnout sluku lesní (Scolopax rusticola).

FLORA

Sotva první jarní paprsky ohřejí krtiny a mraveniště pyšnící se nad polehlými stébly trav, začnou se v přírodě dít věci. Příroda každoročně ve stejném sledu rozvinuje hýřící koberce s fantastickými vzory, které vytváří květy rostlin. První Peršan je sírově žlutý, to totiž na teplomilné Ještěrčí stráni rozkvétají stovky „petrklíčů“.

Ale ani okolní listnaté lesy na prudkých suťových svazích se rozhodně nedají zahanbit. Nebesky modré jsou koberce jaterníků podléšek. Název rostliny je odvozen od toho, že listy nápadně připomínají játra s jejich laloky (proto se i dříve mylně používal k léčbě jater). Sněhově bílé jsou běhouny, které vytváří porosty sasanek hajních, kanárkově žlutý je zase koberec tvořený orsejí jarní a křivatcem žlutým.

V půlce dubna příroda vyzdobí asi nejkrásnější defilé. Do zdejších hájů slavnostně napochodují tisíce vojáčků, vyšňořených kalně červenými, fialovými i bílými přilbicemi a chocholy rozkvétají grandiózní dymnivky. Po odkvětu dymnivek se zatáhne opona, neboť na stromech vyraší listy. Pódium v luzích a hájích příroda uklidí a nakonec i nejdéle přetrvávající vybělené koberečky ptačince velkokvětého zahalí zelený baldachýn.

To už se ale rozehrává jiné přírodní divadlo na loukách a pastvinách.Až do podzimu rozkvétá luční býlí jako jsou známé kopretiny, modré zvonky, chrastavce a rozrazily, nebo žluté luční hrachory a kozí brady.

Kromě pestrobarevných koberců zde však můžeme vidět i řadu jiných vzácných přírodnin. Místní pýchou je růže keltská. Jedná se o velice krásnou, nízkou růži s nápadným květem. Pro svůj půvab byla v dávné minulosti také hojně pěstována v evropských zahradách. Jedná se o nejdéle pěstovanou planou růži vůbec. Některý její výskyt ve volné krajině Evropy se nápadně shoduje s dřívějším keltským osídlením.

Na této lokalitě roste hořeček brvitý (Gentianella ciliata), jetel alpínský (Trifolium alpestre), česnek hranatý (Allium angulosum), křivatec rolní (Gagea villosa), křivatec nejmenší (Gagea minima), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), jaterník podléška (Hepatica nobilis), chrpa parukářka (Jacea phrygia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka jarní (Primula veris), růže keltská (Rosa gallica), violka divotvárná (Viola mirabilis), rozrazil ožankový (Veronica teucrium). Historická lokalita pro vítod nahořklý (Polygala amarella), kozí bradu pochybnou (Tragopogon dubius), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria),…

VÝKUP POZEMKŮ

Veřejná sbírka a výkup pozemků pro Ještěrčí ráj

Pro zakoupení lokality do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody jsme se rozhodli v okamžiku, kdy jeden z vlastníků začal uvažovat o prodeji některých parcel a zájem o ně projevil pěstitel energetických dřevin. Šlo nejenom o nejcennější část lokality, o kterou se již mnoho let staráme, ale také o přilehlé pole, o které jsme již dříve měli zájem, neboť našemu stále se rozrůstajícímu stádu koz a ovcí začínala být lokalita malá a pole nabízelo možnost cennou lokalitu dále rozšiřovat. A to nejen o teplomilná společenstva rostlin a živočichů, ale např. i o solitérní dřeviny, původní krajové odrůdy ovocných dřevin atd. Navíc díky vlhké jílovité půdě na náhorní planině můžeme vážně uvažovat i o vytvoření stálých i periodických tůněk a jezírek pro obojživelníky a vážky, tedy o vytvoření velmi cenného a dnes velmi ohroženého typu biotopu! Otevřela se zde vlastně i možnost pro experiment, jaký u nás nemá obdoby – možnost sledovat vznik a vývoj nových biotopů v reálném čase!

Výkup pozemků probíhal v rámci kampaně Místo pro přírodu a peníze na výkup cca 4 hektarů pozemků se podařilo získat za necelý půlrok (!!!). Pro lokalitu to bude jistě znamenat efektivní způsob ochrany, zřejmě lepší, než kdyby byla např. vyhlášena jako přírodní rezervace, což často efektivní ochranu vůbec nezajistí… Více např. v televizní reportáži ČT ze dne 10. 5. 2013, kterou naleznete ZDE (poslední reportáž).

Závěrem nezbývá nic jiného, než všem dárcům, kteří přispěli finančním darem na konto sbírky Místo pro přírodu nebo přímo konkrétně na záchranu Ještěrčího ráje ještě jednou poděkovat!

Spolu nyní můžeme pokračovat v ochraně tohoto nádherného místa a zanechat tak našim potomkům něco krásného! Zároveň už můžeme prozradit, že budeme brzy usilovat i o zakoupení zbývající části lokality (cca 5 hektarů), která by v budoucnu mohla být také ohrožena a pro přežití populací některých vzácných druhů je nezbytné zachovaní celistvosti lokality, a to ideálně i z hlediska majetkoprávního. Sbírka sice ještě oficiálně nezačala, neboť vyřizujeme všechna potřebná lejstra a povolení, ale máte-li chuť na záchranu zbytku Ještěrčího ráje přispět jakoukoli částkou, můžete nás kontaktovat již nyní!

