Hradec Králové – Mokřadní části přírodní památky Na Plachtě na okraji Hradce Králové začal ode dneška spásat pár buvolů. Rozšířili v lokalitě počet velkých kopytníků, kteří mají za úkol pomáhat přirozeným způsobem pečovat o biologicky cenná přírodní stanoviště.
“Jejich úkolem je krotit vysokou mokřadní vegetaci jako je třeba rákos nebo orobinec, ale také dřeviny. A naopak podporovat nízké, vzácné a ohrožené druhy bylin. Válením se v bahně, které mají tolik v oblibě, by měli buvoli udržovat a rozšiřovat tůně, které pak mohou lépe využívat vážky i obojživelníci. Vyšlapané stezky v mokřadní vegetaci zase rádi vyhledávají ptáci i někteří plazi k lovu potravy. Jejich trus rozšíří potraví nabídku pro koprofágní druhy brouků které poskytují potravu ptákům jako jsou třeba pestrobarevní dudci,” vysvětluje hlavní koordinátor mezinárodní ochranářské Skupiny JARO David Číp, který přesun buvolů na Plachtu organizuje.
Všechny tyto důležité přírodní procesy kdysi zajišťovaly původní druhy kopytníků jako byli divocí koně, zubři, pratuři, jeleni nebo losi. Právě proto ochránci přírody ve spolupráci se státní Agenturou pro ochranu přírody a krajiny ČR a spolkem Česká krajina začátkem roku 2018 přivezli na Plachtu na zkoušku čtyři divoké koně z Exmooru. “Jejich pastva se osvědčila, hradečtí občané je přijali s nadšením a ani je nezačali přikrmovat, jak jsme se původně všichni obávali. Proto jsme postupně pastviny pro koně rozšiřovali a s nimi i počet koní,” vysvětluje zooložka Alice Janečková ze Záchranné stanice pro divoká zvířata v Jaroměři, která odborně dozoruje stáda velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky, na Plachtě i na Pardubicku.
V jednu dobu žilo na Plachtě až 9 exmooorských koní. Jenže pak zasáhlo katastrofické sucho, kdy přírodní památka na půl roku vyschla a větší část koňského stáda musela být proto přesunuta do jiných východočeských rezervací, hlavně na Pardubicku. Tam od té doby také pomáhají s jejich údržbou.
Sucha tehdy zdecimovala i stavy masožravých rostlin rosnatek okrouhlolistých nebo některých druhů vážek, které se z toho od té doby postupně vzpamatovávají. A to právě i díky pastvě koní a péči ochránců. Dnes se v přírodní památce pasou už jen tři divocí koně. Poslední dva roky na Plachtě už ale sucha polevila. Vegetace na to zareagovala bujným růstem a počet koní tak přestal být dostačující. Bylo nutné, aby zde terénní pracovníci začali kosit a vyřezávat, jinak by se vřesoviště, orchidejové louky i mokřady změnily v husté křoviny. “V těch ale dokáže přežít jen velmi omezené spektrum živočichů a rostlin. Navíc pastvu koňovitých je lepší kombinovat s turovitými zvířaty tak, jak to bývalo v přírodě běžné,” dodává odborná zooložka Blanka Mikátová, která se ochraně Plachty věnuje už několik desetiletí.
I sami ochránci přírody jasně říkají, že coby původní živočich by se na Plachtu místo buvolů daleko více hodil zpětně křížený pratur nebo zubr. Ostatně přivést zubry do části hradeckých lesů dlouhodobě plánují spolu s ochranáři a zástupci města Hradce Králové i sami lesníci. „Zatím tomu ale bohužel brání platná legislativa,” konstatuje ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán.
Zpětně křížený pratur by pro Plachtu byla z přírodního hlediska výborná volba. V ptačím parku Josefovské louky, v motýlí rezervaci v Milovicích u Prahy nebo v mokřadní rezervaci u Plzně jsou s přínosem praturů pro přírodu i údržbu vzácných území spokojení. Jenže se jedná o plachá zvířata, se kterými je složitější a někdy i nebezpečnější manipulace. Do mimořádně navštěvované a relativně malé rezervace těsně na okraji krajského města, hned vedle hlavní výpadovky na Brno, si je proto ochránci přírody zatím netroufají přivést. A raději se proto rozhodli, že pastvu divokých koní a pojezdy tanků doplní ještě pastvou jiných domácích zvířat.
“Kozy nebo ovce jsou u nás stejně nepůvodní jako domácí buvoli, kteří jsou v Evropě chováni již zhruba 600 let. Jenže se nehodí do mokřadů, kam se naopak kromě praturů výborně hodí právě vodní buvoli. Navíc zde budou zatím jen na zkoušku díky Zooparku Stěžery, takže jsme je ani nemuseli kupovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně krotká domácí zvířata, je zde v případě úniku menší riziko komplikací. A protože nám vandalové už jednou způsobili únik divokého koně, když si přímo na pastvině udělali mejdan a zničili ohradník, nechtěli jsme riskovat únik praturů třeba do města. Pochopitelně prchnout mohou i buvoli, ale ty by bylo podstatně snazší a bezpečnější vmanipulovat zpět na pastvinu,” vysvětluje ochránce přírody David Číp důvody, proč nakonec padla volba na tato zvířata.
“Pokud se někdy podaří zrealizovat vizi lesního safari v Novohradeckých lesích, mohli by pak nakonec být v Hradci k vidění nejen pratuři, ale i několik let plánování zubři,” uzavírá nový náměstek životního prostředí města Hradce Králové Adam Záruba.
Buvoly bude možné ode dneška pozorovat v aklimatizační ohradě nad rybníkem Jáma a později pak i přímo v rákosinách, vrbinách a mokřadech přítokové části rybníka, který je součástí Přírodní památky Na Plachtě 1. Jejich přikrmování nebo vstup mezi ně na pastvinu je bez odborného dozoru z bezpečnostních důvodů přísně zakázán. Divocí koně jsou naopak k vidění přesně na druhé straně přírodní památky v pastvině mezi hmyzím hotelem a centrálním mokřadem.