Aktuality 2009

V článku najdete archiv našich aktualit z roku 2009.

Rok 2009

15. prosince 2009

Hořké chvíle našich hořců?

Zatímco s výsledky monitoringu orchidejí jsme vás seznámili v červnových aktualitách, s výsledky výzkumu hořců vás seznámíme nyní. Zde jsou:

Hořeček brvitý počet ex. v roce 2009

Bludy/Choťovice – přírodní rezervace Bludy – desítky

Brdík – příkop silnice v roce 2009 nesledováno

Brod nad Labem – stráň 3

Červená Třemešná, stráně – 0 (lokalita posečena v nevhodnou dobu)

Chotěvice – příkop silnice min. 2, pravděpodobně však nižší desítky

Hradec Králové – přírodní památka Na Plachtě 0

Janovičky – stráň min. desítky

Josefov – stráně 5

Machovská Lhota – okraj cesty min. desítky

Mravín/Bětník/Vinary – na západ orientované stráně min. 25

Mravín/Bětník/Vinary – na východ orientované stráně min 60

Stárkov – turistická cesta v roce 2009 nesledováno

Štěnec – přírodní rezervace Kusá hora 9

Trusnov – přírodní památka Skalka u Trusnova v roce 2009 nesledováno

Vinary – polní cesta U Kříže min 25

Vlkov pod Oškobrhem – teplomilné stráně v roce 2009 nesledováno, pravděpodobně však desítky ex.

Vraclav – ovocný sad 17

Vysokov/Kramolná – příkop silnice 0

Žďárky – pastviny Zada 1

Hořeček nahořklý

Bludy/Choťovice – přírodní rezervace Bludy 50

Vinary – okraj polní cesty 0

Štěnec – přírodní rezervace Kusá hora 35

Velký Vřešťov – stráně cca 500

Vinary – polní cesta U Kříže 0

Vinary – okraj polní cesty 0

Tupesy – bývalé hliniště min. 450

Vlkov pod Oškobrhem – teplomilné stráně v roce 2009 nesledováno, pravděpodobně však desítky ex.

Hořeček mnohotvarý český

Čihalka – přírodní památka Hořečky stovky

Dlouhé – stráň v roce 2009 nesledováno, pravděpodobně však desítky ex.

Zieleniec (Polsko) – bývalý kamenolom v roce 2009 nesledováno, pravděpodobně však desítky ex.

Z výše uvedeného je patrné, že navzdory dílčím úspěchům (např. nárůst populace hořečku nahořklého na lokalitě ve Velkém Vřešťově je o stovky procent) se nám, či našim ochranářským kolegům, na řadě lokalit nedaří populace navrátit do příznivého stavu. Zdá se, že jestliže u těchto rostlin poklesne početnost populace do stavu jednotlivých ex., nestačí pro jejich záchranu zajistit jen ideální management (např. pastva či specifické obhospodařování) a doufat, že to stačí. Např. na stráni v Brodě nad Labem po zavedení pastvy našeho stáda ovcí a koz vykvetl v roce 2007 jeden exemplář hořce brvitého a v letošním roce to byli již tři exempláře. Přesto kupodivu není důvod k radosti. S největší pravděpodobností nebyla žádná z těchto rostlin opylena a nevytvořila tak tolik potřebnou novou generaci (rostliny jsou dvouleté a po vykvetení hynou). V dalších letech se proto budeme snažit na nejvíce ohrožených populacích hořečku brvitého (Brod, Josefov, Žďárky či Vysokov – zde však již tento druh patrně vyhynul) zajistit umělé opylení. Všem, kteří se s námi letos podíleli nejen na těchto úspěších, srdečně děkujeme.

6. října 2009

Kozy a pasáci opět na scéně, tentokráte na samém okraji Hradce Králové!

Další z historických milníků je za námi. Na Plachtu se vrátila pastva!!! Ještě dříve než je člověk vyhubil, pásl se v dávných dobách v dnešní přírodní památce Na Plachtě divoký tur (pratur) a kůň (tarpan). Po jejich zmasakrování lidmi jejich úlohu na dlouhou dobu převzal kůň domácí, skot, ovce a kozy. Široké okolí dnešní přírodní památky bývalo několik století „obecní“ pastvinou, kde pásli hospodářská zvířata nejchudší obyvatelé Hradce Králové (i v tomto směru se dozajista držíme historického vzoru J). Svoji pozitivní roli zde měla i armáda, která dokáže vytvářet pro přírodu stejně přínosné zásahy jako stádo rozdivočelých praturů.

Jenže pastva na dlouhá desetiletí postupně ustala, armáda již na Plachtě také necvičí, a tak toto unikátní území již delší dobu zarůstá náletovými dřevinami. Ke všemu došlo ke změně vodního režimu nevhodnými technickými zásahy v okolí přírodní památky za účelem výstavby sídliště či lesního hospodaření, takže dnes přírodní památka vysychá. Tohle vše mělo za následek vymizení celé řady živočichů a rostlin vázaných na otevřené bezlesí, ať už to byl např. ze savců sysel obecný, z ptáků dudek chocholatý, bělořit šedý, konipas luční, linduška luční, či skřivan lesní, z obojživelníků ropucha krátkonohá, kuňka ohnivá, či skokan ostronosý, z rostlin vstavač kukačka, hořec brvitý, nahoprutka písečná, rmen rusínský, bařička bahenní, ostřice vřesovištní, pupečník obecný, plavuňka zaplavovaná, suchopýr širolistý, mrvka myší ocásek, vranožka šupinatá nebo z brouků střevlík lesklý. Nebýt každoroční snahy ochránců přírody a dobrovolníků, kteří zde vyřezávají náletové dřeviny, sečou louky, obnovují tůně a vytváří ranná sukcesí stádia, byl by seznam vymizelých či dlouhodobě nezvěstných druhů mnohonásobně delší.

Naše kozy a ovce, které jsme před pár dny přivezli ze zkušebního patnáctidenního pobytu na Plachtě jsou dalším, a snad doufejme nejideálnějším a nejpřirozenějším, způsobem údržby zdejší cenné přírody. Co dodat, kozám se v přírodní památce Na Plachtě líbilo, pasákům také a od návštěvníků přírodní památky jsme se setkávali vždy jen s vřelými reakcemi. Dokonce se mezi nimi našli i zasloužilí pamětníci, kteří se dojemně vzpomínali na dětská léta, kdy se na Plachtě ještě páslo.

Ornitologický park Josefovské louky – neuvěřitelné se stává skutkem – už je to tady!

Ve čtvrtek 8. října 2009 bude po letech úředních příprav slavnostně zahájena výstavba Ornitologického parku Josefovské louky. Prvním počinem bude společné vztyčení umělé hnízdní podložky pro čápy bílé u jednoho z budoucích vchodů do ornitologického parku. Za jeden provaz budou při stavění podložky táhnout ornitologové, sponzoři i příznivci parku. Nejprve však proběhne v České Skalici seminář, který se problematice parku bude podrobněji věnovat – viz pozvánka. Jak na seminář, tak na vlastní zahájení výstavby jsou srdečně zváni všichni, které myšlenka výstavby parku zaujala. Uvítáme i sponzorské dary na nákup pozemků, které jsou základním kamenem budoucího parku – získejte pro park pozemek, který bude „váš“.

Pro ty, kteří snad ještě o ornitologickém parku nic neslyšeli, přidáváme ještě několik shrnujících informací:

Mezi Jaroměří a Josefovem vzniká první soukromá ptačí rezervace v České republice – Ornitologický park Josefovské louky. Má umožnit návrat mokřadních ptáků na dříve zaplavované louky v nivě řeky Metuje. Hlavním nástrojem budování ornitologického parku je využití nyní již nepoužívaného unikátního zavodňovacího systému, který má charakter technické památky.

Právě snaha o aktivní tvorbu nového prostředí odlišuje tento projekt od doposud převažujících konzervačních přístupů, které se snaží pouze chránit dochovaný stav. Bez nadsázky lze říci, že na Josefovských loukách Česká společnost ornitologická, která vznik parku připravuje, buduje ukázkovou ptačí rezervaci zcela nového typu.

Ačkoli je hlavním důvodem celého záměru ochrana ptactva, rozhodně to neznamená, že by sem veřejnost neměla mít přístup. Právě naopak. Aby si návštěvníci mohli budoucí ornitologický park s jeho zvířecími obyvateli dobře prohlédnout (samozřejmě zadarmo), je plánováno vybudování povalových chodníčků i speciálních pozorovatelen s informačními tabulemi.

Ve vybraném budou probíhat úpravy, jejichž cílem je co nejvíce zlepšit podmínky pro ptáky. Kromě pravidelné údržby zdejších luk, kterou i nadále budou zajišťovat místní zemědělci, dojde i ke zbudování jezírek a tůní, nebo k postavení umělých hnízdišť pro ledňáčky a čápy. Pro efektivnější hospodaření s vodou na celém území budoucího parku bude také šetrně zrekonstruován a zprovozněn unikátní závlahový systém. Ten do dnešních dnů jen chátral navzdory tomu, že se jedná o unikátní technickou památku.

Je potěšitelné, že se tento bohulibý projekt zatím setkává s pochopením a podporou všech, kteří s ním měli, či mají co do činění. Díky vstřícnosti vlastníků, sponzorů, i zde hospodařících zemědělců, se daří postupně získávat nejdůležitější pozemky. Přínosná i příkladná zároveň je i spolupráce s městským úřadem Jaroměř, včetně pochopení zastupitelů města i okolních obcí.

