Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Ochrana bezobratlých

Živá příroda je nesmírně komplexní a postupuje od těch nejmenších složek k těm největším. Hmyz se dá proto považovat za jeden ze základních stavebních kamenů veškeré živé přírody, kterou kolem sebe vidíme. Bez hmyzu by se nemohla rozmnožovat velká část rostlin a vyšší živočichové, jako jsou plazi, ptáci, ale mnohdy i savci by ztratili potravu, čímž by došlo ke zhroucení celé potravní pyramidy. Právě proto se na ochranu hmyzu a zejména opylovačů zaměřujeme nejvíce. 

    U těchto živočichů ale ochrana funguje trochu jinak než u těch větších. Zatímco v případě ochrany slonů či rysů chráníme jedince před pytláky, v ochraně hmyzu nebojujeme se sběrateli motýlů a brouků (kteří naopak často pomáhají při výzkumu ohrožení jednotlivých druhů), ale se ztrátou biotopů.  Jednotlivec totiž z hlediska hmyzu nic neznamená, nezbytná je ochrana celých populací a prostředí, na němž je hmyz závislý.

Včely a včelky

    Většina lidí zná včelu medonosnou, na niž se také zaměřuje mnoho výzev na ochranu opylovačů. Ve skutečnosti proces opylení zajišťuje ohromně rozmanitá skupina skupina přes 20 000 druhů živočichů a včelaření se věnuje spíše zemědělství než nějaké významné ochraně přírody. Divokých včel je ve skutečnosti nesmírně mnoho druhů, z nichž většina žije samotářsky.

Narozdíl od včel medonosných jsou často schopny pracovat i za nepříznivého počasí a jejich rozmanitost vede k tomu, že i na místech, kde by se včele medonosné nedařilo, se vždycky najde nějaká šikovná samotářka, která si s opylováním poradí. 

    Pro nás je proto důležité chránit a vytvářet místa, která těmto včelám svědčí. Může se jednat o umírající a mrtvé stromy, plošky půdy bez vegetace, kamenné zídky či uschlá dutá stébla. To vše a mnohé další poskytuje pro samotářské včely komůrky, v nichž odchovávají novou generaci potomků. 

Více se o životě a podpoře samotářských včel můžete dozvědět třeba na stránkách jim věnovaných.

Mezi další blanokřídlé opylovače patří i sršni a vosy, kteří zdaleka nejsou tak agresivní, jak si mnoho lidí myslí a naopak při bližším pozorování můžeme zjistit, že se jedná o velice zajímavá zvířata.

Motýli

    Motýli jsou v současnosti naší hlavní zájmovou skupinou. Důvody k tomu jsou jednoduché. Jednotlivé druhy motýlů pro svou citlivost na kvalitu prostředí představují indikátory toho, jak místo funguje a co potřebuje –  pokud aktuální stav svědčí vybraným druhům motýlů, profitují z toho i další, méně atraktivní druhy (nejen) hmyzu.

A samozřejmě také proto, že jsou krásní a jejich ztráta v přírodě by znamenala estetické ochuzení našich luk a pastvin. Obrovskou výhodou pak je, že díky jejich vzhledu je mohou rozeznávat a pomáhat mapovat i lidébez odborného entomologického vzdělání.
 

Díky spolupráci s předním odborníkem na chov motýlů Milošem Andresem jsme dnes schopní mnohé kriticky ohrožené druhy rozmnožovat a v kontrolovaných podmínkách studovat, co přesně potřebují ke svému přežití a dalšímu rozmnožování. Díky tomu už nemusíme v terénu experimentovat a doufat, že naše zásahy motýlům budou vyhovovat, ale můžeme náš management přesně přizpůsobovat zjištěným informacím. 

Čím se můžeme pochlubit? Povedlo se nám zachránit populaci okáče skalního v Českém středohoří, která byla kvůli posledním zbývajícím jedincům považována za ztracenou. Kvůli dlouhodobému příbuzenskému křížení a tím způsobenému oslabení (neplodnost a genetické poruchy) bylo nutné přistoupit k prokřížení s rakouskými populacemi, které však také čelily vyhynutí a na jejich lokalitách jich zbývaly jen jednotky až nižší desítky. Navzdory všem peripetiím jsme ale nakonec uspěli a nyní žije okáč skalní nejen v Českém středohoří hned na několika místech a jeho počty utěšeně narůstají. Do detailu je náš boj za záchranu motýlů rozepsán zde.

Naše další aktivity pro bezobratlé: