Jaroměř/Mladé Buky 20.7.2021
V pondělí 19. července tři čapí mláďata v Mladých Bukách vzlétla během jediného dne z hnízda. Příběh čapí rodiny, která přišla o matku na sloupu vysokého napětí, sledovaný tisíci lidmi v Čechách i v zahraničí, tak šťastně končí. Velkou zásluhu na zdárném vyhnízdění mají dobrovolníci Šándor Havrán a Jiří Zeman, kteří v nejsložitějším období pomáhali samci s krmením mláďat.
Příběh mladobuckých čápat je v mnohém výjimečný. Mláďata přišla o matku ve velmi raném věku – bylo jim 5-8 dní a v té době bylo ještě k tomu velmi deštivé a chladné počasí. Okamžitě bylo jasné, že čápata nemají bez pomoci žádnou šanci. V tomto věku je nezbytné, aby jim rodič kromě potravy zajišťoval také teplo a ochranu před nepříznivým počasím. Bylo třeba udělat rozhodnutí co nejdříve. Variant se nabízelo několik od ponechání čápat svému osudu, přes jejich odebrání a pokus adoptovat je do náhradních hnízd k jiným čápatům, až po to pro čapí rodinu nejpřirozenější, tedy pomoci jim přímo na hnízdě. Vzhledem k tomu, že za úhyn samice mohl jednoznačně člověk, rozhodli se ochranáři pro pomoc. „Na konečném řešení jsme se dohodli s kolegy z jaroměřské záchranné stanice a místními, kteří přislíbili zajistit obstarávání potravy a pravidelné přikrmování,“ uvádí expert na ochranu čápů, ornitolog Petr Kafka. „Zohlednili jsme hlavně to, že je hnízdo dobře dostupné a našli se dobrovolníci, kteří si vzali přikrmování na triko. Obrovskou pomocí byla také finanční podpora veřejnosti, díky níž bylo možné shánět potřebné množství potravy,“ dodává David Číp, předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.
„Pokusit se mláďata přikrmovat přímo na hnízdě byl v Čechách ojedinělý pokus, jak zasáhnout do života čápů co nejméně. Mláďata zůstala ve svém přirozeném prostředí se samcem, který u čápů zajišťuje víceméně stejnou péči jako samice. Cílem tedy bylo částečně suplovat uhynulou matku, zejména v raném hnízdním období, kdy je nezbytná péče obou rodičů,“ upřesňuje zooložka záchranné stanice pro zraněné živočichy v Jaroměři Alice Janečková. Protože čápata byla v neustálém kontaktu se svým otcem, nedošlo k nafixování na lidi jako na své rodiče. Na příchod člověka-krmiče reagovala mláďata od počátku zcela jinak, než na vlastního čapího otce. Velká čápata se člověka mohou polekat natolik, že předčasně seskočí z hnízda v době, kdy ještě neumí létat. Což pro ně pak může mít zcela tragické následky. Proto dobrovolníci po více než měsíci nelezli už přímo na hnízdo, ale nechávali potravu k dispozici samci na blízkém komíně, odkud ji úspěšně přijímal a mláďata jí krmil.
Opouštěním hnízda však boj o přežití nekončí. Není výjimkou, že nezkušená čápata ukončí svůj život předčasně na sloupech elektrického vedení, po nárazu na překážku, anebo při pouti na zimoviště a zpět. Zcela zásadní je pak pro ně to, zda budou mít v naší přírodě dostatek potravy a míst, kde si ji budou moci obstarávat. To je totiž v současné době zcela největší problém nejen pro čápy z Mladých Buků, ale i všech ostatních. Budoucnost čápů bílých totiž nespočívá v záchraně jednotlivých mláďat, ale v urychlené obnově druhově bohatých luk, polí, pastvin a mokřadů, které uživí stovky čápů, ale i dalších ohrožených druhů živočichů. „Proto si velmi vážíme rozhodnutí zachránců a podporovatelů čápů v Mladých Bukách finanční příspěvek původně určený na krmení mláďat, jenž ale značně převýšil náklady, směrovat mj. do obnovy mokřadů a mokřadních luk. Je to totiž investice do několika generací čápů ale i mnoho dalších druhů ptáků,“ říká správce ptačích rezervací České společnosti ornitologické Břeněk Michálek.
Jeho slova potvrzuje David Číp a dodává: “Pro nás všechny, kteří to s ochranou čápů myslí opravdu vážně, jsme připravili jednoduchý návod, jak může čápům i hojnosti jejich potravy pomoci každý z nás. Začínáme tím nejjednodušším – tedy podepsáním petice za záchranu někdejšího čapího ráje v Moravské Amazonii, kde na posledním místě v České republice hnízdí čápi přirozeně na velkých stromech. Tyto velké stromy jsou však místo ochrany káceny a s nimi je likvidována druhově nejbohatší oblast v našem státě“.
Petice je k podepsání zde: Petice za záchranu Moravské Amazonie – Zachraňme Soutok (zachranmesoutok.cz)
Další kroky na podporu čápů vedou do našich zahrad, kde můžeme všichni společně vytvářet síť žabích jezírek i druhově bohatých luk vhodných pro život ještěrek, slepýšů i velký hmyz, který je důležitou složkou čapí potravy. „Dnes už mnohdy žáby, čolci nebo ještěrky dožívají již jen v některých rezervacích. Ale tyto poslední jednotlivé populace jsou čím dál více izolované mrtvou krajinou řepkových a kukuřičných polí. Každé jezírko, suchá zídka nebo kus květnaté louky má pro fungování divokých populací žab, hmyzu nebo plazů daleko větší význam než se na první pohled může zdát,“ doplňuje David Číp. A dodává další způsoby nejefektivnější pomoci čápům: „Každý den každý z nás rozhoduje, jak bude vypadat krajina okolo nás tím, co (ne)nakupujeme. Produkty ekologického zemědělství nebo alespoň od místních sedláků, kteří hospodaří šetrně k půdě i přírodě pomáhají navracet do naší zničené zemědělské krajiny život.“ Ochránci přírody i ornitologové společně apelují na veřejnost, aby jim pomohla s tlakem na politiky ohledně úpravy zemědělských dotací tak, aby tolik neničily život v přírodě.
Podrobnější přehled toho jak je možné pomáhat čápům je na www.pomaham-prirode.cz/capi/
Ještě jednou mnohokráte děkujeme pánům Šándoru Havránovi a Jířímu Zemanovi za vzornou péči o čápata i výbornou spolupráci s naší záchrannou stanicí. Rovněž velmi děkujeme všem milovníkům čápů, kteří nejen drželi celou dobu palce, ale poslali i finance na potravu pro mláďata. Financí se nakonec sešlo tolik, že se využily i na aktivní ochranu čápů v Ptačím parku Josefovské louky a část bude použita i na kompletní rekonstrukci velké rehabilitační voliéry pro čápy a další velké ptáky.
Kontakt:
David Číp: 603 847 189
Alice Janečková: 605 251 434