Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Aktuality před rokem 2006

V článku najdete archiv aktualit před rokem 2006.

2005-10-09

Ve čtvrtek 8. září proběhla první poprázdninová schůzka našeho dětského oddílu Mladých ochránců přírody Puštíci, které již dlouhou řadu let vede Luděk Anders. Oddíl bude pracovat v dlouhodobě zaběhnutých kolejích, přičemž schůzky jsou každý čtvrtek na záchranné stanici nebo v klubovně při ekocentru v Jaroměři.

O dva dny déle se také na jaroměřské záchranné stanici konala historicky první schůzka našeho zbrusu nového dětského ochranářského oddílu s názvem Poštolky. Prozatím oddíl tvoří osm dětí, přičemž je ještě možnost děti přihlásit. Náplň oddílu bude zaměřena hlavně na poznávání vytváření vztahu k přírodě, nebudou chybět ani různé přírodovědně a ekologicky orientované soutěže a hry. Schůzky budou každou druhou sobotu. Více informací o práci a náplni nového dětského oddílu přineseme co nevidět na našich stránkách. Zájemci o přihlášení do oddílu nechť kontaktují vedoucí Šárku Havelkovou na telefonním čísle 728 567 176.

Celý letošní podzim je ve znamení sčítání v naší přírodě dnes již velmi vzácných a ohrožených hořců a hořečků. Na lokalitě Luční mozaiky Nebesa byl bohužel nalezen jen jediný exemplář hořce (trličníku) brvitého. Lepší situace byla na Západních stráních u Velkého Vřešťova, kde jsme našli 27 hořečků nahořklých pravých. Nejvíce hořců pak bylo na zcela nově objevené lokalitě u Sv. Kateřiny (silniční násep nad Chotěvicemi). Zde rostlo nejméně 80 trličníků brvitých. 27. září jsme objevili novu lokalitu hořce brvitého na Broumovsku a to nedaleko Stárkova, kde kvetl jeden exemplář. Dvě zcela nové lokality tohoto hořce objevil i Luboš Čepa, 25. září jich napočítal u Vysokova cca 50 a zhruba stejný počet nalezl také na Polské straně Orlických hor. Zde však učinil zcela nejvýznačnější nález, když zde objevil hořeček mnohotvárný český, který byl v Polsku do této chvíle považován za vyhubený druh.

Objevy v roce 2005 (vyšlo i na Příroda.cz)

Během deštivého 6. května 2005 David Číp učinil při řešení problematiky ochrany obojživelníků zcela nečekaný a pozoruhodný objev. Na travnaté pláži v létě hodně frekventovaného koupaliště v České Čermné totiž zjistil mimořádně silnou a prosperující populaci velice půvabné a ke všemu dnes již dosti vzácné kytičky. Jedná se o všivec lesní, který je pro východní Čechy uváděn jako kriticky ohrožený a zařazen je i v zákoně mezi zvláště chráněné, silně ohrožené druhy. Místní “plážová populace” čítá 150 – 250 rostlin a každoroční rozdupávání, uléhávání a rozvalování opalujícími se rekreanty mu velice prospívá. Protože se jedná o rostlinku kde největší exempláři dosahují výšky do deseti centimetrů, tak mu tento “odborný management” velice svědčí, neboť povalující se lidé ničí svojí činností konkurenční vyšší druhy rostlin. Doufejme, že se tedy budou na pláži lidé polehávat i v budoucnu a všivec lesní tak bude mít optimální podmínky pro svoji pozoruhodnou existenci i nadále.

Další objev se podařil Alici Janečkové 19. června 2005, kdy v lese u Nového Plesu nedaleko Jaroměře zjistila do té doby v širokém okolí Jaroměře nepozorované vzácné vážky. Jednalo se o jednu z našich největších a nejpozoruhodnějších vážek – impozantního žlučerného páskovce kroužkovaného. Dále zde také objevila ve východních Čechách hodně vzácnou lesklici skvrnitou. Novopleský les tak opět vydal po vážce žlutoskvrnné a tmavé, které Alice našla v předchozích letech další odonatologická tajemství.