Tajuplní netopýři přilákali přes 135 zvědavců.

Netopýří noc v Josefově, kterou pořádali členové ČESONu spolu s naší organizací, se setkala s nebývalým zájmem veřejnosti. Přes 135 návštěvníků se dozvědělo spoustu zajímavostí o životě netopýrů, prohlédli si odchytovou síť, vyzkoušeli si práci s ultrazvukovým detektorem používaným pro výzkum těchto nočních savců a díky jeho pomoci se zaposlouchali i do netopýřích hlasů používaných pro lov kořisti. Největší úspěch však dozajista slavili netopýři živí, konkrétně netopýr hvízdavý a velký.

Ptačí festival tentokráte trochu dobrodružnější.

Ornitologická vycházka podél břehů Úpy byla vzhledem k náročnějšímu terénu poněkud akčnější (někteří účastníci dokonce brodili řeku), ale na druhou stranu zase účastníci spatřili krásná místa, o nichž většina místních lidí (zejména z Jaroměře a okolí) nemá ani ponětí. Některým jedincům se vycházka natolik líbila, že si ji chtějí v budoucnu ještě zopakovat. Celkem 51 účastníků akce vidělo vypouštění vyléčených zvířecích pacientů (dva puštíci obecní a dva krahujci), odchyt a kroužkování ptactva (podařilo se odchytit brhlíka, drozda zpěvného a sýkory modřinky), hnízdiště ledňáčka říčního (jeden ledňáček kolem nás i prolétl) i třeba vzácnou vážku – hlínatku rohatou. Velice příjemné bylo počasí. Akce pokračovala prohlídkou záchranné stanice, kde bylo pro mnohé silným zážitkem setkání tváří tvář s některými „novějšími“ pacienty – sýcem rousným a ořešníkem kropenatým. Na závěr jsme si promítli zajímavý film v režii pana Hugo Habrmana – Řeka Úpa.

4. září 2009

Jaká byla Olešenka 2009?

Jedním slovem perfektní. Počasí skvělé, účastníků přesně akorát (celkem 65 osob). Posekali a uklidili jsme všechny louky, které jsme si naplánovali (Velká a Malá Vachta, Nad Vilami, Máje, U Andršů, Pod Polomkou) a po letech jsme opět posekali i východní část lokality Bledule. Proběhly tradiční exkurze zaměřené na poznávání přírodnin i místního kraje (např. do Polské republiky s poněkud drsnějším „Saigonem“ na samý závěr, či na tvrz Skutinu) i zajímavé přednášky (např. problematika bioplastů i „s ochutnávkou“, či povídání o globálním oteplování), ale i soutěž o nejlepšího sekáče a sekačku. Tradiční akce byla zakončena tradičním biopečením z „happy kozlíků“.

A jaká byla „Olešenka II“ na Slovensku?

Úplně jiná, než ta na kterou jsme zvyklí, a přece hodně podobná. Uvádíme pro ty, kteří tuto akci nezaznamenali pro její krátkou propagaci (vyplývající z poněkud spontánního odjezdu skoro na poslední chvíli), že ve dnech 7 – 10. srpna 2009 jsme vyjeli pomáhat s kosením luk na Slovensko. Konkrétně do oblasti Bielych Karpat na pracovně-vzdělávací tábor Nebrová.

Na Slovensko jsme vyrazili v celkem devíti lidech a do cíle dorazili v páteční večer. V sobotu ráno ve 4:30 jsme si přivstali, abychom stihli poznat zdejší přírodní krásy – tedy ještě dříve, než tábor oficiálně začne. Podnikli jsme výlet za skalními bradly a odměnou nám byl krásný východ slunce nad slovenskými horami. Další výlet do přírodní rezervace Vršatec jsme poněkud neplánovaně stihli ještě v neděli odpoledne. Jinak jsme se bavili prací – jako správní Velkojaroměřstí úderníci. Jednalo se hlavně o výpomoc se stavbou tábora, sečení trávy za pomocí křovinořezů či o úklid sena s využitím zdejší speciality – dřevěných vidlí (které většině z nás do ruky příliš nepadly). Poznaly jsme podobné nadšence a kamarády jaké známe od nás a mnohému se přiučili. Platilo to zejména co se týče mechanizace používané Slováky při údržbě zvláště chráněných území.

Večery u ohně byly zejména díky výbornému hráči na kytaru Annino Balanovi znamenité, počasí výborné, spokojenost na obou stranách maximální.

Takže se těšíme na příští rok, kdy bychom rádi přijeli v hojnějším počtu a na delší dobu!

Pomozme Plachtě!

Získávejme podpisy pod petici proti plánované výstavbě, která ohrožuje přírodní památku Na Plachtě – více na www.naplachte.cz

Na určitý obrat v kauze jsme upozornili v minulých aktualitkách (viz zde), potěšila i podpora stínového ministra Petržílka (blog).

