Tak konečně je v těchto dnech hotovo. V rámci našich snah o záchranu jednoho z nejohroženějších motýlů Střední Evropy bychom se chtěli pokusit obnovit jeho vymizelou populaci v Národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step. V našem legálním záchranném chovu máme jihoevropský poddruh původem z lokality v Rakousku, kde se jej snažíme zachránit taktéž a který byl původně rozšířený na Jižní Moravě. Okáči, které se chceme pokusit navrátit do Prahy, náleží k poddruhu jinému, a proto s nimi pracujeme v našich záchranných chovech odděleně.
Jenže zdaleka nestačí „jen“ motýly dostatečně namnožit v zajetí (zatím zvládá tento extrémně náročný chov pouze jeden člověk na světě), vypustit na lokalitě a myslet si že je hotovo. Právě naopak – je třeba vhodným způsobem obnovit podmínky na lokalitě tak, abychom odstranili důvody, proč zde tento druh původně vyhynul. Jinak by byla veškerá snaha úplně zbytečná, protože ani když bychom sem motýlů přivezli kamiony, tak se jednoduše neuchytí. Vyhubit některý živočišný nebo rostlinný druh v přírodě je mimořádně snadné – navrátit jej zpátky naopak mimořádně náročné.
A tak jsme vloni na podzim vyrazili upravit vybrané úseky věhlasné Mohelenské hadcové stepi tak, aby zde okáč skalní a s ním i další podobně citlivé druhy dostali druhou šanci. Už jsme si z předchozích let zvykli, že sněhu moc není, a proto můžeme v terénu pracovat pořád. Jenže letošní zima je (naštěstí) jiná. V době, kdy jsme vyráželi na Jižní Moravu připravovat podmínky pro okáče ležel v Krkonoších poprašek sněhu. Když jsme ale dorazili na Mohelno, na místa, kde jsme se v létě při plánování akce mořili úmorným vedrem, protože se jedná o jednu z nejsušších a nejteplejších oblastí na Moravě, tak zde leželo cca 5 cm sněhu. Sjeli jsme se zde spolu s kolegy z Arionu a Pražské pastviny z celé ČR – tak co teď s tím?!
Myslíte, že je možné sekat trávu i se sněhem? Kupodivu ano. Tak jsme začali pracovat, přece nepojedeme zase takovou dálku zpátky. Druhý den jsme se těšili na oteplení, které mělo podle předpovědi přijít. Jenže místo oteplení druhý naopak přišla ta pravá Sibiř. Celodenní sněhová vánice! A v ní parta exotů, která seče trávu i s 10 cm sněhu!!! A za těhle podmínek se nám podařilo posekat (a to nezřídka až na hlínu a kamení přesně tak, jak okáči potřebují) 2 hektary ploch! Nejlépe to šlo křovinořezem se strunovou hlavou. Nejprve jedním „sekem“ odstraníte sníh, druhým „sekem“ posečete trávu i s vrstvou stařiny a třetím „sekem“ pak celou plochu dočistíte od mechů. Za pár vteřin sněhové vánice málem nepoznáte, že tam bylo sečeno, ale když sníh roztál, poznat to bylo nad míru. Další dny nastalo se zpožděním oteplení, a proto jsme vše nahrabali na řady a na kupky s tím, že to pak místní lidé už sami odklidí. Vzhledem k počasí jim to trvalo skoro celou zimu a odvezli odsud zhruba deset traktorových valníků, které mají objem stavěný na deset tun biomasy! Tak takhle nějak vypadá část aktivit na návrat jednoho z nejohroženějších denních motýlů ČR. Jistota že se nám jej navrátit podaří je tak 50/50, ale za ten pokus to rozhodně stojí. Tak nám držte palce, aby to vyšlo!
Koukněte na naše fotky z akce a hlavně na toto video