Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Aktuality 2008

V příspěvku naleznete archiv aktualit z roku 2008

Rok 2008

9. prosince 2008

Soutěž úspěšně doinvadovala

Akce mimořádná záštitou významných osobností, neobvyklostí některých kategorií (filmová a zahrádkářská…) dá se říci úspěšně doinvadovala. Výsledky jsou přístupné z našich stránek -zde-. Počet soutěžních příspěvků nás nakonec mile překvapil, soutěžící lze pochválit a stejně tak porotce z partnerských organizací a institucí.

Národní seznam lokalit sítě Natura 2000

Koalice nevládních organizací pro Naturu 2000 upozornila dopisem Evropskou komisi, že v České republice se zpožďuje doplnění národního seznamu lokalit sítě Natura 2000. Jako členové koalice jsme dopis podpořili Plné znění dopisu ke stažení (pdf, 1 201 kB).

 

Zabraňme necitlivým rekultivacím pískoven!

Více na  http://www.calla.cz/piskovny/mem.php

Doporučení k malým přehradám

Na našem serveru jsme zpřístupnili materiál autorů Just et Moravec (z AOPK) shrnující doporučení k projektům malých vodních nádrží. Materiál naleznete -zde-.

17. října 2008

Důtky, kozy, orgie

Na základě předešlého avíza („Jedeš domů dobytku!“), že letní tábor pro ovce a kozy končí, se někteří opozdilci rozhodli již pět minut po dvanácté vyrazit. Ale co bychom neudělali pro milé dobytky – tábor byl prodloužen a pokračuje dokud to počasí a stav travních porostů dovolí.

Jedné z koz byla minulý týden udělena táborová důtka, neb jako jediná z kolektivu soustavně porušuje bezpečnostní předpisy. Přelézá a podlézá bezpečnostní mantinely, nedodržuje společenský program, někdy dokonce odchází zcela mimo prostory tábora, aby potutelně vykonávala polní pych na nedaleké zahrádce. A to navzdory tomu, že při svém odporném činu byla již několikrát přistižena právoplatným majitelem, který dosud neměl příležitost ji náležitě ztrestat. Jednoznačně tak tedy svým odsouzeníhodným příkladem navádí ostatní účastníky tábora k podobné rebélii. Ještě štěstí že ostatní účastníci tábora si dosud stále zachovávají vysoký morální kredit, na počínání kozí čarodějnice hledí s nadhledem, lhostejností a věříme i opovržením a chovají se dosud nanejvýš způsobně. Nic to však nemění na tom, že i přes udělení táborové důtky se ta kozí lůza nehodlala napravit, proto byl podán návrh na její vyloučení. Někteří z táborových instruktorů ji dokonce již i vyhrožovali pestrou přehlídkou tělesných trestů, ba dokonce i různými způsoby trestu smrti.

V posledních dnech sice byl zaznamenán jakýsi posun k lepšímu. Ovšem spíše než zpytováním svědomí byla tato skutečnost způsobena zamilovaností kozy do našeho kozla Romea. A hlavně pak následnými sexuálními radovánkami, kterým se spolu po dva dny hříšně a bez skrupulí a ohledu na ostatní účastníky tábora nezřízeně oddávali.

19. září 2008

Brutální útok na Brutal Assault

V srpnu se v Josefově konal deathmetalový festival Brutal Assault. Po neblahých loňských zkušenostech, kdy tisíce lidí zdupali a zaneřádili odpadky Severní svahy Josefova, o které se již delší dobu staráme, jsme nechtěli nechat nic náhodě. Ačkoli totiž tyto aktivity celkem vítáme, neboť stádo deathmetalistů vykoná na lokalitě stejný ochranářský management jako by vykonalo stádo praturů, tarpanů či zubrů, případně jako by vykonalo menší cvičení armádní techniky, přece jen čeho je moc, bývá někdy příliš.

V loňském roce byly totiž zdupány i místa, která tento typ údržby nevyžadují, zejména se jednalo o přeplavované plochy s česnekem hranatým a dnes již vzácnými hmyzími společenstvy, mimo jiné i s prosperující populací modráska bahenního a očkovaného. Zatímco rostlinná společenstva přečkala loňský deathmetalový útok relativně bez úhony, o hmyzu se to bohužel příliš říci nedá, neboť např. zdejší populace modráska bahenního a očkovaného po tomto zásahu vyhynula. Navíc byl v loňském roce problém donutit úklidovou firmu, aby celou lokalitu řádně vyčistila od hromad odpadků, které po sobě metalisté zanechali a ještě v letošním roce se nám od kotouče křovinořezu odletovaly střepy z rozbitých lahví od piva, a hrábě jsme měli omotané provázky ze stanů.