24.července 2009

Historický předěl – JARO míří na východ!

Dále je tu historicky předěl a vy u toho můžete být s námi. Od letošního roku již úspěšně rozšiřujeme Velké Jaroměřsko na Slovensko. S tím souvisí i naše úplně první akce, jejímž cílem je pomáhat s ochranou biodiverzity této čarokrásné země. Týden po Olešence vyrážíme! Návratku najdete v příloze, bližší informace na stránce http://jaroja­romer.cz/.slo­vac09.pdf či v kalendáři akcí na našem webu.

Šance pro Plachtu?

S radostí oznamujeme, že Rada Královéhradeckého kraje odsouhlasila zahájení prací na rozšíření přírodní památky Na Plachtě. Nové vedení kraje se postavilo na naší stranu. Nyní se rozjíždí petice k podpoře vlastního vyhlášení přírodní památky v dostatečném rozsahu a současně apeluje na Město HK, aby konečně uvedlo pochybený Uzemní plán do souladu se Zákonem na ochranu přírody a krajiny. Petice má obrovskou podporu obyvatel pro záchranu Plachty napříč společností – aktivně se zapojují nejen studenti, lékaři, učitelé a jiní vysokoškoláci, ale také rodiče se svými dětmi, důchodci a podnikatelé. Čeká nás překonání jistě mnoha překážek – kriminální energie některých investorů je veliká, letos se opakovaně pokusili o likvidaci zvláště chráněných druhů stovkami tun nebezpečného chemického odpadu. leč důslednému potrestání patrně neujdou.

7. června 2009

Olešenka 2009

V polovině prázdnin s námi budete mít opět příležitost zapomenout na různé problémy, pomoci přírodě a dozvědět se řadu zajímavého. Olešenka má schválenou krajskou dotaci a bude mít známou podobu. Přiložili jsme pozvánku a prosíme o propagaci (lépe ať nás je více než méně). Zájemci najdou informace též na speciální stránce -zde-.

Tábor pro ovce a kozy v plném proudu

Zájem o tábor pro kozy a ovce v Brodě nad Labem je tak veliký, že jsme na základě vyčerpání kapacit lokality alespoň prozatím přestali s příjmem dalších účastníků tábora. V současné době se zde rekreuje celkem 28 kusů ovcí a koz.

Letošní lesk a bída Velkojaroměřských orchidejí

Z hlediska podchycení většiny nejvzácnějších druhů orchidejí na Velkém Jaroměřsku byl letošní rok zatím nejúspěšnější. Podařilo se nám navštívit většinu nejcennějších populací a u těch nejohroženějších z nich jsme pokračovali ve snaze o jejich záchranu, nebo jsme aktivity směřující k jejich záchraně alespoň začali připravovat. Vzhledem k tomu, že nejednu populaci tvoří poslední exemplář, tak se opravdu jedná o záchranu v hodinu dvanáctou. A jaké byly letošní nejzajímavější výsledky?

Vstavač bledý

(jediná známá populace na území východních Čech)

Jediná východočeská populace nalézající se v Podkrkonoší díky naší péči perfektně prosperuje. Letos zde vykvetla čtyřícítka rostlin a celkový počet exemplářů stoupl na 143 exemplářů!!!

Hlavinka horská

(jediná známá populace na území východních Čech)

Teprve v loňském roce objevenou populaci, která se nalézá v Orlických horách tvoří cca 20 exemplářů a podařilo se nám objevit i semenáče. To značí že druhu stávající management vyhovuje a dokonce se zde tedy na lokalitě i rozmnožuje. Takové zprávy potěší jistě každého milovníka přírody!

Vstavač osmahlý

(tři recentně známé populace na území východních Čech, na Vel. Jar. dvě z nich)

Letošní suché jaro tomuto druhu příliš nesvědčilo, a tak na louce o kterou pečujeme na Novoměstsku vykvetlo jen cca 20 – 25 exemplářů. Vzhledem k opakovanému poškozování lokality ze strany myslivců i divokých prasat je to i tak úspěch. Jedna z těchto rostlin si díky nám dokonce „zahrála“ i v televizní zpravodajské reportáži

( http://www.ct24.cz/regionalni/55733-mapa-cennych-lokalit-pomuze-investorum/ ).

Na Hronovsku kvetl letos nejméně jeden trs.

Prstnatec bezový

(tři recentně známé populace na území východních Čech, na Vel. Jar. jedna z nich)

Na lokalitě v Orlických horách letos kvetlo 11 exemplářů. Bohužel se většina z nich nalézá na nijak neudržovaném a tím i postupně zanikajícím biotopu. Snad se nám ale letos podařilo dosáhnout změny a místní hospodáři slíbili, že louku s orchidejemi začnou ve vhodnou dobu zase obhospodařovat. Situaci budeme sledovat a pokud slib nedodrží a vlastník nám povolí provedení managementu, začneme se o lokalitu starat sami.

