Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Aktuality 2006

V článku najdete archiv našich aktualit z roku 2006.

Rok 2006

10.září 2006

Nejnovější informace

Na stanici máme dva krásné mladé čápy černé a jednoho bílého a taky vážně zcela fantasticky krásného včelojeda lesního – přijeďte se podívat! Včera jsem přijel pro  údajně poraněnou káni a když jsem ji spatřil sedět na hromadě pilin tak jsem oněměl úžasem. Nebyla to káně, ale raroh velký. Kriticky ohrožený dravec, který hnízdní v ČR pouze na Moravě a to v počtu max. 15 párů. Bohužel má otevřenou zlomeninu křídla, takže léčení nebude bez komplikací.

Elektrické vedení si bohužel stále vybírá svojí krutou daň. Zasíláme včerejší fotky poštolky popálené na sloupu. O výsledek zranění se pak postarali larvy much. Ačkoli jsem byl stejně vzhledem k celkovému stavu rozhodnut ptáka po vyfocení okamžitě utratit, málem jsem nestihl. Během pár snímků mi totiž poštolka sama uhynula přímo v ruce.

Krajský úřad se po našem úpěnlivém prosení o finanční prostředky na provoz a dostavbu záchranné stanice konečně rozhoupal a začal jednat. Místo peněz nám však do Jaroměře na stanici poslal zatím jen krajskou kontrolu, aby zjistila, jestli jsme dobře hospodařili s těmi sto tisíci korun, které jsme na stanici za celou dobu její existence od kraje dostali. Podotýkám, že jen roční náklady na provoz stanice při největších možných úsporách a bez nákladů na výstavbu, se pohybují okolo 250 tisíc korun. Ve skutečnosti by však za optimálních podmínek měli být náklady na roční provoz stanice cca  1 200 000,- Kč.

Kontrola nenašla nic co by se jí nelíbilo. To nás pochopitelně těší a věříme, že je to o důvod navíc proč by záchranná stanice měla být letos krajem finančně podpořena.

Přehrada v Mělčanech u Dobrušky je zatím velký otazník, nicméně začíná jít už vážně do tuhého. V září (snad 20.9.) by mělo být veřejné projednání, byly bychom rádi, kdyby se nás tam sjelo co nejvíc a všichni jsme nahlas (nejedná se však o žádnou demonstraci, ale „jen“o veřejné projednání) podpořili variantu A – tedy suchý (polosuchý) poldr, který je pro přírodu několikanásobně šetrnější než plánovaná přehrada. V sázce je opravdu kus krásné přírody a měli bychom pro to všichni něco udělat. Prozatím mají obě varianty přibližně stejnou šanci na úspěch a může proto záležet na každém argumentu a každém hlasu. Pokud by jste chtěli pomoci tak nás prosím kontaktujte. Základní informace naleznete na  www.cenia.cz, rubrika Databáze – informační systém EIA, pod kódem HKK120.

Olešenka pro letos uklizena

Z luk, které jsme posekli během letošního tábora Léto v kupce sena, se nám konečně podařilo uklidit veškerou travní hmotu, kterou jsme nemohli z důvodu nepřízně počasí zlikvidovat. Olešenka II. neboli akce „Léto pro ty nejvěrnější“ má oproti klasické Olešence I.řadu nesporných výhod:

* na louce je vždy přítomno daleko méně lidí než obvykle (dokonce se nám třikrát s Alicí povedlo, že jsme tam byli sobecky zcela sami), takže každý čtverečný metr neuklizené louky si můžete dostatečně vychutnat a užít si ho sám pro sebe.

*svěže zelená travička po vytrvalých deštích stihla seníčkem láskyplně prorůst, nové rostlinky posečené stvoly toužebně objímají. Při vyhrabávání je proto velmi napínavé, kdo z přítomných nakonec získá rekord v počtu zlomených hrábí, které jako jedny z posledních nebyly rozlámány během Olešenky I..

* dlouhodobé pršení také přeměnilo téměř vyprahlé louky na krásně zaplavená rýžová pole (na Velké Vachtě je téměř plošně 5 – 15 cm vody). Máte tedy nad slunce jasnější jistotu, že když seno poctivě obrátíte, tak bude zaručeně mokré z obou stran a i při největším hicu se  nemusíte bát, že by někdy někde mohlo jen trošičku oschnout

* seno se kterým se pracuje je zkrátka daleko zábavnější než to obyčejné – odporně suché a příšerně čerstvé. Tohle Seno je totiž dostatečně vyzrálé (jak archivní víno), fantasticky mokré a poctivě těžké, čokoládových až temně černých odstínů. Když trochu proschne tak nádherně práší oblaky plísní, které jemně prostupují na povrch a kolkolem líbezně voní. Ale to stále ještě není vše, další výhoda – během pálení nehoří tím příšerně jasným plamenem, ale naopak úchvatně dýmí a zahaluje celé Orlické hory do pohádkového přítmí – všichni místní lidé od Nového Hrádku až po Rokytnici jsou nadšeni, už vědí, že ochranáři už jsou zase konečně zpátky!

* Pří Olešence II.se nemusíte otravovat odchodem do tábora, nezdržujete se ani žádným jídlem, výlety, kulturním programem a či třeba hospodou – můžete být prostě na louce bez přestávky od rána do večera .

* zkrátka kdo jste nebyl s námi na této daleko zábavnější Olešence tak jste o hodně přišel a nezbývá Vám než nám (Monice Janečkové, Přemkovi Papíkovi, Lukáši Kadavovi, Jirkovi Jaklovi, Lence Brůnové, dvěma trestancům a mě s Alicí) jen tiše závidět. Příště si to už vážně nesmíte nechat ujít.

Tábor jsme už taky sbalili, našli jsme jen hodinky Lady (posíláme poštou), ešus Honzy Ježka (předáme osobně na Dobrošově nebo EO) a jinak nic (teda až na další pobytové značky a výměšky po „NNMN“, ty ale jsme si dovolili tam nechat k zetlení, protože by nám je asi na poště nevzali.). Kdo tedy něco postrádáte, v táboře to nebylo a musíte pátrat jinde.

Pod Polomkou vykvetly nejméně dvě tolije bahenní a našli jsme zde i kvanta masožravých rosnatek, Nad Vilama bohužel rozválela patrně jedinou, pečlivě obsekanou toliji, srnka. O velké překvapení se postaral Honza Ježek, když nalezl kvést jednu tóliji na rašeliništi Dobrošov. Je to pro tuto lokalitu zcela nový druh, dosud zde nenalezený. Věříme, že je to tak trochu odměna pro všechny, kdo jezdí na Olešenku a pomáhali i na Dobrošově.

Na Malé Vachtě jsme při stahování sena zapadli s žigulem do bahna, podařilo se nám tak asi bezděčně vytvořit další jezírka pro rozmnožování obojživelníků.

David Číp

 

12.července 2006

Dobré zprávy z terénu:

Vstali z mrtvých!

Naděje umírá poslední, dne 3.července 2006 jsme se byli podívat na lesostepní stráni u Velichovek. Tuto lokalitu jsme začali poprvé udržovat v roce 2005, přes letošní zimu zde bylo vykáceno značné množství náletových dřevin. Díky tomu se zde vytvořily opět podmínky pro vykvetení nádherné a dnes bohužel i již velmi vzácné rostliny – modřence chocholatého. Nalezli jsme zde celkem 16 exemplářů. Jedná se o zcela novou lokalitu, o výskytu této rostliny na zdejší lokalitě nejsou nikde uvedeny ani historické údaje.

Na konci května byly podél břehu Labe, mezi Jaroměří a Josefovem nainstalovány první námi vypracované informační tabule Netradiční stezky Jaroměřskem, kterou realizujeme ve spolupráci s městem Jaroměř-Josefov. Panely považujeme za velmi zdařilé a jejich obsah včetně formy provedení za přínosný z hlediska efektivní ekologické osvěty. Tak neváhejte a běžte se na ně také podívat!

Zázrak v Pekelském údolí pokračoval i letos. Jak nás informoval Luboš Čepa, díky němuž se zázrak vůbec mohl odehrát, tak zde letos kvetlo 67 vstavačů osmahlých (dalších 25 bylo sterilních) a 7 vstavačů mužských (+ 24 sterilních). To je moc dobrá zpráva.

Přehrada snad nebude!

Blokáda přehrady v Mělčanech prozatím pro přírodu a pro nás dosti úspěšná. Díky aktivitám naší organizace a Správy CHKO Orlické hory bylo údolí řeky Dědiny (původně Zlatý potok) zařazeno do soustavy NATURA 2000. Nyní se snažíme přimět investora (Povodí Labe), aby tuto skutečnost akceptoval a nakonec i přijal pro nás a přírodu jedinou přijatelnou variantu – tedy polosuchý poldr. Snad se i zdá, že investor nás konečně začíná i vážněji akceptovat a vyzval nás ke schůzce v terénu, které jsme se pochopitelně účastnili. Vyjasnili jsme si hodně věcí a nyní se již začíná rozjíždět doufejme že slibná spolupráce, na jejímž konci by mělo být co nejlepší skloubení protipovodňové ochrany obyvatel se zájmy ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Čistec německý ve Vřešťově dosud žije

Slabá populace čistce německého (druh ve Východních Čechách kriticky ohrožený) dosud přežívá na Západních stráních ve Velkém Vřešťově. Letos jsme už konečně vyšetřili trošku času, abychom tam zajeli a provedli první části asanačního managementu, který byl mimo jiné zaměřen i na podporu zdejší populace hořečku nahořklého.

Soví doly – výsledky ochranářského managementu už se rýsují

Na dlouhodobě neudržované mokřadní loučce v Sovích dolech, kterou jsme v loňském roce posekali, jsme letos objevili další zajímavé druhy rostlin, konkrétně suchopýr úzkolistý a tužebník obecný. Už se těšíme až tam za čtrnáct dní naběhneme s kosama a pomůžeme zachránit zdejší biodiverzitu.

Břehule v Jaroměři zatím nebydlí

V jaroměřském písníku se nám letos podařilo obnovit dostatečně velikou kolmou písčitou stěnu, ve které by mohly (jak tajně doufáme) začít v budoucnu hnízdit břehule říční. Břehule si stěnu zatím jenom prohlédly, ale k hnízdění se ještě neodhodlaly. Tak snad příští rok.

Vzácné šidélko dosud přežívá, více než vodohospodáři ho však ohrožují zemědělci

Šidélko ozdobné na Velkém Jaroměřsku dosud přežívá. Jedná se o druh v ČR 60 let nezvěstný, v roce 2003 jsme objevili první vitální populaci v ČR, spolupracovali jsme na zařazení lokality do soustavy NATURA 2000, loni jsme celou lokalitu v hodině dvanácté zachránili před zlikvidováním herbicidy. Letos jsme se účastnili jednání s pracovníky Povodí Labe, dohodli jsme se že lokalitu nebudou i nadále ošetřovat herbicidy za předpokladu, že zde zajistíme likvidaci rákosu mechanickou cestou. Dohodu obě strany dodržují, my pečlivě vytrháváme rákos, Povodí nepostřikuje – šidélko přežívá. Letos jsme zde objevili nejméně tři samice a dva samce. Bohužel další dvě lokality, které byly nalezeny v roce 2004 a 2005 byly vážně poškozeny herbicidy ze strany zemědělců, kteří postřikovali svoje pole.

Další vzácný objev – vážka bělořitná ve východních Čechách

Na jedné mokřadní lokalitě u Nechanic jsme začátkem července nalezli dva exempláře vážky bělořitné. Jedná se o vážku, která v Královéhradeckém kraji nebyla patrně nikdy dosud zjištěna!

Střevíčník pantoflíček – nové a vitální populace

Letos jsme objevili celkem čtyři nové populace této nádherné orchideje. Na některých lokalitách jsme provedli i základní asanační zásahy, aby zde mohli střevíčníky růst i příští rok. Přes zimu bychom rádi začali spolupracovat s lesníky na dalších krocích pro jejich podporu.