Jiný “vážkařský” objev se také povedl Davidu Čípovi, který objevil novou (po šedesáti letech třetí v ČR) lokalitu jedné z našich nejvzácnějších vážek – šidélka ozdobného. Vzápětí Michael Mikát objevil čtvrtou lokalitu, kde byla zjištěna dosud nejsilnější populace (nejméně 15 jedinců). Tato radostná zpráva byla vzápětí zachmuřena zjištěním, že druhé známé lokalitě objevené našimi členy před dvěmi lety hrozí vážné ohrožení. Povodí Labe se z důvodu zlepšení protipovodňové ochrany rozhodlo zlikvidovat rostliny které rostou v korytě Piletického potoka aplikací herbicidu. Použití pesticidu může pochopitelně vážným způsobem zasáhnout larvy vzácných vážek. Proto jsme okamžitě informovali pracovníky státní ochrany přírody, kteří s Povodím Labe dojednali, že postřik bude proveden až mimo lokalitu výskytu šidélka ozdobného. Zároveň však musí státní ochrana přírody zajistit likvidaci rostlin mechanickou cestou. Protože se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten dobrovolně v rámci záchrany lokality provést mechanickou likvidaci vodních rostlin, byla o tuto službu požádána naše organizace. Prozatím prvních 50 metrů ošetřil kolega Jaroslav Bajer (partnerská organizace Galácie), přičemž zbývajících cca 250 m čeká ještě do konce podzimu na nás.

Letošní červen se zasvěceným milovníkům přírody naskytl zcela fascinující pohled. Louka Pekelského údolí u Nového města nad Metují se pekelně vybarvila. Naráz na ni totiž vykvetlo neuvěřitelných šedesát kusů kritický ohroženého vstavače osmahlého. Zdaleka největší zásluhu na tomto zázraku má Luboš Čepa, který zde před několika lety objevil jeden poslední kvetoucí exemplář. Rozhodl se proto zdejší vymírající populaci za minutu dvanáct zkusit zachránit. Začal tedy pravidelně obhospodařovat místo, kde tato orchidej spolu s neméně vzácnými vstavači mužskými rostla. V posledních zhruba třech letech Lubošovi s péči o louku začali pomáhat také jeho kamarádi i naše organizace. A výsledek který se dostavil je zcela ohromující. Doufejme, že podobně bezvadných úspěchů bude v budoucnu stále více. Přece jen jsme donedávna byli zvyklí na pravý opak, kdy silná populace vzácné rostlinky během pár let byla necitlivými zásahy zcela vyhubena.

Kovářova kobyla chodí bosa. Není proto divu, že se až nyní podařil zcela nečekaný objev na lokalitě, která je přímo v Jaroměři, jen pár metrů od záchranné stanice, navíc na místě o které se staráme už více jak deset let. Přímo na okraji písníku na Jakubském předměstí byl nalezen ve východních Čechách vzácný rmen barvířský. Jedná se o velice krásnou kytičku – no posuďte sami.

2005-09-08

První týden v srpnu byl ve znamení zlatého hřebu každého ochranáře. Organizovali jsme pracovně-vzdělávací tábor ‘Léto v kupce sena’. Účast byla velmi hojná, počasí ucházející, a proto považujeme letošní tábor za dosti úspěšný. Sekali jsme tyto louky: Nad Vilami, Máje, Mečíky v Klopotovkém údolí, Peklo, Pod Polomkou, Rašeliniště Dobrošov, Sjezdovka u Žídků a Velkou Vachtu. Celková plocha ošetřovaných ploch byla tak více jak 3,5 ha. Poprvé se nám podařilo na celé ploše posekat a odklidit trávu na zcela unikátní louce v Pekelském údolí, historicky poprvé jsme také zabořili kosy či křovinořezy do trávy na sjezdovce u Žídků či na lokalitě Měčíky v Klopotovském údolí.