Běloprstka bělavá

(snad až čtyři recentně známé populace ve východních Č., na Vel. Jar. jedna z nich)

Na základě konzultací se specialisty ze Šumavy se nám podařilo dosáhnout změny managementu na lokalitě, kde druh roste. Do letošní sezóny byly každoročně vykvétající tři poslední exempláře zahlceny vrstvou staré trávy čímž bylo pravděpodobně dlouhodobě znemožněno jejich rozmnožování. Snad tedy bude letos management vhodně změněn a snad se podaří tento druh změnou těchto podmínek i rozmnožit. Nezbývá než čekat a držet palce.

Vstavač vojenský

(snad stále ještě čtyři recentní lokality na území východních Čech i V.Jar)

Navzdory poněkud nešťastnému převláčení lokality u Českého Meziříčí, kterým byly některé exempláře částečně poničeny, zde nakonec přece jen vykvetlo dvanáct exemplářů.

Na lokalitě u Vysokého Mýta, kterou jsme doufejme zachránili před zničením plánovanou rychlostní komunikací R 35, letos vykvetly dva exempláře (loni zde kvetl jediný). Pomohli jsme jim s opylením a co nejefektivnějším vysemeněním, šance na záchranu zdejší populace je tak zase o něco větší.

Další dvě zbývající východočeské lokality, které snad stále přežívají na Svitavsku, se nám zatím navštívit nepodařilo. Nicméně alespoň jsme dokázali zjistit, kde přesně se obě lokality nalézají, což bývá mnohdy základní kámen úrazu bránící podniknutí aktivních ochranářských opatření.

Vstavač nachový

(z východních Čech i V.Jar je známo šest recentních lokalit)

Největší orchidejové překvapení letošního roku se odehrálo na Jaroměřsku. Na lokalitě střevíčníku pantoflíčku (kterou dlouhodobě sledujeme a z našeho popudu byla zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000) zajistila AOPK Hradec Králové částečnou likvidaci výsadby smrku a prosvětlení lesních porostů. Bez tohoto zásahu hrozil populaci střevíčníku do několika let zánik. Při letošní kontrole nás pak čekal doslova šok. Zatímco střevíčník na výše uvedený zásah zatím příliš nereagoval, vykvetla zde asi dvacítka vstavačů nachových, o kterých do této doby neměl nikdo ani potuchy! Na lokalitě se nalézá i životaschopná populace vemeníků, okrotice bílé a hlístníku hnízdáku, takže se jedná o menší orchidejový ráj. Jedná se tak o další jasný případ, že naše práce přináší ovoce. Nebýt nás tak lokalita bez povšimnutí zanikla (ostatně jako stovky předešlých) pod dusivým stínem smrkové monokultury!

Několik desetiletí pohřešovaná populace vstavače nachového u Velichovek, kterou jsme v loňském roce znovuobjevili po provedených zásazích (částečné prosvětlení), také dobře prosperuje. Stejně tak jako další řadu let nezvěstná a nyní nově objevená populace na Lázněbělohradecku. Největší východočeská populace na Velkovřešťovsku se má také zatím k světu. Populace mezi Novým Městem a Dobruškou také zatím nedoznala žádných negativních změn, byť zde časem bude nutné zasáhnout. Na Dobrušsku a Chrudimsku zasáhla pravděpodobně státní ochrana přírody, tak se zde snad také začalo blýskat na lepší časy.

Kruštík bahenní

(na území východních Čech existuje pět, snad až deset recentních lokalit, na V.Jar devět z nich)

Připravujeme záchranu zanikající populace u obce Rajec a ověřování výskytu na historických lokalitách.

Vstavač kukačka

(šest, snad i sedm recentních lokalit na území východních Čech i V.Jar.)

Vzhledem k značnému suchu v předjaří si mnohé exempláře rozmyslely kvetení, zůstaly sterilní a šetří síly na příští sezónu. Letos proto bylo méně semen, což snižuje šance na obnovu vymírajících populací. Byly však i vyjímky potvrzující pravidlo:

Na lokalitě u Holic, kde jsme v loňském roce po tomto druhu neúspěšně pátrali, objevil choceňský botanik pan Hájek letos jeden exemplář. Rádi bychom se proto o lokalitu začali od letošního roku starat.

Na Rychnovsku, kde jsme v jedné zdejší rezervaci tento druh již několik let pohřešovali a neúspěšně po něm pátrali i letos v předjaří, se podařilo botanikovi CHKO Orlické Hory panu Kučerovi objevit jeden kvetoucí exemplář. Je to jistě dobrá zpráva a alespoň malá šance pro přežití druhu na této lokalitě. Jen škoda, že se nám nepodařilo pohlídat správné opylení a vysemenění. Snad tedy příští rok.

Na dnešní poměry početnou populaci u Hradce Králové tvořenou cca 30ti jedinci se vrhli divočáci ve snaze pochutnat si na hlízách. Zastavili se však o naše zemní štítky z nerezové oceli, kterými je každá rostlina označena za účelem evidence a výzkumu. Přece jen ostré hroty štítků není to pravé pro prasečí rypáček a tak ztráty způsobené divočáky nebyly tak vážné.

Největší populace se nalézá mezi Vysokým Mýtem a Chocní, kde i v letošním roce kvetly stovky jedinců. Doufejme, že na základě našich požadavků vlastník lokalitu nepokosí dříve, než stačí rostliny vysemenit, tak jak tomu bylo v loňském roce.

Na Choceňsku kvetly letos dva exempláře, kterým jsme letos pomohli s opylením. Snad se nám tím podaří jejich žalostný počet postupně rozmnožit natolik, aby podobná péče ze strany člověka již nebyla nutná.

Z Českotřebovska jsme se dozvěděli od kolegů z ČSOP Česká Třebová nedobrou zprávu. Navzdory našim loňským prosbám a doporučením vlastník rotační sekačkou posekal celou lokalitu dříve, než stačily rostliny vykvést. Spolu s kolegy z České Třebové a státní ochrany přírody nyní zvažuje transfer na náhradní lokalitu, či alespoň založení pojistné kultury.

V Českém ráji bylo naše pátrání po této orchideji bezúspěšné. Jak jsme však posléze zjistili, tak jsme pátrali sice na správné lokalitě, ale na jiném místě. To, jestli zde vstavač kukačka ještě přežívá, se tak alespoň v letošním roce patrně nedozvíme – tomuto druhu v této oblasti se nikdo jiný nevěnuje.

Prstnatec pleťový

(na území východních Čech a V.Jar. existuje devět, snad až dvanáct recentních lokalit)

Tomuto druhu se věnujeme pouze okrajově, neboť většina lokalit se nalézá ve zvláště chráněných územích a jejich ochrana je dostatečně zajištěna. Výjimkou je lokalita na Černilovsku, o kterou již třetím rokem pečujeme a kde letos vykvetly tři exempláře. Další je lokalita na Solnicku, která byla částečně zničena myslivci, kteří přímo v centrální části lokality vystavěli altán.

Vstavač mužský

(na území východních Čech existuje deset, snad až čtrnáct recentních lokalit, na V.Jar jich je sedm z nich)

Letos se nám podařilo objevit jednu novou populaci na Vambersku, o jednu lokalitu na Novoměstsku aktivně pečujeme, u dalších dvou zanikajících lokalit v podhůří Orlických hor připravujeme jejich záchranu.

Střevíčník pantoflíček

(na území východních Čech a V.Jar. dnes existuje třináct, snad až devatenáct lokalit)

Většinu nám známých Velkojaroměřských lokalit (celkem 11) jsme letos zkontrolovali, nezanikla žádná. Tak se nám doufejme podařilo zajistit vhodnou ochranu. Bohužel jedna z dřívějších populací na Dobrušsku zůstává i nadále nezvěstná a pátrání na některých historických nalezištích zůstávají zatím bez úspěchu..

Prstnatec májový

(na území východních Čech existuje několik desítek lokalit)

Aktivně se staráme o 13 lokalit prstnatce májového, přičemž dvě z nich jsme téměř hodinu po dvanácté zachránili před zničením (v Konecchlumí byla část populace již zničena zástavbou a u Jeníkova zalesněním a postřikem herbicidy – obě však nakonec díky nám přežijí, i když stačilo málo a zmizely by ze světa).

Kauza kavka uzavřena

Letitý problém se záchranou hnízdní kolonie kavky obecné v Pecce byl s konečnou platností vyřešen. Do věže místního kostela jsme nainstalovali 14 kusů budek pro kavky a 9 kusů budek pro rorýsy jako náhradu za hnízdiště zničená rekonstrukcí střechy. Řešení, které jsme se snažili od počátku prosadit po dobrém, muselo být nakonec prosazeno silou přes Českou inspekci životního prostředí. Šlo o zabránění likvidace kolonie, ke které nakonec došlo, ale i ke spoustě problémů na obou stranách.

Bohužel ta svoji sílu i přes naši přímluvu na závěr poněkud přehnala, když celou záležitost uzavřela poněkud nepřiměřenou pokutou 50 tisíc korun. Nyní, kdy se konečně naše vztahy s vlastníky kostela po vzájemných dřívějších potyčkách vrátily do bezkonfliktní roviny, patrně opět dojde k již zbytečnému vyhrocení situace.

Našli jsme niepylaka? Jasně jasoni!

