Květen je už pravidelně měsíc čápů. Není tomu jinak ani letos. Našemu čapímu páru na stanici se vylíhnula již čtvrtá generace mláďat! První mládě se vyklubalo v pátek 7.5. a v rozmězí několika dnů následovala další dvě. Čapí máma má po nárazu nepohyblivé křídlo, takže si čápi staví netradičně hnízdo na pařezu. Přes všechny své hendikepy jsou ale vzornými rodiči a sledovat komunikací čapí rodiny je radost. Po dosažení vzletnosti tak mohou být bez obav vypuštěna do přírody. K naší radosti již v okolí Jaroměře hnízdí potomci našich hendikepů.
„Krkonošský národní park uveřejnil 10.5. zprávu o postřelení čápa černého v ochranném pásmu parku v obci Horní Maršov na Trutnovsku. Pytlák, který má tento ohavný čin na svědomí, zničil nejenom život jednomu z nejzajímavějších čápů východních Čech, ale i letošní hnízdění jednoho z několika málo párů na území parku. Čím byl tento čáp černý tak zajímavý? Předně tím, že letos by měl 18. rok života ve volné přírodě. V roce 2003 byl označen kroužkem Praha Bx 13858 na hnízdě v Adršpašsko-teplických skalách jako jedno ze 4 mláďat. Jeho rodné hnízdo na buku ještě existuje, ale je již delší dobu opuštěné. Od roku 2010 jsme pravidelně zjišťovali jeho přítomnost v oblasti Žacléřska, kde hnízdil až do roku 2017 u obce Bernartice. Tehdy jsme jej určili jako samce. Následně se čáp přemístil o 5 km severozápadně pod Rýchory na Žacléřský hřbet, kde měl nové hnízdo na modřínu a hnízdil v posledních dvou letech úspěšně. Odsud létal za potravou například až do obce Velké Svatoňovice, což je skoro 18 km daleko. Střelné poranění křídla a následná amputace čápovi vzala možnost života ve volné přírodě. Paradoxní je, že k tomu došlo zhruba dva týdny po jeho návratu ze zimoviště a na okraji národního parku. V místě, kde by těmto ptákům nemělo hrozit žádné nebezpečí, na rozdíl od tahové cesty přes Blízký východ“ (ornitolog Josef Vrána)
Tento čáp se zdárně vyléčil v naší záchranné stanici a jakmile vyhnízdí náš páreček čápů bílých, bude přesunut do čapína, ve kterém strávím zbytek života. Kdybychom měli hodně velké štěstí, mohl by vytvořit pár s naší černou čápicí a přivést na svět ještě nějaké potomky i u nás – ale nebudeme předbíhat, uvidíme, jak se v naší stanici aklimatizuje.
Čáp se nejprve po operaci zotavoval ve vnitřní ubikaci s bazénem, kde si lovil živé rybky. 
Čápovi se již dohojila rána na křídle a tak jsme jej mohli přemístit do venkovní voliéry s volavkou. Za dva měsíce poputuje konečně do prostorného čapína. Nyní to není možné, protože ve voliéře hnízdí pár čápů bílých a samec by neuvítal nového obyvatele s nadšením.
