Mapování a ochrana plazů
Cílem projektu je zmírnit působení negativních faktorů na populace plazů za pomoci:
* odborné péče o lokality plazů, zejména potlačení zarůstání lokalit náletovými dřevinami, zřizováním úkrytišť, zimovišť a líhnišť
* pravidelného monitoringu lokalit plazů na Velkém Jaroměřsku, vyhledávání nových populací ohrožených lidskou činností
* vytváření nových úkrytových možností, zejména stavbou na sucho skládaných kamenných zídek
* zřizování míst vhodných k rozmnožování plazů (líhniště pro užovky, pískové pece pro ještěrky) a budování zimoviště
* vhodné formy osvěty se snažit potírat zbytečné lidské předsudky a odpor k plazům
Prozatím se nám podařilo:
Od roku 1999 pravidelněji sledujeme na Velkém Jaroměřsku několik set lokalit, na kterých žijí populace plazů, každoročně vyhledáváme a mapujeme i lokality nové.
Pečujeme o lokality plazů v České republice, na Slovensku, v Polsku a Rakousku:
Celá řada rostlin i živočichů a zejména pak plazů potřebuje ke své existenci dostatečně prosluněné plochy, kde je ale zároveň bohatá nabídka denních i nočních úkrytů, potravy, líhnišť i zimovišť. Od roku 2001 proto (většinou opakovaně, nezřídka každoročně) pečujeme o více jak 200 lokalit na území čtyř středoevropských států, které jsou významné pro mnohé populace plazů. Konkrétně se zaměřujeme zejména na tyto druhy:
Ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Zatím spíše nepravidelně pečujeme o několik lokalit na jižní Moravě (Pálava), západním
Slovensku (Biele Karpaty, Pováží, Devínská Kobyla,…) a v severním Rakousku (Hundsheim a okolí). Připravujeme zásahy na lokalitách v Českém krasu a Křivoklátsku, Pojihlaví, na dalších místech na Pálavě a jižně od Vídně.
Ještěrka zední (Podarcis muralis)
Zatím spíše nepravidelně pečujeme o několik lokalit v Pováží a v severním Rakousku.
Ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis)
Většinou pravidelně udržujeme několik desítek lokalit v celé oblasti naší působnosti (tzv. Velké Jaroměřsko). Kromě toho že pečujeme o místa výskytu tak, aby zůstala v dostatečně prosluněném stavu, také aktivně budujeme na sucho skládané zídky a vytváříme vhodná zimoviště a úkrytiště – viz níže.
Užovka hladká (Coronella austriaca)
Většinou pravidelně pečujeme o desítky lokalit zejména v oblasti střední Moravy (Moravskotřebovsko, Svitavsko,…), středních Čech (okolí Prahy včetně Radotínského a Prokopského údolí, Českém krasu – Karlštejnska, bývalého vojenského prostoru Milovice – Mladá, Žehuňsko, …), Českolipska (vícero lokalit v bývalém vojenském prostoru Ralsko), Českého středohoří (Lounsko), jižní Moravy (Hustopečsko, Kyjovsko, Pálava,…), západního Slovenska (Biele Karpaty, Pováží, Devínská Kobyla,…) a severního Rakouska (Hundsheim a okolí). Také i o několik lokalit ve východních Čechách (Hořicko, podhůří Orlických hor, Ústeckoorlicko,…), kde jsou však populace většinou velmi slabé a mnohdy ani nevíme, zda už na nich výskyt tohoto druhu není minulostí.
Užovka stromová (Zamenis longissimus)
Zatím spíše nepravidelně pečujeme o několik lokalit na západním Slovensku (Biele Karpaty, Pováží, Devínská Kobyla,…) a severním Rakousku (Hundsheim a okolí).
Užovka obojková (Natrix natrix)
Většinou pravidelně udržujeme několik desítek lokalit v celé oblasti naší působnosti (tzv. Velké Jaroměřsko). Kromě toho, že pečujeme o místa výskytu tak, aby zůstala v dostatečně prosluněném stavu, také aktivně obnovujeme mokřady a hloubíme tůně, kde pak užovka obojková může lovit svoji nejmilejší potravu (zejména obojživelníky). Pro tento druh také vytváříme líhniště.
Zmije obecná (Vipera berus)
Staráme se o několik lokalit ve východních Čechách (Podkrkonoší – Trutnovsko, Královéhradecko, Orlické hory, Svitavsko) a v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko na Českolipsku. Navzdory všeobecné pověře rozšířené od ČR až do Ruska však žádné zmije nikde nevysazujeme a už vůbec ne z vrtulníků a letadel, z čehož jsme nezřídka křivě obviňováni.
Budujeme na sucho skládané kamenné zídky:
* Areál záchranné stanice Jaroměř – zbudovali jsme cca 55 metrů zídek s pískovcovými pecemi, které doposud udržujeme.
* Biocentrum Obora Smiřice – poskládali jsme zídku dlouhou cca 10 metrů, kterou doposud udržujeme.
* Vlkov – “Smiřický kopeček” – zbudovali jsme cca 4 metrovou zídku.
* Hradec Králové – PP Na Plachtě – vytvořili jsme zídku cca 15 metrů, výška místy až 2 metry, zhotoveny i převisy pro mravkolvy, doposud ji každoročně udržujeme.
* Ferdinandov – zbudována a každoročně udržována zídka o délce cca 10 m.
Odkazy:
Mapování obojživelníků a plazů (BioLib.cz)