V letošním roce se mimo jiné podařilo připravit u večerního ohně i tři zajímavé přednášky. Slyšeli jsme tak autentické vyprávění o totálním nasazení v Rakousku za druhé sv. války, ale i zkušenosti z Biofarmy ve Francii, dále jsme horlivě diskutovali o problematice ochrany přírody v ČR a nakonec ještě o “městské” ekologii. Protože Léto v kupce sena není jenom práce, ale i zábava s poučením, navštívili jsme řadu míst v okolí. Byli jsme v Novém Městě nad Metují na jarmarku a v místním muzeum, kde se nám líbila zejména expozice Příroda na Novoměstsku. Někteří příznivci historie zavítali na tvrz Skutinu z druhé sv. války, prozkoumali jsme tajuplnou jeskyni, kde se nám dokonce podařilo odchytit a determinovat netopýra. Bohužel letošní léto příliš výletování nepřálo, což se mnohdy projevilo v tom, že se jen velice těžko dal plánovat patřičný program, který byl každou chvíli zmařen počasím. Zejména tak byl postižen celodenní výlet do Orlických hor, kde jsme se byli podívat na nově revitalizované mokřady na Bedřichovce a potoky v Orlickém Záhoří. I za nevlídného počasí se nám podařilo najít některé přírodní zajímavosti jakými byly housenky lišaje vrbkového, larvy čolků horských, masové líhnutí šídel modrých, pokácené stromy od bobrů, či vůně topolu balzámového.

Ve dnech 25. – 26. června se uskutečnily “Bahenní koupele” na podporu obojživelníků. První den jsme se bahnili v kamenolomu Ferdinandov, kde jme pro obojživelníky hloubili jezírka, ale i vytvářeli ranná sukcesní stádia, pokosili a odklidili travní hmotu a likvidovali zbytky invazních rostlin, které se nám v předchozích letech ještě nepodařilo vyhubit. Smysl akce byl zcela naplněn – zabahněni jsme byli krásně a podařilo se nám dokonce zachránit nejméně 500 larev čolka horského, které byly přemístěny z vysychající louže do nově vyhloubeného jezírka. Odměněni jsme byli pohledy na kvetoucí hruštičky menší, zaplavenou plavuňku zaplavovanou, vidlice plavuně vidlačky i “mláďátko” vrance jedlového (spíše takový vraneček jedličkový), který se poněkud kýčovitě začal rozrůstat na balvanu. Poškádlili jsme i malou užovku a poslouchali rehky zahradní a lejsky černohlavé. Následující den jsme v zadní části rybníka v Černilově vyhloubili jezírko pro obojživelníky a to zejména pro kriticky ohroženého čolka velkého. Jezírko má rozměry cca 2 x 3 m a aby nebylo příliš zastíněno vegetací, bylo široké okolí jezírka pokoseno. Věříme, že se čolkům bude líbit.

2005-06-13

Červen je měsícem mláďat a naše příroda jimi v tuto dobu téměř přetéká. Ve vysoké trávě a na lesních pasekách jsou schoulena malá srnčata, z nor vylézají nesměle okukovat barevný svět liščata, pod hromadou dřeva kojí paní ježková své pichlavé ratolesti, leckterý kmen stromu švihotá harašivými hlasy mláďat strakapoudů a žlun ukrytých ve vytesané dutině, po chodnících poskakují ještě nevzletní kosi. Na zemi v parku objevili děti mládě kalouse ušatého, které se ve snaze zastrašit zvědavého rušitele načepýří natolik, až je z něho jen ohromná péřová koule s oranžovými kukadly a kolem rybníků se začínají přeměňovat pulci v malé žabičky. Zkrátka v přírodě to opravdu žije. Nalezli jste opuštěné srnče či vypadlé ptáče, víte jak se v této situaci zachovat? Prosíme, kdo s určitostí neví jak si poradit v této situaci, nechť nahlédne do Příroda.cz či ekoporadny v odkazech.

