Ochrana obojživelníků – ČSOP JARO Jaroměř

Mapování a ochrana obojživelníků

Problém:
Obojživelníci jsou jedni z nejohroženějších organismů, děsivým tempem vymírají na celém

světě.

Hlavní důvody úbytku obojživelníků u nás:

* Přímá likvidace míst, kde obojživelníci žijí a rozmnožují se (zavážení a vysoušení vodních ploch).

* Nepřirozeně vysoké rybí osádky na vodních plochách, kde se obojživelníci rozmnožují.

* Masakrování obojživelníků na silnicích během jarní a podzimní migrace.

* Znečištění vod a půdy chemikáliemi (používání hnojiv a postřiků v zemědělství, průmyslové a komunální znečišťování).

* Používání rychlých bubnových sekaček k údržbě trvalých travních porostů.

Jak pomoci:

* Jestliže zjistíte, že je nějakým způsobem likvidována vodní plocha, kde se obojživelníci rozmnožují, kontaktujte nás.

* Uměle nezvyšujme osádky větších druhů ryb (okoun, kapr, lín, cejn,…), zejména na menších vodních plochách (tůně, zatopené lomy,…).

* Snažme se omezit používání chemikálií v přírodě, na zahradě i domácnosti.

* Kupujme biopotraviny – produkty ekologického zemědělství, které jsou daleko šetrnější k celé naší přírodě a tím i k obojživelníkům.

* Pokud řídíme auto, snažme se vyhýbat obojživelníkům na silnicích, pozor dejme zejména po prvním oteplení v předjaří, večer a v noci a hlavně za deštivého počasí, kdy je na silnicích obojživelníků nejvíce.

* Zbudujme venku, či doma na zahradě tůňku, jezírko, či rybníček, stačí i jen třeba 2 x 2

m (důležité je, abychom zde nechovali žádné větší druhy ryb, které by postupně vyžraly všechna vývojová stádia obojživelníků).

* Pomozme s mapováním obojživelníků, co nejpřesnější data jsou důležitá při zajišťování praktické i legislativní ochrany nejcennějším lokalitám a populacím.

* Znáte-li další nějaký úsek silnice, kde jsou během migrací masakrování obojživelníci dopravou, ozvěte se nám prosím.

* Hledáme dobrovolníky ochotné zapojit se do výstavby bariér i vlastního přenášení obojživelníků, kontaktujte nás.

Prozatím se nám podařilo:

* Zmapovali jsme více jak 350 lokalit obojživelníků, na základě dlouhodobého výzkumu jsme zahájili zajištění odpovídající ochrany některým nejcennějším lokalitám a populacím (z našeho popudu byly vyhlášeny dva registrované významné krajinné prvky, dvě přechodně chráněné plochy a nejméně osm Evropsky významných lokalit).

* Bránili jsme zájmy obojživelníků během rekultivace pískovny v Jaroměři (část Hruštičky) a hliniště Velký Třebešov.

* Podali jsme podněty na inspekci životního prostředí k prošetření intenzity chovu ryb v některých rybnících zbudovaných ze státních dotací (ačkoli zde měl probíhat pouze extenzivní chov, byly ve skutečnosti chovány ryby velmi intenzivně, což bylo vážným porušením podmínek pro čerpání státních dotací).

* Zbudovali jsme 50 jezírek a tůní pro obojživelníky a další vodní živočichy (většinu jsme hloubili ručně, u jiných jsme zase zorganizovali jejich vybudování těžkou technikou). Fotografie naleznete zde.

* Naši členové pravidelně kupují produkty ekologického zemědělství, biopotraviny propagujeme i ve sdělovacích prostředcích a během přednášek na školách i pro širokou veřejnost.

* Každoročně zabezpečujeme úseky silnic, kde na Velkém Jaroměřsku dochází k největšímu

masakrování migrujících obojživelníků.

* Přes nebezpečné úseky jsme přenosili desetitisíce kusů obojživelníků a desetitisíce vývojových stádií (vajíčka, pulci, larvy) jsme zachránili transferem z nějakým způsobem jinak ohrožených lokalit.

Současné znalosti o rozšíření uvedených dvou skupin živočichů na Velkém Jaroměřsku jsou mizivé, útržkovité a nekomplexní. Proto se snažíme zmapovat současné rozšíření a stav lokalit těchto druhů z hlediska ochrany přírody. Podařilo se nám objektivně zaznamenat a

zdokumentovat téměř všechny lokality obojživelníků a plazů na ploše více jak 1 000 km2. Projekt byl zahájen v roce 2000, výsledky jsou pravidelně zpracovávány na CD do rozsáhlé studie o současném rozšíření těchto živočichů. Tyto výsledky pak používáme my, ale i instituce státní ochrany přírody k realizaci konkrétních kroků na ochranu těchto živočichů.

Podrobné zmapování výskytu je tedy naprosto nezbytné pro následné kroky k zajištění právní i praktické ochrany nejcennějších lokalit a populací. Několik jednotlivých projektů již bylo vyhotoveno: