Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Ochrana ledňáčka, skorce a konipasů

Mapování a ochrana ledňáčka říčního, skorce vodního a konipasů

Problém:

Stavy říčních ptáků výrazně poklesly v důsledku několika faktorů:

* znečištění povrchových vod spolu s technickou regulací toků na hnízdištích i zimovištích jim přináší nedostatek potravy i bezpečných míst ke hnízdění
* šířící se invazní druhy rostlin (křídlatky, netýkavka žláznatá, celík obrovský, slunečnice topinambur) rychle zarůstají přirozená hnízdiště ledňáčků a ti potom nemají vhodné hnízdní stěny
* na populaci ledňáčka mají velký význam i tuhé a dlouho trvající zimy

Záměr:

Snížit nepříznivé faktory, které působí na říční druhy drobných ptáků:

* vyhledáváním a pravidelným sledováním hnízdišť za účelem zajištění dlouhodobé ochrany hnízdních lokalit v úzké spolupráci s Povodím Labe
* každoroční předjarní údržbou přirozených hnízdišť ledňáčka říčního
* vytvářením nových hnízdních příležitostí pro ledňáčky (odkopávání břehových stěn a instalace umělých hnízdních nor)
* instalací a udržováním umělých hnízdišť pro skorce a konipasy (hnízdní budky a podložky
* působením ve správních řízeních a za pomoci osvěty, aby se zabránilo všem bezdůvodným a již překonaným technokratickým úpravám koryt vodních toků včetně mnohdy zbytečných likvidací přirozených říčních náplavů a štěrkových naplavenin

Prozatím se nám podařilo:

* Vyhledat hnízdiště ledňáčka říčního a skorce vodního na těchto vodních tocích (každoročně sledováno minimálně 250 km říčních toků):

Běluňka; úsek Nesytá (Mravenčí domky) po ústí do Labe za Heřmanicemi, cca 19 km (mapoval Špaček Pavel, Janečková Alice, Číp David, Michálek Břeněk, Nedjalkov Jiří)

Bystřice; úsek od pramene po Třebovětice, cca 28 km (mapoval Štěrba Ladislav, nepravidelně Číp David, Janečková Alice, Michálek Břeněk)

Dědina (Zlatý potok); úsek Roudné – Dobruška; cca 13 km (mapovala Janečková Alice, Číp David, Dobešová Iveta, Michálek Břeněk, Fridrischek Adam), na monitoringu jsme spolupracovali s Pavlem Světlíkem a organizací A-ROCHA

Drahyně (Kladrubský potok); celý tok od pramene po ústí do Labe, cca 9 km (mapoval Špaček Pavel)

Javorka; úsek od pramene po Šárovcovu Lhotu, cca 17 km (mapoval Číp David, Hůlka Petr)

Jordán (Mlýnský náhon); úsek Černožice po ústí do Labe u Skaličky, cca 9 km (mapoval Stojan David, Šolc Jan)

Hartský potok; úsek od pramene po Dvůr Králové nad Labem, cca 10 km (mapoval Špaček Pavel, Číp David, Janečková Alice, Fridrischek Adam, Michálek Břeněk)

Hustířanka; celý tok od pramene po ústí do Trotiny nad Račicemi, cca 14 km (mapoval Petera Vladimír, nepravidelně Číp David)

Labe; úsek Debrné po soutok s Mlýnským náhonem (Jordánem) u Skaličky, sledovaná délka toku je cca 44 km (mapovala Janečková Alice, Číp David, Špaček Pavel, Stojan David, Michálek Břeněk, Šolc Jan, Nedjalkov Jiří, Hnik Martin)

Librantický potok; celý tok od pramene po ústí do Piletického potoka nad Rusekem, cca 11 km (mapoval Číp David, Alice Janečková)

Malostranský potok; celý tok od pramene po ústí do Labe pod Smiřicemi, cca 13 km (mapoval nepravidelně Stojan David, Číp David)

Metuje (včetně Nové Metuje); úsek Náchod po ústí do Labe u Josefova, cca 35 km (mapoval Fridrischek Adam, Papík Vojtěch, Špaček Pavel, Nedjalkov Jiří)

Olešenka; celý tok od pramene po ústí do Metuje v Pekle, cca 24 km (mapoval Fridrischek Adam, Číp David, Janečková Alice)

Olešnice; úsek Červený Kostelec po ústí do Úpy pod Ratibořicemi, cca 10 km (mapovala Janečková Alice, Janečková Monika)

Piletický potok; úsek Rusek – Piletice, cca 3 km (mapoval Číp David, Janečková Alice)

Stará Metuje; úsek Pod Prášilkou po soutok s Novou Metují nad Josefovem, cca 6 km (mapoval Fridrischek Adam, Papík Vojtěch, Nedjalkov Jiří)