Dále rádi uvítáme např. i nabídku dobrovolné práce, protože i když se lokalita jmenuje „Ještěrčí ráj“, starat se o ni a udržovat například funkční všechny ohrady je opravdové peklo… Odměnou vám může být nejen dobrý pocit z odvedené práce, ale třeba i prohlídka lokality s průvodcem zdarma i další odměny…

NÁVŠTEVA LOKALITY 

Ještěrčí ráj je samozřejmě možné kdykoli navštívit. Návštěva rezervace pro veřejnost zůstane trvale zcela bez omezení a zdarma.

Lokalita se nachází v těsné blízkosti nové cyklostezky, vedoucí z Hradce Králové do Kuksu, na začátku obce Brod nad Labem. Naši naučnou tabuli pak naleznete cca 300 metrů zpátky po cestě směrem na Hradec, od ní je pak možné jít lesem po vybudované pěšině se schůdky přímo na lokalitu.

Jedinou překážkou pro volný pohyb návštěvníků po lokalitě jsou prozatím naše elektrické ohradníky (do lesa nad naučnou tabulí se ale dostanete bez problémů, ten ohrazen není a také stojí za to, zejména na jaře, když rozkvetou koberce dymnivek!). Nyní se budeme intenzivně snažit na lokalitě vybudovat dvířka pro návštěvníky tak, aby se zde mohli volně pohybovat a obdivovat krásy zdejší přírody. Některá dvířka jsou už hotová, takže je možné již nyní některé ohrady navštívit, a to právě ty na parcelách vykoupených z veřejné sbírky. Dalším krokem bude zřejmě vybudování značené naučné stezky napříč lokalitou, aby nám návštěvníci po lokalitě příliš nebloudili a zároveň nepřišli o nic cenného, co stojí za vidění!

Máte-li ovšem zájem navštívit lokalitu již nyní a prohlédnout si ji celou, prosíme, kontaktujte nás a nevyrážejte se prodírat našimi elektrickými ohradníky sami!! Do Ještěrčího ráje vás rádi pustíme, ale chceme předejít riziku poškození ohrady při prolézání dráty, útěku našeho stáda koz-ochranářek a traumatům u návštěvníků, kteří se zamotají do ohradníku pod proudem… Pokud nás kontaktujete, najdeme vhodný termín, který se bude hodit vám i nám a můžete to mít i s průvodcem!

Kontakty:

e-mail: coracias@seznam.cz nebo jarojaromer@seznam.cz

tel.: 603 847 189 nebo 605 251 434

Od roku 2013 plánujeme jako „nadstandard“ začít na lokalitě zajišťovat odbornou zoologicko-botanickou průvodcovskou činnost. Pro naše sponzory, významné partnery, ale i pro ty, kteří přispěli na výkup lokality nebo přispějou svou dobrovolnou prací, bude tento odborný průvodce zdarma, pro ostatní (nejlépe organizované skupiny více jak 10ti osob) bude zpoplatněn – z tohoto příspěvku pak bude následně zajišťována údržba ještěrčí rezervace. Nejideálnější termín pro návštěvu je duben až červenec. Pro další informace nás, prosím, kontaktujte.

MANAGEMENT A OCHRANA LOKALITY 

Navzdory své přírodovědecké hodnotě lokalita není chráněná coby zvláště chráněné území dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, je pouze registrovaným Významným krajinným prvkem dle tohoto zákona a dále je lokalita obecně chráněna jako biotop zvláště chráněných druhů – ještěrky obecné, slepýše křehkého, užovky obojkový, lilie zaltohlávku, česneku hranatého, ťuhýka obecného, strakapouda prostředního, krutihlava obecného, lejska šedého (hnízdění),  krahujce obecného, včelojeda lesního, čápa bílého (potravní biotop), sluky lesní (potravní biotop za tahu).

O lokalitu pečujeme (vyřezávání náletových dřevin, kosení travních porostů, pastva smíšeného stáda cca 50 ovcí a koz) od roku 2003.

Na lokalitu jsme nainstalovali také informační panel o přírodovědných hodnotách celého území, vyvěsili jsme zde ptačí budky, zbudovali zimoviště a líhniště pro plazy a zajistili ji alespoň minimální zákonnou ochranu úředním zaevidováním lokality jako registrovaného významného krajinného prvku.

Na konci roku 2012, kdy se objevila hrozba prodeje části lokality a její přeměna na plantáž rychle rostoucích topolů, jsme zahájili kampaň, jejímž cílem je postupné odkoupení lokality od stávajících majitelů tak, aby byl vlastníkem Český svaz ochránců přírody – tedy nejvyšší záruka adekvátní ochrany zdejší cenné přírody.

Díky veřejné sbírce Místo pro přírodu se první pozemky (více než 4 hektary) začaly odkupovat již v roce 2013. Tím zde vzniká první „soukromá“ ještěrčí rezervace na území ČR – Ještěrčí ráj.