2005-04-17

Od 20.března do dnešních dnů členové ZO ČSOP JARO Jaroměř provádějí akci zaměřenou na Záchranu zakletých princezen Velkého Jaroměřska. Tradiční akce zaměřená na záchranu migrujících obojživelníků před koly automobilů probíhá v letošním roce ve velice úzké spolupráci s organizací Galacie a Střední školou a odborným učilištěm Hradební z Hradce Králové. Tah obojživelníků v nižších polohách se již pozvolna chýlí ke konci, na výše položených místech nyní čile probíhá. Prozatím se podařilo podél frekventovaných silnic pochytat a bezpečně přemístit na místa rozmnožování přes 4.000 obojživelníků, mimo jiné i více jak 50 rosniček a 7 kriticky ohrožených čolků velkých. Zabezpečeno je celkem osm nejrizikovějších úseků od Hajnice na Trutnovsku až po Nechanice na Královéhradecku.

2005-04-04

O víkendu 2 – 3.dubna 2005, proběhla na Ještěrčí stráni v Brodu nad Labem akce zaměřená na záchranu části této cenné lokality. Kácely jsme náletové křoviny, které ji postupně začali zcela pohlcovat do pichlavého hávu. Akce se všem zúčastněným (celkem 16 bojovníků s mačetami, sekerami a pilami) velice líbila, neboť se nedlouho po jejím zahájení proměnila v adrenalinový sport. Stalo se tak poté, co jsme chtěli začít pálit pořezané trnité větve a oheń se hnán “dobrým” větrem vzápětí nekontrolovatelně rozšířil do prostoru se spoustou staré, suché a velmi dobře hořící trávy. Ačkoli jsme reagovali rychle a všichni jsme začali mezi plameny poskakovat s lopatami ve snaze požár dostat pod kontrolu, ani přes oběti v podobě ohořelých vlasů, obočí a vousů se nám ohěň zkrotit nepodařilo. Nezbývalo než zavolat hasiče. Naštěstí však náhle přestal foukat vítr což nám poskytlo novou šanci. Té jsme využili natolik, že jsme nad ohněm zvítězili ještě dříve, než hasiči vyjeli z hasičárny. Konec dobrý, všechno dobré, po konzultacích s odborníky z řad botaniky a entomologie jsme navíc došli k závěru, že menší, rychlý a lokální požár bude mít pro dlouhodobě neudržovanou lokalitu blahodárné účinky.

Zajímavé pak bylo ještě to, že jsme na lokalitě kromě prvních porostů rozkvetlých jaterníků podléžek, dymnivek a sasanek pozorovali i tři sluky lesní, ještěrky obecné a elegantvní babočky bílé C.

Celkem jsme na lokalitě zrevitalizovali (odstranění většiny náletových dřevin, pokosení a odklizení stařiny, vytvoření ranných sukcesních stádií a lokálního požáru ) cca 2500 m čtverečných.

2005-03-11

Dne 26.2.2004 proběhlo v Josefově u Jaroměře Osvobození Šípkové Růženky. Akce byla zaměřena na likvidaci náletových dřevin na významné botanické a entomologické lokalitě a zapojilo se do ní cca 25 udatných bojovníků, kteří za pomocí mačet, pil, mečů i křovinořezu zbavovali Zarostlé království šípkového, trnkového a hlohového křoví. Podařilo se odstranit cca 1500 m trnitých porostů, které svým přílišným rozvojem ohrožovaly lesostepní formace, na kterých rostou vzácné rostliny (například endemit střední Evropy pěchava vápnomilná) a obývají je ohrožené druhy hmyzu (majky, svižníci, otakárci), plazů (ještěrky, slepýši) i ptactva (ťuhýci, strnadi luční). Počasí bylo příjemně zimní, modrá obloha ostře kontrastovala s bílým sněhem, panovala přátelská atmosféra, plápolaly velké ohně, zkrátka celá akce byla velmi zdařilá. Šípkovou Růženku jsme však prozatím nikde neobjevili, takže stále někde spí a spí. Jsme však rozhodnuti nenechat ji spát dlouho, proto zanedlouho vtrhneme do Zarostlého království opět a tentokrát ji už určitě objevíme.