Šípková Růženka už se probouzí

Na lesostepní stráni v Josefově se po vykácení náletových dřevin, které jsme provedli v předchozích letech objevili desítky nenápadných a přesto půvabných bradáčků vejčitých (orchideje).

Ferdinandov je unikátní

Kamenolom Ferdinandov, který se nám zatím daří chránit jak před lidskými aktivitami (zavážení odpadem či nešetrné obnovení těžby), tak před zánikem ranných sukcesních společenstev vlivem absence údržby, navštívili v červnu botanici v rámci floristického kurzu. Konstatovali, že celkový stav lokality, stejně jako velikost a vitálnost populací nejcennějších druhů zdejších rostlin (např. plavuňka zaplavovaná, přeslička různobarvá či vranec jedlový) jsou zcela unikátní. Toto uznání profesionálních botaniků nás velice potěšilo, neboť je pro nás důkazem, že se o přírodní hodnoty staráme správným způsobem.
Ze zoologického pohledu nezbývá než jen doplnit, že podobným způsobem je zde prosperující i populace zdejších druhů obojživelníků a plazů.

Josefovské louky – maxiprojekt na kterém se podílíme ve spolupráci s ornitology

Ve velice úzké spolupráci s Českou společností ornitologickou připravujeme projekt, který by měl být zaměřen na výkup a zlepšení podmínek pro mokřadní druhy živočichů a rostlin mezi koryty Staré a Nové Metuje mezi Jaroměří a Josefovem. Více zatím neprozradíme, neboť zatím není ještě zcela jasné, jestli se celá věc vydaří, ale pokud se to povede – bude to veliké a pro zdejší přírodu dosti zásadní….

Koupaliště Dachova – větší šance pro čolky

Koupaliště na Dachovech nedaleko Hořic v Podkrkonoší je cenné velice silnými populacemi čolků. Bohužel technické služby města Hořice zde chtějí změnit stávající způsob údržby, což znamená vážné ohrožení zdejších obojživelníků. Naším silným argumentem bylo zjištění čolka velkého, který před lety učinili členové ZO ČSOP Křižánky (s touto organizací na záchraně populací obojživelníků v koupališti úzce spolupracujeme). Protistrana však narážela na to, že zde čolka velkého už řadu let nikdo nepozoroval, a proto už není vůbec jisté, zda zde vůbec ještě žije. Z tohoto důvodu chtěly technické služby zmírnění podmínek.

Během letošní kontroly se nám zde podařilo objevit nejméně 10 jedinců čolka velkého a potvrdili jsme i stovkové populace čolků horských a obecných. Tím, že zde čolek velký, který je mimo jiné i chráněn Evropskou unií (v rámci vznikající soustavy NATURA 2000 jsme pro tento druh navrhli vyhlásit speciální rezervace, z nichž nejméně čtyři nakonec vyhlášeny opravdu budou) ještě nevyhynul, máme o dost větší šanci lokalitu zachránit. O dalším vývoji vás budeme ještě informovat. V souvislosti s čolkem velkým ještě můžeme podotknout další dobrou zprávu, že na jezírku které jsme v roce 2004 vyhloubili na přírodní památce Na Plachtě, se tento vzácný druh již také nádherně množí.

Špatné zprávy z terénu:

Prozatím se nám nepodařilo získat rozumné finanční zdroje na zajištění dostavby a provozu záchranné stanice v Jaroměři. Tato činnost nás děsivě vysiluje (jak časově, tak psychicky a nakonec i finančně), pokud nezískáme chybějící peněžní prostředky do cca třech měsíců, budeme nuceni stanici uzavřít. Následkem toho jsme museli zrušit i některé akce pro členy, neboť jsme již neměli kde vzít čas na jejich zorganizování. Olešenka (Léto v kupce sena 2006 však bude). Chcete-li finančně podpořit jaroměřskou záchrannou stanici, odešlete dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI JAROMER na číslo 87777. Cena SMS je 30,- Kč, záchranná stanice obdrží z každé SMS nejméně 27,- Kč. Více informací na www.zvirevnouzi.cz