Z tohoto důvodu jsme proto požadovali po městu Jaroměř, jako vlastníkovy dotyčných pozemků, aby se umožnil vstup na stráně pouze v místech, kde je to pro přírodní rozmanitost přínosem. Díky vstřícnému přístupu odboru životního prostředí v Jaroměři byl s organizátory ze strany města tento požadavek projednán a následně uveden do praxe během červnového koncertu skupiny Kabát. Návštěvníci koncertu respektovali optické zátarasy, zdupali co bylo třeba. Tam, kde by to mohlo vadit, nebylo po akci zlámáno ani stéblo, ani pohozen jediný kelímek. Proto jsme předpokládali, že podobným způsobem bude zabezpečen Brutal Assault. Jenže chyba lávky.

 

Den před zahájením akce krátce po poledni jsme provedli kontrolu, zda je vše připraveno tak jak má a stráně v Josefově, tak jako během koncertu Kabátů, zabezpečeny před přílivem tisícovek lidí. Bohužel však nebylo zabezpečeno nic a organizátoři nám oznámili, že naše požadavky nejsou schopni splnit, neboť nemají patřičné kapacity organizujících osob. A tak historicky druhý „brutální útok“ ze strany metalismů na stráně v Josefově pomalu začal.

Nezbývalo než zajet nakoupit optické zátarasy, popadnout kolíky a palici, vyrazit zachránit co se dá. Byl to vyčerpávající, čtyři dny trvající souboj většinou jednoho ochranářského človíčka (při vyjednávání s hlavními organizátory nám výrazně pomohl vedoucí odboru ŽP pan Filipec a vedoucí městské policie) proti mase tisíců většinou tu více, tu méně, přiopilých a jinak „přiomámených“ deathmetalistů. Jakkoliv se to původně zdálo zhola nemožné při této přesile bitvu vyhrát, podařilo se Severní svahy ubránit, Mokřadní společenstva s krvavcem i všechny dosud nepokosené plochy teplomilných trávníků až na pár výjimek unikly rozdupání a zaneřádění odpadky. Čest vítězům, sláva poraženým.

Podzimní bestseller – hořečky

V letošním roce se zdá být průběh hořečkové sezóny poněkud roztodivný. Zatímco na některých lokalitách se rozkvétají bohaté populace (Velký Vřešťov – cca 150 jedinců, Zieleniec v Polsku – cca 250 jedinců, Sjezdovka v Olešnici), jinde po nich prozatím pátráme marně. Snad se tedy ještě vykulí..

Jak jsme málem vyhubili toliji na Velkém Jaroměřsku

I mistr tesař se někdy utne – není divu, když jsme se utli i my. V dobré víře jsme se snažili zachránit mokřadní louky každoroční sečí. Z technických důvodů jsme však louky sekali až v průběhu srpna – tedy v době, kdy vykvétá něžná kytička – tolije bahenní. Zatímco ostatní rostliny prosperovaly, tolije vykvétaly čím dál méně, až loni na některých místech nevykvetly vůbec. Naštěstí jsme si to uvědomili právě v čas a v letošním roce posekli inkriminované louky v jarním období. A letošní výsledek, na lokalitě Nad Vilami, Pod Polomkou a Polšť vykvetl vždy jeden exemplář této rostliny jako symbol blýskání se na lepší časy.

14. července 2008

Stanice zkolaudována

10. července byla konečně zkolaudována naše záchranná stanice. Velké díky za řešení úředních peripetiích našemu Přémovi Papíkovi. Úspěchu bylo docíleno i díky nutnému rychlovykachlíčkování sprchového koutu v nočních hodinách.

Ubrání se Plachta?

Možná jste v České televizi zaznamenali reportáž Ubrání hradečtí ekologové přírodní památku Plachta?  Více info ke stavebním záměrům viz stránky NaPlachtě.cz.

30. května 2008

Exkurze Mělčany

Akce se zúčastnilo asi 40 občanů především z Dobrušska. Diskutovali jsme o záměru výstavby vodní nádrže a představili přírodě blízké alternativy. Nechyběly ani demonstrace – samozřejmě ohrožených orchidejí a dalších druhů rostlin, viděli jsme ledňáčky, hnízdící volavky popelavé a celou řadu dalších přírodních pozoruhodností a zajímavostí. Fotografie viz naše fotogalerie.

Jediné, co nás mrzí, je to, že se jí nezúčastnil žádný ze zastupitelů měst a obcí, kteří prosazují výstavbu vodní nádrže, a to přesto, že jsme zaslali pozvání zástupcům obcí ležících na řece Dědině.

Akci následovala ještě další akce – Den s Deníkem v Třebechovicích (viz -zde-). Václav Jirásek z Povodí Labe: „připravujeme variantu poldru“ – to nás těší 😉 Kolik už toho bylo o kauze plánované přehrady projednáno a napsáno (reference v kauzách), věříme že bude i obhájeno v diplomce našeho Hanouska.