Protože za strany našich polských kolegů z Klubu Pzyrodników patrně z jejich časového presu poněkud pokulhává komunikace, zahájili jsme záchranu poslední populace motýla jasoně dymnivkového v Sudetech sami. Pátrání po tomto druhu, který se v Polštině jmenuje „niepylak mnemosine“, v Górach Kamiennych bylo nakonec korunováno úspěchem. Jasoň zde v roce 2009 ještě stále přežívá.

To je však jediná pozitivní zpráva, ostatní zjištění jsou dosti tristní. Navzdory tomu, že jasoň dymnivkový je erbovním živočichem zdejšího ekolologického sdružení a je mu věnován prostor na naučné stezce, nedělá se jinak pro záchranu zdejší populace vůbec nic. Co hůř, právě naopak! Biotopy, na kterých je druh existenčně závislý, jsou likvidovány zalesňováním smrky! Rádi bychom se proto spojili s místními lesníky a přes letošní zimu s nimi zkusili naplánovat zásahy. Ty by snad měly odstranit pověstný damoklův meč, který nad další existencí jasoně dymnivkového v Sudetech visí a hrozí utržením. Za tímto účelem hledáme česko-polské tlumočníky.

27. ledna 2009

Úspěchy a neúspěchy roku 2008

Naše úspěchy:

• Dostavba, zkolaudování a provoz Záchranné stanice Jaroměř.
• Rozšíření Velkého Jaroměřska na část Choceňska, Vysokomýtska, Českotřebovska, Pardubicka, Broumovska a polské strany Sudet.
• Naše aktivity vedly k tomu, že nebyla udělena výjimka ze zákona na ochranu přírody pro stavbu přehrady v Mělčanech, což znamená, že kontroverzní přehradě je snad definitivně odzvoněno a nakonec se bude stavět max. suchý poldr.
• Pokračování aktivit kolem invazních druhů, včetně realizace celorepublikové soutěže na toto téma podpořené řadou významných osobností.

Neúspěchy

• Nepodařilo se vyřešit problém s odpovídajícím financování provozu záchranné stanice Jaroměř.
• Z časových důvodů a nedostatku aktivních dobrovolníků jsme museli dočasně pozastavit, či nadále zůstávají pozastaveny tyto projekty: Péče o hnízda čápa bílého, Mapování a ochrana říčních druhů ptáků, Monitoring a ochrana sýčka obecného a sovy pálené, Záchranný program břehule říční pro Královéhradecký kraj, Údržba budek a umělých hnízd pro lesní sovy a poštolky obecné, Rozšiřování hnízdních příležitostí pro drobné lesní pěvce, Výzkum a ochrana raka kamenáče a raka říčního, Mapování  a ochrana netopýrů, Zachraňme studánky, Ekologická olympiáda, Zelená stezka – zlatý list, Kolektivy Mladých ochránců přírody, hodně omezen zůstává i projekt Monitoring a ochrana vážek

Navrhni mokřad!

K samému závěru roku jsme připomínkovali strategický dokument v oblasti ochrany vod – Plán povodí Horního a středního Labe. Naše připomínky je možné prostudovat -zde-. Jednou z dílčích aktivit bylo navržení vhodných lokalit pro zbudování nových mokřadů. Za vhodné lokality považujeme místa s vysokou hladinou podzemní vody, která dlouhodobě nejsou nijak obhospodařována (např. rákosiny, neudržované mokřadní louky), nebo je hospodaření na nich už nějak omezeno (např. maloplošná, případně i velkoplošná zvláště chráněná území). Protože nám však i po odeslání připomínek přicházely od kolegů další návrhy na vhodné lokality, chystáme se je ještě dopracovat a zaslat na Povodí Labe. Neváhejte a kontaktujte nás, pokud znáte nějakou vhodnou lokalitu, kde by bylo dobré zbudovat mokřad a ta ještě není zanesena v této tabulce (úplně dole), případně tam již nanesena je, ale některé údaje které se k ní vztahují jsou mylné, či naopak chybí, nebo je v zákresech jednotlivých lokalit (rovněž úplně dole) je zakreslena špatně.

Otazníky nad další existencí Záchranné stanice Jaroměř

Mnozí z vás reagovali na reportáž ČT z konce loňského roku, která se týkala naší Záchranné stanice v Jaroměři. Proto jsme se rozhodli pro obšírnější přiblížení.