Ledňáčci se zhroutili

Populace krásného a oblíbeného ptáka, kterým ledňáček říční bezpochyby totálně zkolabovala a to na celém Velkém Jaroměřsku. Na Zlatém potoce, kde jsme loni zjistili hnízdění nejméně osmi párů v letošním roce hnízdí maximálně jeden pár. Další jeden pár je na Labi u Jaroměře a další snad i na Úpě v Ratibořicích. Na to, že na Velkojaroměřsku hnízdilo v loňském roce 20 – 40 párů je to ale úděsně málo! Jednoznačně na tom má vinu extrémně nepříznivá zima po celé Evropě, která ledňáčky zcela zdecimoval. S tak velkým úbytkem jsme se dosud za celou dobu ještě nesetkali.

Zvonovec sežrali slimáci

Pojistnou umělou kulturu vzácného zvonovce, kterou se snaží Michal Ducháček vypěstovat pro případ nečekaného zničení volně rostoucí populace téměř úplně zničili invazní slimáci. Některé rostliny zatím přežívají, ale je možné že se nepůvodním druhům slimáků také neubrání…

Čápi dosud neobsadili náhradní hnízdní podložku v Blešně (nedaleko Třebechovic), kterou jsme jim postavili náhradou za hnízdo spadlé i se stromem při vichřici v roce 2005. Situace se ovšem vyvíjí – jeden čáp tu zahnízdit snad chce a druhý tu kolem poletuje, ještě uvidíme….

11.dubna 2006

Zajímavosti o obojživelnících v otázkách a odpovědích

Víte jaká skupina se začala pohybovat po souši jako první po čtyřech?

Ano, obojživelníci

Tipujte kolikrát samci ropuch převažují nad samicemi?

3-8 x

Víte jak se rozezná paní ropucha od pana ropuchy?

Samec je menšího vzrůstu a na prstech předních končetin má mozoly. To proto, aby se mohl k místu rozmnožování dopravovat po zádech samice. Cestou se potom nemusí bát, že na něj v rybníku už žádná samice nezbude.

Dokáží být ropuchy věrné svému rodnému rybníku?

 

Ano, a to i na život a na smrt. Ropuchy na svůj rodný rybní nezanevřou ani poté, co jim lidé do cesty postaví silnici…

 

Tipujte kolik minut průměrně ropuchy potřebují k překonání 7 metrů silnice?

 

Průměrně 28 minut. Dolní časový limit je 17, horní až 72 minut. Záleží na počasí – když je hodně vlhko, jsou aktivnější. Z obojživelníků jsou nejpomalejší čolci. Těm to může trvat i 2 hodiny, když nemají svůj den.

 

Dokáže ropucha nahánět hrůzu, když se cítí ohrožená?

 

Ano. Vyvyšuje se co může, aby vypadala co největší. Bohužel v boji se světly aut se jí to nevyplácí. Dokáží také vylučovat pro někoho nepříjemný sekret.

Tipujte přibližně na kolik metrů je slyšet hlas samců ropuchy obecné?

 

50 metrů. Nemají zvukové rezonátory, takže je to spíše tiché přátelské  „orrt, orrt“

 

Může se ropucha utopit?

 

Ano. Ropucha má plíce, potřebuje kyslík ze vzduchu. Utopit se může v nádržích, které mají strmé břehy a nemůže z nich vylézt. Může se dokonce stát, že se samici bude pokoušet obejmout více než jeden samec, a to potom můžou samičku i utopit.

Je pravda, že žáby si při polykání potravy pomáhají očima?

Ano

Může ropucha na Vaší zahrádce nahradit chemikálie proti škůdcům?

Pokud je máte na zahrádce v dostatečném množství, tak můžou. Žerou různé červy, plže, svinky, pavouky a hmyz. V tom jídelníčku by se pár škůdců jistě našlo. Nemůžete je ale vidět v akci přes den, protože loví v noci.

Napsat komentář