Naše orchideje – dobré a špatné zprávy z terénu

Dobrá zpráva: Ve východních Čechách lze v přírodě stále ještě spatřit vstavačovité rostliny.
Špatná zpráva: Řada druhů přežívají pouze na posledních lokalitách a na části z nich pak dokonce závisí jejich přežití na několika málo posledních jedincích.

V předchozích letech stejně jako letos jsme provedly průzkumy řady východočeských lokalit s výskytem některých vzácných orchidejí. Některé z dosavadních výsledků:

Výskyt na území východních Čech

Vstavač bledý
Jeho jediná lokalita je na Podzvičinsku, v důsledku naší péče se jeho počet postupně zvyšuje až na letošních cca 180 ex. z toho okolo čtyřiceti kvetoucích exemplářů.

Vstavač vojenský
Ve východních Čechách původně rostl na minimálně devatenácti lokalitách, nyní roste již jen na dvou kde však přežívá v kritických počtech: Vysokomýtsko – jeden kvetoucí exemplář u kterého vzniká jeden nový klon, Dobruško – sedm kvetoucích exemplářů (u jednoho z nich rostou dva nové klony).

Vstavač kukačka
Tato orchidej se také nazývá vstavač obecný, neboť dříve vskutku obecným býval, jen z východních Čech byl znám z min 160 lokalit (ve skutečnosti jich mohlo být i daleko více). Dnes? Poslední čtyři až pět lokalit. Za vitální populace tvořené desítkami, někdy až stovkami jedinců lze považovat zhruba tři (dvě lokality na Choceňsku a jedna na Královéhradecku). Populace na Českotřebovsku je tvořená pouhými třemi kvetoucími exempláři a jedním semenáčem (semenáčů zde snad bude i více). Na Holicku, Rychnovsku, Jičínsku je tato rostlina již navzdory průzkumům několik let nezvěstná.

Vstavač osmahlý
V minulosti ve východních Čechách rostl na více než 110 lokalitách, zbývají poslední tři. Na Novoměstku roste nejméně 33 kvetoucích rostlin, na Hronovsku nejméně sedm kvetoucích rostlin a slabší populace přežívá i na Vrchlabsku.

Vstavač nachový
V minulosti je z východních Čech udáváno nejméně 31 lokalit, zůstalo jich šest či snad i o něco více. Dosti početná populace tvořená desítkami jedinců je na Velkovřešťovsku, slabší populace jsou i u Lázní Bělohrad, Jaroměře a Dobrušky a Luže.

Na území východních Čech dále evidujeme devět lokalit střevíčníku pantoflíčku, jednu lokalitu kde roste hlízovec Loezelův, dvě lokality pětiprstky hustokvěté, stejně jako několik lokalit s kruštíky (bahenní, modrofialový, širolistý), prstnatci (májový, bezový, pleťový) a dalšími druhy.

Jaký je závěr? Budeme se snažit zajistit přežití těchto rostlin na všech námi sledovaných lokalitách pochopitelně po nutné koordinaci a dohodě se státní ochranou přírody, stejně jako s dalšími subjekty i jednotlivci kteří se této problematice věnují. Hodláme pokračovat v pátrání po dalších lokalitách i informacích o současném rozšíření našich druhů orchidejí a věříme, že počet existujících lokalit se nebude i nadále zmenšovat, ale snad i některé nově objevené či znovu objevené lokality přibudou.

16.dubna 2008

Plánování – silnice/dálnice

Někdo vidí v kamionech a autech obsazených jedním člověkem, emisích a hluku pokrok, jiní naopak doporučují vybírat si pokud možno zboží vyrobené co nejblíže obchodu a jezdí vlakem nebo ne sami.

Když už se silnice staví, cílem by nemělo mít jen dramatický „pomníček“. Připomínkujeme stavbu silnice (resp. spíše dálnice) R11. Dopis (podepsaný i dalšími organizacemi) adresovaný ministrovi životního prostředí nalezte -zde-.

Kauzy jsou obecně nepříjemné, nechceme jimi zatěžovat. Žádoucí je ale zpětná vazba od našich členů a příznivců. Máte-li nějaké připomínky, ptejte se, připomínejte…

Vyžeň kozy v háj

Na teplomilné Ještěrčí stráni v Brodě nad Labem se už zase prohání ekologické sekačky (prozatím jen kozičky), které by se měly zásadním způsobem podílet na zvýšení druhové rozmanitosti této krásné lokality. Připomínáme, že první výsledky přišly už loni, kdy se díky aktivitám lidským, ale hlavně pak aktivitám kozím a ovčím, vykvetl v Brodě první a zatím jediný exemplář hořce brvitého. Ačkoli je možné namítat, že podobně jako první vlaštovka jaro nedělá (mj. vlaštovky už se k nám zase po zimě vrátily), tak i první hořeček podzim nedělá. Věříme však, že v tomto případě je tomu právě naopak a první hořec je tedy předzvěstí letošního krásného podzimu, který bude ve znamení hořké nebeské modré.

