Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Ježci: podzimní trampoty

Každý druhý telefonát na naší žáchranné stanici se nyní týká pomoci ježkům. „Je dost velký, aby přežil zimu?“ „Máme ježka na zahradě ve městě, nemáme ho raději donést do lesa?“ „A jak mohu ježkovi pomoci?“ …zní ty nejčastější dotazy.  Jak na to? Není to tak složité, možná si naopak ušetříte monotónní dřinu na zahradě :). Aby ježek zdárně přežil zimu, nemusí být totiž nutně kilový otesánek, stačí mu jen 300 g!
Úspěšnost přežití nespočívá tolik v nastřádaných gramech tuku jako spíše v prostředí, ve kterém žijí. Ideální k zachumlání se na zimu je určitě kupa listí či hromada klestí. To je zároveň s otevřeným kompostem či intenzivně nesekanou loučkou též doslova prostřeným stolem pro ježčí strávníky. Ježči si moc rádi pochutnají na červech, broucích v tlejícím listí či půdě a ještě vyčistí vaši zahradu od slimáků!Podrobné informace, jak si vytvořit přírodní zahradu naleznete na www.pomaham-prirode.cz/ziva-zahrada.

Místo anglického trávníku a tůjek ježci ocení pestrou zahradu s bylinami, keři, intenzivně nesekaným trávníkem a ponechaným tlejícím dřevem, kde spíše vládne příroda než chemie
Stačí trocha tlejícího dřeva či sena a naše zahrada se může pyšnit i exoticky vypadajícími brouky nosorožíka kapucínka. A na larvách si pochutná třeba ježek 🙂 (autor Filip Laštovic)
Obohatíme-li zahradu o jezírko bez ryb, budeme se moci v letních měsících kochat manévry barevných vážek, poslouchat chóry žab a při troše štěstí pozorovat i malé dráčky – čolky. (autor Filip Laštovic)
Ponechané odumírající kmeny a větve na naší zahradě zpestří jídelníček nejen ježkům. Hmyz žijící ve ztrouchnivělém dřevě přiláká i krásné žluny. (autor: Miroslav Hlávko)
Ježci narozdíl od syslů sedmispáčů zazimují, až když opravdu začne přituhovat. Za slunečných podzimních i zimních dní si ještě doplňují zásoby, v případě hojnosti potravy mohou přibrat až 50 g týdně! (autor: Miroslav Hlávko)