Trotina; úsek Račice nad Trotinou od soutoku s Hustířankou po ústí do Labe u Lochenic, cca 8 km (mapoval nepravidelně Stojan David, Hnik Martin)

Úpa; Havlovice po ústí do Labe v Jaroměři, cca 30 km (mapovala Janečková Alice, Číp David, Špaček Pavel, Janečková Monika, Nedjalkov Jiří)

Válovický potok; celý tok od pramene po ústí do Úpy za Velkým Třebešovem, cca 11 km (mapoval Špaček Pavel)

Zábořský potok; celý tok od pramene po ústí do Hartského potoku nad Huntířovem, cca 7 km (mapovala Janečková Alice, Číp David)

Zlatnice; celý tok po ústí do Javorky v Bělé, cca 7 km (mapoval Číp David)

* Ze zjištěných výsledků jsme každoročně vypracovali studii obsahující seznam hnízdišť a jejich zakreslení do mapy, doporučená opatření pro jednotlivá hnízdiště a podrobnou fotodokumentaci hnízdišť. Vše jsme pak předali pracovníkům státního podniku Povodí Labe i státní ochrany přírody.

* Od doby, kdy jsme výsledky začali předávat Povodí Labe a pracovníkům státní ochrany přírody, výrazně ubylo případů, kdy byla hnízdiště ledňáčka říčního a skorce vodního zlikvidována správci toku.

* Každoročně jsme udržovali nejméně 15 přirozených hnízdních stěn (část z nich jsme původně odkopali my) pro ledňáčky. Pro tento druh jsme dále vyrobili a do přirozených břehů řek zabudovali 12 umělých hnízdních nor a stěn (některé však již byly zničeny povodněmi nebo vandaly) i jednu samonosnou umělou hnízdní stěnu.

* Po dohodě se správci toku odkopáváme na vhodných místech břehy tak, aby zde byla vhodná hnízdiště pro ledňáčky. Podle našich dosavadních zkušeností se jedná o nejefektivnější způsob vytváření takových hnízdišť, na kterých je dlouhodobě zaručena jejich stabilita.

* Vyvěsili jsme přes 170 hnízdních budek a podložek pro skorce vodní, konipasy bílé a horské.

* Přednáškami na školách a různých akcích pro veřejnost upozorňujeme na problematiku překonaných technokratických zásahů do koryt tekoucích vod, propagujeme kampaň “Dejme řekám více místa”.

* Na stejný problém se snažíme upozorňovat i v rámci diskusních příspěvků v Českém rozhlase Hradec Králové.

* Snažili jsme se zabránit likvidaci jednoho z posledních dochovaných přirozených úseků podhorského toku v našem kraji (úsek řeky Dědiny), který je vážně ohrožen plánovanou výstavbou přehradní nádrže Mělčany. Prosazujeme realizaci varianty A, kterou je výstavba suchého poldru. Ten má totiž zcela srovnatelnou (ne-li lepší) protipovodňovou funkci jako připravovaná přehradní nádrž. Výstavba suchého poldru však, na rozdíl od výstavby přehrady, nezasáhne tak výrazně cenné přírodní prostředí (jedná se o úsek s největší hnízdní populací ledňáčka říčního na všech sledovaných vodních plochách v naší oblasti).

Potřebujeme Vaši pomoc!

Každoročně sledovat více jak 250 km řek a potoků je časově i fyzicky dosti náročné. Uvítáme proto dobrovolníky ochotné se po našem krátkém proškolení zapojit do vyhledávání nových hnízdišť i sledování těch dlouhodobých. Potřebovali bychom pomoci zejména na těchto tekoucích vodách:

Bystřice – od pramene po Doubravu, případně i od Třebovětic po ústí do Cidliny,

Dědina – úsek od Dobrušky po soutok s Orlicí,

Javorka – celý tok od pramene až po ústí do Cidliny,

Jordán – celý tok od pramene až po ústí do Labe,

Hustířanka – celý tok od pramene až po ústí do Trotiny,

Labe – úsek Jaroměř – Hradec Králové,

Metuje (včetně Staré a Nové) – od Náchoda po ústí do Labe, včetně mlýnských náhonů, zavodňovacích kanálů,

Malostranský potok – celý tok od pramene po ústí do Labe,

Olešenka – celý tok od pramene po ústí do Metuje,

Úpa – úsek od Havlovic ke Slatinskému mlýnu nad Babiččiným údolím,

Olešnice – celý tok od pramene po ústí do Úpy,

Zlatnice – celý tok od pramene po ústí do Javorky.

* Uvítáme veškeré informace týkající se hnízdění (včetně hnízdních výskytů) ledňáčka říčního a skorce vodního na Velkém Jaroměřsku i jinde ve východních Čechách!

* Budeme rádi za informace o nevhodných regulacích toků jako je odstraňování štěrkových náplavů a technická a „tvrdá“ úprava břehů na místech, kde pro to nejsou pádné důvody (např. ochrana osob či majetku)!