Zakleté princezny opět zachráněny

Akce na odchyt a přenášení obojživelníků přes rizikové úseky pomalu končí, letos jsme přenosili několik tisíc princezen – mimo jiné i nejméně čtyři čolky velké a několik kuněk.

Díky všem, kteří pomáhali s výstavbou i opravou bariér (a věříme, že pomohou i s demontáží).

Velké Jaroměřsko větší, větší…

Možná se díky technice zkracují vzdálenosti, jaro vyžaduje zkrácení účesu, ale působiště managementu JARO v přírodě se opět zvětšuje. Jak je teď Velké Jaroměřsko i s mapou si můžete prohlédnout -zde-. Doplněny byly i aktuální informace k jednotlivým lokalitám na známé adrese jarojaromer.cz/spolek.

Karbofuran stále zabíjí

Bohužel jak je vidět, tak nešvar s nelegálním trávením „škodné“ stále pokračuje (viz např. naše reportáž -zde-). Proto pokud najdete v přírodě větší množství uhynulých predátorů (zejm. lišky, kuny, straky, krkavci, někteří dravci,.), neváhejte a kontaktujte nás. Jak se lze dočíst na stránkách www.karbofuran.cz, tak jsou nakonec ve velkém ohrožení i domácí mazlíčci jako psi a kočky.

14. února 2008

Orchidejová pohroma

Na jedné z námi obhospodařované luk v povodí řeky Olešenky se nacházela potěšitelným způsobem přibývající populace vstavače osmahlého a vstavače mužského. Bohužel však naneštěstí přímo na nejcennějším místě louky, kde byla soustředěna většina z těchto velmi vzácných rostlin myslivci založili krmeliště sloužící k přilákání divokých prasat a muflonů za účelem jejich odstřelu. Divočáci krmeliště navštívili a sežrali předložené zrní, kapustu i živočišné zbytky i s hlízami orchidejí. Proto jsme neprodleně myslivce kontaktovali a dohodli s nimi přemístění krmeliště na jiné místo, zbytky předložené potravy jsme pak na toto místo i sami přesunuli. Odklizení zrní poházeného skoro po celé louce by však byl těžký úkol i pro Popelku, proto budeme v letošním roce muset pokosit louku dříve než obilí dozraje.

A jaká je celková bilance ztrát? To ukáže teprve čas – nicméně situace příliš růžově nevypadá, lokalita byla rozryta poměrně hodně. Ale malá naděje přece jen ještě existuje, podařilo se nám objevit jeden přeživší exemplář vstavače osmahlého a snad i vstavače mužského. Doufejme, že se nejedná o poslední mohykány a ostatní jsme snad jen přehlédli a sní po zemí svůj zimní sen zatažené v hlízách. Takže držme svorně palce, nic jiného nám asi už nezbývá.

S kavkami nám sklaplo, snad nesklapnou i kavky

Již několik let se snažíme o zachování hnízdiště kavek a rorýsů na kostele v Pecce, který představuje jediné místo široko daleko kde kavky hnízdí (v minulosti jsme pro ně vyvěsili budky ještě na stromy v okolí kostela – ty však kdosi ořezal i s budkama, tak kavkám zůstal zas jen ten kostel). Bohužel dosud na naše naléhání a kavčí volání nikdo neslyšel a kavky tak po rekonstrukci kostela dokončené k podzimu 2007 přišly na Pecce o poslední místo, kde mohly hnízdit. Proto jsme ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny HK vyvolali jednání, kde jsme se chtěli s investorem i památkáři dohodnout na nějakém rozumném kompromisu. Bohužel jsme narazili, neboť protistrana sice dokázala skousnout náš návrh na instalaci speciálních „podkrovních“ budek pro kavky na půdě kostela, ale o vletových otvorech, které budky kavkám zpřístupní, nechtěli ani slyšet. Marná sláva, i kdyby budky byly z mramoru, bez vletového otvoru jsou pro kavky bezesporu..k ničemu!

Nic naplat, po dobrém jsme se příliš nedomluvili, zkusíme to tedy nejen po dobrém. Nicméně do té doby budou mít kavky bytovou krizi, která by jim mohla být na Pecce zcela osudná. Proto bychom rádi nainstalovali do konce února na této lokalitě alespoň patnáct budek a budeme doufat, že se do nich kavky alespoň dočasně přestěhují.