2005-02-03

V předvánočním čase, 19. prosince 2004 proběhla na záchranné stanici v Jaroměři akce nazvaná „I zvířátka mají své vánoce“. Smyslem bylo zpestřit jídelníček zvířecím pacientům, ale i poukázat na problém, že také během vánočních svátků se řada divokých živočichů stává obětí lidské činnosti. Zahájena byla krátkou dramatickou scénkou, kterou sehrál dětský oddíl Mladých ochránců přírody Puštíci. Scénka se týkala problematiky úbytků ježků z našich zahrad a možnostmi zlepšení životního prostředí těchto živočichů. Pochopitelně byla upravena tak, aby byla poutavá zejména pro děti a jednalo se tedy o hraný příběh ježka Bodlinky. Ačkoli byla scénka poněkud zkomplikována přímým vstupem Českého rozhlasu a hodně se improvizovalo, setkala se na konci přece jen s ohlasem publika. Dále akce pokračovala prohlídkou stanice s odborným výkladem, zmiňována byla i problematika zimního přikrmování ptactva.

2004-11-11

O víkendu 6.-7.11.04 provedli členové JARO Jaroměř akci zaměřenou na podporu teplomilných společenstev na Trnkové stráni nedaleko Lázní Velichovek. Tato lokalita je význačná zejména jako místo, kde se vyskytuje silná populace ještěrky obecné, ale roste zde i například mizející úročník bolhoj či vzácný hlaváček plamenný. Lokalita je i důležitým refugiem rozličného teplomilného hmyzu, zejména motýlů. Bohužel se však vlastníci pozemku, na kterém se Trnková stráň rozkládá, nedokážou o tuto lokalitu již odpovídajícím způsobem postarat. Proto s povděkem přijali nabídku JARO Jaroměř, která spočívala v začlenění lokality do Velkojaroměřského pozemkového spolku. Ten si Trnkovou stráň vezme na starost a bude o ni dlouhodobě pečovat. Tato péče byla zahájena právě nyní a to tak, že byla po více jak patnácti letech pokosena travnatá společenstva a odstraněny náletové dřeviny. V této práci budou ochranáři pokračovat i v budoucnu, přičemž pochopitelně bude lokalita i botanicky a zoologicky zkoumána.

2004-10-25

V sobotu 23.10. proběhla u Velichovek akce zaměřená na pomoc kriticky ohrožené rostlině, která roste v Čechách pouze na čtyřech lokalitách. Její jméno je zvonovec liliolistý a ve Východních Čechách byl téměř dvacet let považován za vyhynulou rostlinu. Pracovníkům Muzea v Hradci králové se podařilo objevit novou lokalitu v roce 2002. Protože hrozilo riziko, že znovuobjevená lokalita by mohla být z různých příčin zničena, zahájili jsme ve spolupráci s Muzeem a AOPK Pardubice záchrannou akci, která prozatím spočívá ve vytyčení zkusných ploch na kterých je odstraňována konkurenční vegetace. A právě tuto sobotu byly členy JARO Jaroměř vytyčeny dvě zkusné plochy, na kterých proběhlo mechanické odstraňování nežádoucí expanzivní vegetace (většinou ostružiníky a třtina chlupatá).

Na konci září provedli členové JARO Jaroměř managmentové zásahy na botanicky i zoologicky velice významné lokalitě – Kamenolom Ferdinandov, který se nalézá nedaleko Dvora Králové. Byly odstraňovány náletové dřeviny, koseny travnaté lochy, hloubeny jezírka a strháván vegetační kryt, vše za účelem podpoření místních cenných rostlinných a živočišných populací. Na lokalitě se například vyskytuje čolek velký, vážka žlutoskvrnná, z rostlin zde roste velice vzácná plavuňka zaplavovaná, plavuň vidlačka, vranec jedlový a právě během managmentových zásahů se podařilo botanikovi JARO Jaroměř Michalu Ducháčkovi učinit zatím poslední, avšak zdaleka nejvýznamnější nález na této lokalitě. Jedná se o objevení velice vzácné přesličky různobarvé, která se v České republice vyskytuje pouze již jen na deseti až dvanácti lokalitách.

Doufejme, že všechny zásahy, které zde byly provedeny, ještě více napomohou udržet zdejší unikátní prostředí obývané dnes již velice vzácnými organismy.

Napsat komentář