* Hledáme dobrovolníky ochotné zapojit se do výroby a vyvěšování budek a podložek pro říční ptáky i do údržby (případně vytváření nových) hnízdních stěn pro ledňáčky!

Ledňáček říční, stejně jako skorec vodní a konipas horský obývají povětšinou řeky a potoky. Většina těchto vodotečí však byla v minulosti nevhodně zregulována a nenabízí proto dostatek míst pro hnízdění těchto druhů. Proto jsme na vhodných místech nainstalovali přes 170 hnízdních podložek a budek, 12 umělých nor s přední stěnou z dřevobetonu a 1 umělou samonosnou hnízdní stěnu. O dalších 15 hnízdišť (ať již vznikly přirozeně nebo jsme je původně odkopali my) se staráme tak, aby nezanikla. Hlavně se jedná o udržování kolmého sklonu hnízdní stěny v předjaří a odstraňování přerůstající vegetace často nepůvodních druhů rostlin (křídlatky, netýkavka žláznatá, celík obrovský, slunečnice topinambur).

Než se sami rozhodnete ledňáčkům či skorcům vytvářet nové hnízdní příležitosti, je třeba nejprve zvážit, zda je v místě kam jste si Vaši pomoc naplánovali tato iniciativa vůbec vhodná. Budky i umělá hnízdiště pro ledňáčky by totiž měla být instalována pouze tam, kde není umožněno těmto ptákům bezpečné hnízdění v přirozených podmínkách.Bezpečná přirozená hnízdiště musí totiž mít vždy přednost před umělými, což platí všeobecně pro všechny druhy ptáků! Každopádně Vám nejprve doporučujeme poradit se s našimi realizátory tohoto projektu, kteří Vám mohou dát i spoustu jiných rad a zkušeností, získaných již letitou praxí.

Dřevěné polobudky a podložky pro konipase jsou umísťovány pod mosty. Princip výroby umělé nory s přední stěnou z dřevobetonu je daleko pracnější. Ledňáček říční hnízdí výlučně ve strmých, kolmých, hlinitopísčitých březích řek a potoků, kde si vyhrabává až 1,5 m dlouhé hnízdní nory. Tento hnízdní biotop se tedy musí napodobit. Je třeba nejprve ze směsi cementu a perlitu vyhotovit dvě hnízdní kotlinky a chodbičky. Poté vyhotovíme dřevěnou imitaci strženého břehu o rozměrech cca 1,5 x 2 m, která se z vnější strany polije směsí perlitu, písku, cementu a vody. Po zaschnutí a vytvrdnutí směsi se může přistoupit k instalaci v terénu. Je třeba důkladně vybrat vhodné místo, jednak aby vyhovovalo ledňáčkům, ale také aby nebylo příliš na očích vandalům či mu nehrozil nějaký jiný zánik (velká voda, úpravy břehu vodohospodáři, …). Lokalitu, kde máme záměr instalovat hnízdní nory s přední umělou stěnou, je nutné konzultovat s místně příslušným správcem toku. Vlastní manipulace s umělou stěnou je dosti obtížná, neboť může vážit i více jak 60 kg. Chodbička s kotlinkou se zahrabe do břehu a ze strany od vody se nainstaluje umělá stěna, kterou je nakonec nutné celou pomazat blátem tak, aby dobře splývala s okolím.

V roce 2001 nám ledňáčci poprvé zahnízdili v umělé noře s přední stěnou z dřevobetonu nainstalované na řece Labi. V roce 2002 bylo naopak velmi zajímavé zahnízdění skorce vodního v budce pro konipase (malý rehkovník s rozměry dna 15 x 15 cm), která byla navícumístěna na stromě. Stříška budky byla přikryta širším plochým kamenem. V roce 2003 nám začal fungovat námi vyvinutý prototyp budky nazvaný „Velkojaroměřský konipasoskorcovník“. Jedná se o budku pro konipasy zkombinovanou s hnízdní podložkou pro skorce vodní. K prvnímu obsazení budky jak skorci tak konipasy došlo nedaleko Dvora Králové n. L. na řece Drahyni (foto dole). Od té doby evidujeme případů, kdy jednu budku obsadil skorec vodní i konipas, více. Dokonce si v několika případech ptáci prohodili role. Daleko větší skorci se vměstnali do budky pro konipasy a ti si potom postavili hnízdo na podložce, či dokonce na stříšce budky s hnízdem skorce. Pokud „Jaroměřský konipasoskorcovník“ skorci neobsadí, využívají ji konipasi k prvnímu i druhému hnízdění. První hnízdění proběhne na podložce, druhé pak zase v budce (nebo naopak – obě varianty jsou přibližně stejně časté).

Tento projekt je realizován už jen částečně, a proto uvítáme Vaši pomoc!
Realizátor projektu David Číp, tel. 603 847 189, coracias@seznam.cz