Za zmínku stojí v této souvislosti i to, že jsme také vyrobili a tento víkend nainstalovali budky pro kavky a rorýse i v České Skalici, a to včetně uzpůsobení věže kostela na Malé Skalici pro hnízdění sovy pálené a poštolky obecné. Zatímco totiž na Pecce o ptácích nechtějí ani slyšet, v České Skalici si naopak zpřístupnění kostela pro ptáky od nás přímo vyžádali – zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

Animalfest se vydařil

Ačkoli návštěvnost Animalfrestu v Pardubicích byla nižší než loni, považujeme ho za zdařilý a děkujeme touto cestou Ekocentru Paleta za perfektní zorganizování. Nejvíce nás těší, že se podařilo připravit krátkou přednášku o možnostech odstraňování lidských příčin způsobujících (mnohdy zcela zbytečně) zranění či smrt volně žijících živočichů tentokráte přímo v hlavním sále, takže s touto problematikou byli seznámeni skutečně téměř všichni účastníci. Pro přírodu přínosné budou jistě i diskuse s některými návštěvníky Animalfestu, kteří nás kontaktovali a žádali o rady (některé z nich tímto vítáme jako naše nové příznivce).

Myslivci a ochranáři – nenávist nebo spolupráce?

Ochrana přírody a myslivost má mnoho společného, ale i řadu odlišného. Spolupráce obou často na sebe dosti nevraživých skupin na společných zájmech by byla pro přírodu jednoznačným přínosem. Je však spolupráce možná, nebo se jedná o úplnou utopii? Nejen na tyto otázky se budeme snažit najít odpověď v cyklu přednášek, které se témat ochrany přírody a myslivosti úzce dotýkají. První blok je již za námi, další dva nás teprve čekají, tak neváhejte a určitě přijďte. První blok byl totiž zcela jistě přínosný pro obě strany. Více informací zde.

23.ledna 2008

Vysoká nad Labem – jak vysoko se nám ji podaří zachránit?

Na základě doporučení pracovníků Muzea východních Čech v Hradci Králové jsme se zaměřili na záchranu zarůstající lesostepní stráně ve Vysoké nad Labem. Jedná se o tzv. kopec Lhota, který se tyčí nad touto vesnicí. V minulosti zde rostla celá řada dnes bohužel již velmi vzácných rostlin jako je např. černýš český, vstavač osmahlý, hadí mord nízký, jetel alpský, hvozdík svazčitý, hořec brvitý, sasanka lesní a spousta dalších. Navíc je významná i po stránce entomologické. Bohužel vlivem dlouhodobé absence údržby stráň zarostla náletovými dřevinami a spousta přírodních vzácností zde proto již zcela definitivně vymizela. Jiné druhy jsou dlouhodobě nezvěstné nebo vymírají.

Proto jsme začali jednat s obcí o záchraně lokality, zejména o jejím radikálním prosvětlení. Starosta nám vyšel bezvadně vstříc, nyní připravujeme smlouvu mezi námi a obcí o dlouhodobé spolupráci při záchranně této lokality a propagaci této činnosti. Navíc se již obec pustila i do vyřezávání prvních náletů.

Podobným způsobem již takto úzce spolupracujeme s obcí Konecchlumí. Na zdejší lesostepní stráni po našich doporučeních i naší pomoci se zajištěním finančních prostředků obec provedla v letošním roce rozsáhlejší likvidaci náletů (s ponecháním stojících, ale i mrtvých či odumírajících) solitérních keřů a stromů i menších skupin dřevin, na některých vhodných místech pak i výsadbu nových třešní. Obě strany jsou na výsost spokojeny a přírodní rozmanitost má nyní obrovskou šanci se začít po letech zase rozvíjet.

Bývalá cihelna Pulice – další zachráněný kousek přírody?

Nedaleko Dobrušky se nachází již neaktivní a po většinu roku vodou zatopené hliniště. Toto místo je významné silnějšími populacemi ohrožených druhů živočichů, především obojživelníků. Zejména díky našemu přičinění bylo navrženo k začlenění mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Jak už to však v případě podobných míst bývá, hrozí hliništi rekultivace, která by znamenala zničení významné části mokřadu a tím i citelné oslabení zdejších populací obojživelníků. Proto se nyní spolu s investorem zamýšlejícím rekultivaci a Agenturou ochrany přírody a krajiny Hradec Králové snažíme zrealizovat kompromis. Naší společnou snahou bude najít způsob jak bývalé hliniště zrekultivovat pro přírodní rozmanitost co nejšetrnějším způsobem. Zároveň však budeme chtít umožnit pokračování těžby cihlářské hlíny, která bude sloužit k výrobě nepálených cihel (jedná se o jeden z ekologicky nejšetrnějších stavebních materiálů) a po ukončení těžby pak může trochu paradoxně pro obojživelníky vytvořit další perfektní biotopy.