Situace s financováním záchranných stanic ze strany státu je již dlouhou dobu (přes 10 let) zcela tristní. Jejich provoz by nebyl možný bez sponzorských darů ze strany široké veřejnosti a bez pomoci dobrovolníků. Nicméně tento stav je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Vlivem čím dál větší informovanosti široké veřejnosti o tom, že poraněné volně žijící živočichy je možné umisťovat do záchranných stanic, příjem pacientů každoročně stoupá. Tím však stoupají i náklady na provoz těchto zařízení. Bohužel stoupá i byrokratická zátěž na provozovatele záchranných stanic (o této situaci dobře vypovídá neformální prohlášení právničky, která byla přizvána na valnou hromadu záchranných stanic: „Zcela zděšená jsem zjistila, že když by měl provozovatel záchranné stanice znát a hlavně správně dodržovat všechna legislativní nařízení a předpisy, musel by být zároveň i profesionální právník“).

Proto jsme nyní učinili historicky asi úplně poslední pokus, jak chybějící finanční prostředky získat. Díky našemu vytrvalému úsilí před pár lety se podařilo získat část peněz na pokrytí provozních nákladů z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (bez této podpory by záchranná stanice v Jaroměři již třetím rokem nebyla v provozu). Tentokráte jsme se soustředili přímo na Ministerstvo životního prostředí. Jen pro ukázku, jak je to s financováním stanic – při příjmu tak velkého množství živočichů, kteří jsou přijímáni jaroměřskou stanicí, jakožto i při množství exkurzí a návštěv i dalších doprovodných aktivit (např. záchranné transfery), je řádné zajištění provozu prací pro nejméně tři osoby na plný úvazek (např. mláďata savců se musí krmit každé dvě hodiny ve dne i v noci). I při nejlepší vůli se podobné aktivity dlouhodobě na pouhé dobrovolné bázi dělat vážně nedají, psychický i zdravotní stav dobrovolníků, kteří kromě zvířat musí ještě živit sebe, je totiž zanedlouho horší, než stav některých přijímaných zvířecích pacientů. Pokud by tito tři profesionální zaměstnanci měli být zaměstnáni jen za nejmenší možnou mzdu (za jakou může zaměstnavatel vůbec někoho legálně zaměstnat), součet nákladů jenom na daň, sociální a zdravotní pojištění (tedy to co zaměstnavatel zaplatí zpátky státu) činí 150 tisíc korun ročně. Příspěvek Ministerstva životního prostředí na roční provoz jaroměřské záchranné stanice však činí pouhých 70 tisíc ročně! Ve skutečnosti tedy tento příspěvek nestačí ani na polovinu nákladů, které je povinnost na daních a pojištění vrátit státu. Výsledek takové aktivity není pochopitelně plat, ale dluh.

Na základě jednání s ministerskými úředníky se nám snad podařilo dosáhnout dílčího úspěchu. Záchranné stanice by měly mít možnost být od letošního roku financované i z Programu péče o krajinu. Má to však jeden háček, nikdo z MŽP dosud neřekl, v jaké výši tato podpora bude, a proto s nimi musíme jednat dále. V případě, že financování ze strany MŽP zůstane nadále tak mizivé jako doposud a ani krajský úřad Královéhradeckého kraje (se kterým jsme již letos jednali) nenalezne možnost, jak navýšit prostředky na provoz stanice, budeme nuceni po deseti letech provozu stanici uzavřít. Díky sponzorským darům (za které chceme touto cestou co nejsrdečněji poděkovat) od našich stálých sponzorů, ale i od nových sponzorů, kteří nám spontánně posílali příspěvky po odvysílání televizní reportáže to sice neučiníme k 1.1.2009 (jak jsme původně zamýšleli), ale o několik měsíců později – prostě až finance dojdou úplně.

Mezitím se pochopitelně budeme maximálně soustředit na získání chybějících financí ze strany MŽP. Jsme i nadále přesvědčeni, že po desetiletém snažení je nesmysl zavírat perfektně fungující zařízení, které vznikalo díky značnému úsilí desítek dobrovolníků, díky stovkám drobných i větších dárců a sponzorů, a které loni bylo i konečně řádně zkolaudováno. Bohužel navzdory tomuto paradoxu nám nic jiného nezbývá v případě, že od státu nezískáme letos a v dalších letech příspěvek na provoz alespoň ve výši 350 tisíc ročně.

Jaké byly Vánoce pro zvířátka?

Tradiční akce loni proběhla 20. prosince. Mile nás překvapil počet návštěvníků, navštívily nás i mnohé nové tváře. Dle ankety na webu se zdá být nejatraktivnější částí programu prohlídka stanice, kterou tentokráte zpestřilo slavnostní odhalení „pomníku jaroměřských ochranářů“ s nezbytným mlíkoprolitím (s označením BIO). Ten pomník si můžete prohlídnout v našem novoročním přání, fyzicky ho ubereme do věčných lovišť na Velkou Vachtu (což je největší lokalita v naší péči na Olešence). Břeňkovi Michálkovi děkujeme za poutavé povídání s poznatky, jak v Austrálii třeba koušou hadi. Zhodnotili jsme též uplynulý rok (myslíme úspěšný) a premiéru měl nový film o Olešence (viz dále).