Mloci zůstanou nesemletí těžbou

Jedna z nejsilnějších populací mloka skvrnitého na Velkém Jaroměřsku, která se nachází nedaleko Červeného Kostelce u obce Stolín, byla ohrožena lesní těžbou. Proto jsme se přičinili o dočasné přerušení těžby, a to do doby, kdy nebude tento záměr řádně projednán se státními orgány ochrany přírody a omezen natolik, aby mlokům co nejméně ublížil. Výsledkem místního šetření, kterého jsme se účastnili spolu se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny Hradec Králové, správy CHKO Broumovsko a odboru ŽP Náchod, byl nakonec přijatelný a rozumný kompromis. Budou dotěženy pouze smrky a poškozené či nevhodně rostlé listnáče, přičemž zbytek listnáčů bude na lokalitě ponechán. Aby mloci měli na již vytvořené pasece dostatek úkrytů, budou zde na hromadách ponechány větve odřezané ze stromů během těžby. Obnova porostu bude provedena výsadbou listnáčů a zároveň pak mloky podpoříme i zbudováním drobných tůní. Věříme, že díky těmto dohodnutým podmínkám by tak mloci měli přežít i do budoucna.

K této kauze se váže i poněkud úsměvnější historka. Lesník odpovědný za provádění těžby nám tlumočil vzkaz od vlastníka dotčeného pozemku o tom, že na jeho parcele mloci nežijí, neboť tam nikdy žádného neviděl. Jen pár chvil na to co nám tento vzkaz vyřídil, jsme jednoho mloka před jeho zraky vytáhli z hromady kamenů u lesní studánky téměř uprostřed zmiňované parcely.

Tak trochu jiný „anglický“ trávníček, třeba jednou bude orchidejový.

Ačkoli jsme již pověstní odporem k přeměně krásných venkovských zahrad na sterilní anglické trávníky, dva takové rozsáhlejší trávníky jsme nyní vytvořili přímo v přírodě. Ovšem pochopitelně jen teď přes zimu. Jedná se o lokalitu Trnková stráň ve Velichovkách (ta s těmi desítkami modřenců) a stráně Hořečky u Velkého Vřešťova. S pomocí nově zakoupeného křovinořezu jsme zde těšně u země odstranili již poměrně statné výmladky dřevin (především svídy), které zde vyrazily po našich předloňských zásazích zaměřených na poměrně radikální odstranění náletových dřevin. Pečlivě pak byla odstraněna i stařina a vrstva mechů, takže nejen semena vzácných hořečků mohou být v těsném kontaktu s půdou. Následkem tohoto zásahu pak zcela určitě bude docházet k další obnově zdejších mnohde již téměř zcela zaniklých rostlinných společenstev a je možné, že se zde ještě objeví další nové druhy.

Wellness u ptačí oblasti? Zatím ne.

Spolu s Českou společností ornitologickou (ČSO) a VČ pobočkou ČSO jsme se účastnili veřejného projednání záměru na výstavbu rekreačního a relaxačního areálu pro cca 150 osob v těsném sousedství Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky (území prozatím mimo Velké Jaroměřsko). Díky výbornému přístupu místních lidí a zejména pak zdejšího starosty (otce mnohým nám známého Dády Vališky) a našemu tlaku vyvíjenému společně s ČSO prozatím wellness k velkému zklamání investorů zelenou nedostalo. Investor bude muset počkat na zpracování územního plánu a i na výsledky hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA) a pochopitelně se i nadále budeme snažit o to, aby negativní vliv tohoto zařízení na zdejší unikátní přírodu byl co nejmenší.

Labutí píseň (tíseň) vyslyšena!

Večeník z Čech (10:50-12:24) (14.1.2008)  ::  Večeník z Čech (2:25-4:12) (23.11.2007)

Dopravní podnik města Hradec Králové začátkem roku zabezpečil trolejové vedení na Tyršově mostě v Hradci Králové instalací zradidel. Nová zradidla jsou zcela funkční jak po stránce praktické, tak po stránce estetické a jsme za to velmi rádi. Bohužel však ze strany Magistrátu bylo do médií vyřčeno několik nepravd, které bychom rádi uvedli na pravou míru.

V loňském roce jsme údajně navěsili fáborky, které do několika dnů zmizely

http://jarojaromer.cz/img/labute/4.jpgFáborky primátor myslel pruhy vlajkoviny, kterými byly troleje zabezpečeny v loňském roce. Ty však nezmizely, ale byly funkční po celou zimu. Jediný problém byl ten, že jsme je nemohli nainstalovat sami, ale museli to provést pracovníci dopravního podniku. „Kvalita“ jejich práce se ovšem projevovala, že úchyty povolovaly, potažmo se některé části prověšovaly či odtrhávaly. Opakovaně jsme dopravní podnik upozorňovali na to, že je potřeba to opravit, bohužel všichni hleděli co bychom jako ještě nechtěli, když už kvůli labutím musela jednou vyjet vysokozdvižná plošina! Protože všechny prostředky získané na zabezpečení trolejí spolykala výroba zradidel, nemohli jsme si dovolit platit jinou vysokozdvižnou plošinu (navíc by to ani právně nebylo možné – manipulaci s trolejemi smí provádět pouze dopravní podnik).

Ke všemu jsme od začátku chtěli, aby se na troleje instalovaly pruhy autoplachty, zhruba stejným způsobem jako to dopravní podnik učinil letos. Bylo nám však oznámeno, že autoplachta není možná, protože je příliš těžká a mohla by způsobit pád trolejového vedení. Jak se zdá, po mediálním průšvihu najednou už autoplachta těžká není.

Vyřešení problému s nárazy ptáků do trolejí připravoval magistrát ještě před naší zmedializovanou návštěvou

To je sice možná pravda, ale nebýt našeho úsilí, připravoval by se Magistrát patrně ještě hodně, hodně dlouho. Jak jinak si lze vysvětlit to, že poprvé jsme na tento problém upozornili Magistrát již před 5 (slovy pěti) lety a pokud jsme vytrvale a každoročně nenaléhali, nedělo se ze z jejich strany vůbec nic!!!

Exkluzivní reportáž pro naše členy a příznivce o pěstování (výrobě) jablek v Itálii nejen pro tuzemské supermarkety!

Máte rádi kosmeticky dokonalá a nablýskaná jablíčka z našich supermarketů. Ovšem., pochopitelně., je třeba dělat něco pro zdraví., jen si dejte pozor, aby vám v krku nezaskočila.nějaká ta chéémie. Více informací čtěte v Jablka z Itálie..už nikdy více! (o pěstování banánů již na našich stránkách informujeme, ale podobným – či spíše ještě horším způsobem jako jablka v Itálii se pěstuje i kosmeticky dokonalá a úžasně obrovská zelenina např. ve Španělsku – podklady připravujeme).

12. ledna 2008

Kozinec písečný (Astragalus arenarius)

foto J. Ježek. foto J. Ježek

Kriticky ohrožený kozinec písečný je velmi zajímavou a mimořádně památnou rostlinou našeho regionu. Jedná se o druh pocházející z písečných stepí středního Ruska z tzv. sarmatské květenné oblasti. Do Čech se kozinec písečný rozšířil Lužickou branou tzv. sarmatskou cestou severně karpatských pohoří před 10 000 lety po konci poslední doby ledové. Kozinec písečný je pionýrským druhem, který osídluje hlavně vyprahlé písčité půdy a přesypy vátých písku. Tato stanoviště jsou v České republice dnes velmi vzácná, většina písčin byla zalesněna borovicemi či zarostla bylinnou vegetací. Kozinec je konkurenčně málo zdatná rostlina, která nedokáže konkurovat odolnějším druhům- pokud v místě jeho výskytu dojde k zastínění či k souvislému zapojení bylinného patra, kozinec postupně zcela vymizí.

Dnešní rozšíření kozince u nás je jen žalostným zbytkem rozšíření minulého. Druh přežívá pravděpodobně již jen na čtyřech lokalitách : Hradčanské stěny u Mimoně, Semínský přesyp na Pardubicku, Zdelov u Kostelce nad Orlicí a při železniční trati u Borohrádku – zde rostou již jen poslední dvě rostliny. Nejpočetnější populace přežívá v rozvolněném trávníku na písčině v areálu kravína v obci Zdelov. V této obci a v jejím blízkém okolí v minulosti rostl kozinec na několika dalších lokalitách, které však bohužel zanikly, k značnému ústupu kozince došlo na této poslední lokalitě, které má dnes rozlohu již jen asi 10 m2 a kde rostou poslední desítky rostlin. Protože je tato zbytková populace ohrožena zástavbou a dalšími faktory, probíhají jednání, která by měla vést k vyhlášení dané lokality za Přírodní památku a uvažuje se také o umělém namnožení kozince s následnou reintrodukcí na lokality, kde druh v minulosti rostl.

Většina údajů byla převzata z článku H. Voškerušové: Kozinec písečný, který vyšel ve sborníku Orlické hory a Podorlicko 12/2003. Zde lze dohledat další zajímavosti o nálezu a historických lokalitách tohoto druhu na Rychnovsku.

Co se stalo s českou krajinou aneb proč venkov nekvete

Zajímavé srovnání leteckých snímků venkovské krajiny Čech (tzv. Velké drahy na Klatovsku). Fotografie ukazují změny, které souvisí s různým způsobem zemědělského hospodaření v naší krajině. Snímek z roku 1949 ukazuje českou krajinu před kolektivizací. Převažuje pestrá mozaika různým způsobem využívaných políček, mezí, luk a pastvin. Takováto „pestrá“ krajina skýtá útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů. Snímek z roku 1973 ukazuje krajinu po kolektivizaci venkova (50. léta) a intenzifikaci zemědělství (60.- 70. léta).

Scelováním pozemků zanikly meze, úhory, květnaté louky, spásané stráně, úvozy i stromy podél polních cest. Meliorace zničily mokřadní stanoviště, velká část úhorů, pastvin a luk byla rozorána, případně ponechána svému osudu. Z krajiny vymizelo mnoho polních cest s alejemi a typickými rostlinnými lemy. Rostoucí chemizace postupně vytlačila méně odolné druhy. V nové málo rozmanité krajině přežívá mnohem menší množství druhů rostlin i živočichů. Snímek z roku 1998 ukazuje dnešní stav. Způsob hospodaření se v podstatě nezměnil, pouze přestala být většina méně výnosné a hůře dostupné půdy obhospodařována, poslední zbytky druhově bohatších luk, pastvin a mezí postupně zarůstají náletem dřevin.

český venkov před kolektivizací (1949) – v takovéto mozaikovité krajině se dařilo mnoha druhům rostlin i živočichů.

český venkov po kolektivizací (1973) – monotónní krajina ve které přežívají jen ty nejodolnější druhy rostlin a živočichů

český venkov po restituci a privatizaci (1998) – část půdy přestává být obhospodařovaná a zarůstá dřevinami

Fotografie byly použity s laskavým svolením o.s. Vaváky. Snímky pocházejí z vynikajícího webu http://www.sanceprodraha.cz. Tyto stránky provozuje občanské sdružení VAVÁKY – Společnost pro oživení venkova, které pečuje o Velké drahy (louky uprostřed snímku) a pomáhá tak chránit zdejší vzácnou faunu a floru. Bez pravidelné péče takovýchto nadšenců („pozemkových spolků“, ČSOP.) by mnoho podobných druhově bohatých luk zcela zaniklo.

 

Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa)

foto J. Ježek. foto J. Ježek

Podkovka je drobná bobovitá rostlina, která je podobná příbuznému štírovníku. Na rozdíl od tohoto druhu, který je velmi hojný, je podkovka kriticky ohroženým druhem u nás málo rozšířené teplomilné a suchomilné květeny. Podle areálu rozšíření bývá tento druh řazen mezi tzv. praealpiny tj. druhy s těžištěm výskytu v předhořích Alp, jejichž charakteristickou vlastností je schopnost šířit se během teplejších klimatických výkyvů na vhodných stanovištích dále na sever či výše do hor. Podkovka preferuje hlavně výhřevné svahy s úživným horninovým podkladem (např. vápenec a čedič). Druh byl v Čechách rozšířen hlavně v Českém středohoří, kde však pravděpodobně vyhynul, dvě izolované mikropopulace byly ale koncem 20. st. nově popsány poblíž Prahy a Opočna. Na Moravě přežívá několik populací v Bílých Karpatech.

Na Opočensku bylo v 19. st. známo několik lokalit tohoto druhu, jednalo se hlavně o sušší výslunné opukové stráně a travnaté svahy v kulturní zemědělské krajině. Většina těchto lokalit však zanikla a tak byl druh v druhé polovině 20. století považován za vyhynulý. Ve východních Čechách byla podkovka znovuobjevena až v r. 1990 a to na zcela nové lokalitě v řídkém terasovitém sadu se sklonem k jihu poblíž železniční trati asi 1 km za stanicí Opočno. Při bližším průzkumu bylo zjištěno, že toto stanoviště leží na poměrně vzácném výskytu lužních karbonátových půd na lučních křídách a kromě podkovky zde byly objeveny některé další vzácné druhy např. kriticky ohrožený čistec německý. Daná lokalita je naštěstí vhodně udržována a pravidelně sečena, takže snad v nejbližší době nehrozí její zánik. Poměrně nedávné objevení této unikátní lokality v botanicky velmi dobře prozkoumaném regionu navíc ukazuje, že je stále v naší přírodě co objevovat a nelze vyloučit objevení některých dalších zajímavých lokalit v našem regionu.

Většina údajů byla převzata z článku H. Voškerušové : Podkovka chocholatá u Opočna, který vyšel ve sborníku Orlické hory a Podorlicko 11/2001. Zde lze dohledat další zajímavosti o nálezech a historických lokalitách tohoto druhu na Opočensku.

Napsat komentář